Areál Nejvyššího soudu v Brně Foto: Wikipedia

Týden v české justici: Poprask kolem platů soudců a státních zástupců

Jak česká média referovala v uplynulém týdnu o dění v české justici? Ve spolupráci se společností HI-LIGHTS Česká-justice.cz přináší pravidelné týdenní shrnutí důležitých událostí. Zároveň jsme pro vás připravili i přehled očekávané agendy následujícího pracovního týdne.

Debaty ohledně reformy české justice, spory o budoucí podobu zákona o státním zastupitelství či kontroverzní zvyšování platu soudců – to byla hlavní témata, která v uplynulém týdnu plnila stránky tuzemských médií. Pozornosti však neušel ani zásadní rozsudek Ústavního soudu či opětovné hodnocení výměny na postu předsedy Nejvyššího soudu.

Rozhovor s ministryní spravedlnosti Helenou Válkovou publikovalo páteční vydání MF DNES. Podstatná část interview byla směřována k diskuzím o nezávislosti žalobců v souvislosti s návrhem zákona o státním zastupitelství. Ten dle slov Válkové nezávislost zvyšuje ruku v ruce s posílením jejich odpovědnosti. Návrh chce ministryně předložit do připomínkového řízení v dubnu, do vlády by měl jít v červnu. Nelze jej však zaměňovat za reformu justice, kterou šéfka resortu plánuje v příštích letech. „Bude třeba pečlivě analyzovat, které soudy posílit a naopak které sloučit či zrušit. Moje osobní preference jde spíše směrem k vytvoření trojstupňové soustavy soudů,“ předestřela své plány ministryně. Koncepční změny v tuzemské justici diskutovala ministryně s novým předsedou Nejvyššího soudu Pavlem Šámalem, o čemž referoval např. server tyden.cz, a staly se také předmětem pořadu Otázky Václava Moravce, který vysílala ČT předminulou neděli.

Mezi kritiky návrhu zákona o státním zastupitelství v průběhu uplynulého týdne přibyl premiér Bohuslav Sobotka. „Některé změny, které ministerstvo spravedlnosti navrhlo, nás docela silně znepokojily, protože by spíš umožnily v případě zlé vůle personálně ovládnout strukturu státního zastupitelství. To v novele nezůstane,“ prohlásil důrazně Sobotka pro Hospodářské noviny. V článku byly rozebrány i další výhrady, které k návrhu panují ať už ze strany nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana či pražské vrchní žalobkyně Lenky Bradáčové.

Ministryně Válková si v páteční MF DNES vysloužila pozornost i kvůli nově vypsané zakázkce na elektronické náramky. V pořadí čtvrtý pokus (podrobné informace o zakázce zde) rozebírali na stránkách listu Jakub Pokorný a Adéla Paclíková. Nově by náramky hlídaly i obviněné, kteří by jinak museli do vazby. Výjimku by představovaly tzv. koluzní vazby. Podle ministryně by náramky ulevily přeplněným věznicím, nicméně mluvčí Vězeňské služby Hana Löffelmannová se pro deník nechala slyšet, že by je mohlo dostat pouze pět až deset procent lidí ve vazbě.

Jaroslav Kramer se ve svém článku pro pondělní Lidové noviny vrátil k procesu výměny na postu předsedy Nejvyššího soudu. Autor tentokrát z pohledu právní úpravy a zavedené praxe nahlížel na absenci veřejné diskuze při jmenování nejvyšších justičních činitelů. Do prezidentovy pravomoci by nemělo být nijak zasahováno, shodli se všichni oslovení představitelé z čela justice. „V žádném případě by neměla být svázána jakoukoli součinností s mocí výkonnou nebo zákonodárnou,“ podotkl pro list předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Lidové noviny dále přinesly komentáře padesáti různých právníků k osobnosti Ivy Brožové. V širokém spektru názorů převažovalo kladné hodnocení bývalé předsedkyně jako morální bojovnice za nezávislost justice a jako zásadové a čestné právničky. Respondenti však na druhou stranu zmínili i odborné a manažerské nedostatky, jež se v řízení Nejvyššího soudu projevovaly.

Samotná Iva Brožová pak v pondělí odpovídala na otázky deníku Právo. Tématem rozhovoru kromě jejího působení na prestižním justičním postu byly i vztahy s prezidentem Milošem Zemanem nebo plány do budoucna. „Na další práci v justici už se necítím dostatečně zdatná a v kondici,“ přiznala dlouholetá soudkyně. Na rezignaci Ivy Brožové reagoval i týdeník Respekt. Na svých stránkách nabídl čtenářům shrnutí dlouholeté kariéry soudkyně včetně klíčových událostí, jež formovaly postoje a osobnost dlouholeté šéfky Nejvyššího soudu. V druhé části článku byla věnována pozornost jejímu nástupci, Pavlu Šámalovi, který by mohl dát soudu jednotnější tvář.

Ministerstvo spravedlnosti doposud neví, kolik budou přesně stát doplatky za ušlé mzdy pro žalobce a soudce. Před středečním jednáním vlády o tom informovaly Lidové noviny. Ve čtvrtek pak deník Právo navázal podrobným srovnáním nynějších a možných budoucích platů. Z něj vyplývá, že dřívější rozsudek Nejvyššího soudu by mohl státní kasu přijít na více jak 1,5 miliardy korun, a to pouze co se soudců týká. Podle pátečních Hospodářských novin pak má rozsudek NS ještě jednu významnou pasáž, na jejímž základě by mohli soudci žádat další peníze, o něž přišli před lety při úsporných škrtech. Prezident NKÚ tyto nároky vyčíslil na zhruba pět miliard korun. Jasněji by mělo být po středečním jednání vlády.

Ostře odmítavou reakci MPSV na rozhodnutí Nejvyššího soudu publikoval server Česká justice. Ministerstvo se na adresu rozsudku vyjádřilo v tom smyslu, že je pro „soudcovský stav výhodný“ a že „jazykový (gramatický) výklad právní normy byl Nejvyšším soudem účelově posunut.“ Redaktor MF DNES Luděk Navara pak ve čtvrtek hodnotil spory ohledně platů jako výzvu je konečně vyřešit. „Protože teprve potom, až všechno přestanou překrývat ty nekonečné platové tahanice, se můžeme podívat na to, co se v justici vlastně děje a co by se v ní dít mělo,“ zdůvodnil svůj postoj Navara. Mezi hlavní nedostatky pak zařadil např. ustavování justičních činitelů do funkcí nebo absenci orgánu typu soudcovské rady.

Josef Postránecký byl téměř jednomyslně zvolen na pