Neděle, 7. března, 2021

Genderový poprask okolo přístání na kometě a další malé velké zprávy

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Rosetta na kometě přistála genderově zcela nevhodně. Zátah na ropné krále. Pračka na argentinský způsob. Slunce levnější než uhlí. Co by kdyby. Trocha bulváru.

HOLKY, MAŠINY, KOŠILE, ROSETTA A GENDER

Lidstvu se poprvé v historii podařilo přistát na kometě. V genderově korektním světě daleko větší zájem než tento technologický úspěch vyvolala košile jednoho z vědců, kteří se na projektu Rosetta podíleli.

Například jihofrická vědkyně Renée Hložeková sepsala blogísek, ve kterém se vyjádřila v tom smyslu, že vesmírný výzkum nemůžeme brát vážně, dokud budou vědci chodit v košilích s polonahými holčinami. Právě tohoto ideového zločinu se totiž jeden z kosmických vědců dopustil. Navíc se v košili s „holkama a motorkama“ nechal vyzpovídat televizním štábem. Na sociální sítí se pod hashtagy jako #ShirtGate a #ShitStorm strhla hotová galaktická bouře. Jak se ukázalo, doktor Matt Taylor, tak se totiž jmenuje kaceřovaný vědec, se provinil ještě horšími zločiny proti genderové korektnosti. Například má ruce potetované zcela nekorektními kérkami, které vysloveně objektifikují ženy.

Matt Taylor se za svou nevhodnou košili omluvil a tak jsou všechny strany spokojené. Vědec dostal Rosettu na kometu a genderové aktivistky přinutily muže sundat košili. Autor digestu gratuluje.

BÍLÉ LÍMEČKY S ČERNÝMI MANŽETAMI

S trochou nadsázky by se dalo říct, že Brazílie šlachtovatí. Zátah na manažery ropné společnosti Petrobras vypadá, jako kdyby ho vyvolalo k životu olomoucké státní zastupitelství.

Petrobras je nejzadluženější ropnou společností na světě. Ilustrační foto: Hispan Speaking World News
Petrobras je nejzadluženější ropnou společností na světě. Ilustrační foto: Hispan Speaking World News

Petrobras patří mezi ropné giganty. Chapadla podnikání této státem většinově vlastněné společnosti zasahují po celém světě. Její těžební věže a potrubí spojují centrálu v hlavním brazilském městě Brasília s ropnými poli na blízkém Východě, v Asii i v Africe. Pro zaměstnance ústředí firmy muselo být nepříjemné překvapení, když se rozletěly hlavní dveře a do kanceláří vtrhli muži s kulomety a kuklami na hlavách. To co připomínalo přepadení byl ve skutečnosti jeden z největších zátahů na bílé límečky (v tomto případě s manžetami černými od ropných produktů), ke kterému v jihoamerické zemi došlo.

Jen v Brasílii policisté zatkli osmnáct vrcholných manažerů podezřelých mimo jiné z praní peněz a zpronevěr v celkové výši okolo 270 milionů dolarů. Zátah jistě potěšil brazilskou preidentku Dilmu Rouseffovou, která dlouhodobě patřila mezi hlasité kritiky Petrobrasu. Trh reagoval okamžitým poklesem ceny akcií společnosti. Petrobras je aktuálně nejen bez managementu, ale stal se také nejzadluženější ropnou společností na světě. To je pěkný úspěch a brazilským kolegům Iva Ištvana k němu nelze než poblahopřát. Proč vyměňovat management v poklidu, aniž by to přineslo ekonomickou pohromu, když to lze udělat s pořádným lomozem, že ano.

JAK JE DŮLEŽITÉ NEBÝT V ARGENTINĚ FINANČNÍM PORADCEM

Z nejisté půdy genderové korektnosti se radši rychle vraťme k vcelku jednoznačným a jednoduchým záležitostem jako třeba už zmíněné praní peněz.

V Argentině se policie vyšlápla mimo jiné na finanční poradce. Grafika: SXSW
V Argentině se policie vyšlápla mimo jiné na finanční poradce. Grafika: SXSW

V posledních dnech se zátahy na bílé límečky v jižní Americe jaksi rozmohly. V Brazílii zatýkali manažery ropné společnosti Petrobras, argentinská policie si zase posvítila na tamní finanční společnosti. Celkem začaly argentinské orgány vyšetřovat sedm desítek společností. Jsou mezi nimi banky, makléřské a brokerské společnosti i firmy poskytující finanční poradenství. Vznesená obvinění jsou obvyklá a stereotypní, zejména se opakují daňové úniky a praní peněz. Mimo jiné v rámci zátahu došlo ke zmrazení finančních operací, které v Argentině provádí nadnárodní gigant Procter and Gamble.

Cílem velkoryse pojaté policejní akce je očistit argentinskou ekonomiku. Ta se už dlouhá léta potýká především s nekontrolovatelnou inflací – a také se vyčerpává soubojem s americkými auditory, kteří mají dlouhodobý a nejspíš oprávněný pocit, že to s ochranou investic Spojených států v Argentině nevypadá nejlépe.

LEVNÁ FOTOVOLTAIKA JE MOŽNÁ

Energie ze slunce se stává levnější než konvenční zdroje energie, jako je uhlí. Důkazem budiž vývoj trhu s energiemi v Indii, konkrétně ve slunném jihovýchodním státě Andhrapradéš.

Fotovoltaika se spotřebitelům může vyplatit. Tomu se v Česku snad ani nechce věřit. Foto: Bihon.ro
Fotovoltaika se spotřebitelům může vyplatit. Tomu se v Česku snad ani nechce věřit. Foto: Bihon.ro

Padesátimilionový stát se rozhodl masivně investovat do solární energetiky. Vypsal proto veřejné soutěže na stavbu nových slunečních elektráren. Do těch se přihlásila řada společností s celkem 63 nabídkami o celkovém výkonu 1291 MW. Americká společnost First Solar nabídla jednu z nejnižších cen za vyrobenou kWh – dokonce by měla být levnější než kolik stojí vyrobit elektřinu v tamních uhelných elektrárnách.

Podle aktuální zprávy německé Deutsche Bank bude solární energie v roce 2016 zcela konkurenceschopná ve 47 z 50 států USA. Už dnes je v deseti z nich. Tam Deutsche Bank předpovídá nárůst instalovaného výkonu slunečních elektráren v příštích čtyřech letech až na šestinásobek.

Spojené státy americké pochopitelně nejsou jedinou zemí, kde je solární energetika na vzestupu. Například Británie jen za rok 2014 přidala 2 GW výkonu. Stranou nezůstává ani Austrálie, tam výkon solárních elektráren vzrostl o více než 1 GW jen za uplynulých 14 měsíců.

Autor digestu uvažuje o tom, jestli se něco takového může stát také v Česku a jestliže ano, zda se toho dožije aniž by se musel nechal zmrazit a vytáhnout od ledu okolo roku 2125.

KDYBYCH TO BYL BÝVAL VĚDĚL…

Autor digestu nikdy úplně nepochopil oblibu, které se těší články jako „7 rad pro AB,“ „11 důvodů proč XY“ a tak dále a tak dále. Přesto si dovoluje jeden takový nabídnout.

Redakce právní rubriky deníku Guardian dala dohromady seznam deseti věcí, které by si každý absolvent práv přál vědět dřív než se dal na studium práv. Jsou mezi nimi položky jako „vědět, že ode mě každý bude zadarmo chtít právní rady, jdu dělat něco jiného“ nebo „vědět, že toho budu muset tolik přečíst, našel bych si školu kde se toho tolik přečíst nemusí.“

Trochu to připomíná toho pána, který moc toužil mít hospodu, ale neměl rád lidi, kteří mu tam chodili. A bylo by určitě zajímavé položit stejnou otázku také studentům jiných oborů než je vznešená právní věda.

TROCHA BULVÁRU NA ZÁVĚR

Bulvár patří k životu. Proč tedy souhrn malých velkých zpráv posledních sedmi dnů poněkud neodlehčit. Poslouží nám k tomu vyšetřování uplácení, kterého se dopouštěl management farmaceutického gigantu GlaxoSmithKlein.

Jedna z mnoha výzkumných klinik GlaxoSmithKlein. Foto: Hypowerinc & Co.
Jedna z mnoha výzkumných klinik GlaxoSmithKlein. Foto: Hypowerinc & Co.

Konkrétně jde o jednoho z nejvýše postavených manažerů GlaxoSmithKlein Marka Reillyho. Ten se stal nechtěným hlavním hrdinou velkolepé a téměř špionážní aféry, která se roztočila okolo astronomických úplatků, které farmaceutická společnost nabízela funkcionářům v Číně, aby si tak udržela postavení na tamním obrovském trhu. Součástí Reillyho životního stylu a také obchodní strategie se staly divoké večírky, na nichž se pořizovaly lechtivé, přesně vzato velice lechtivé amatérské filmy.

Když se dostaly mimo určený okruh diváků, přijel vzniklou aféru vyřešit soukromý detektiv – ten se aktuálně nachází v čínském vězení za vydírání. Sám Reilly byl vypovězen z Číny a jeho obchodní metody vyšly GlaxoSmithKlein na astronomických 297 milionů dolarů pokuty. Společnost je zaplatila.

Vyplatí se jí to.

Ondřej Fér, Start-up.cz

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY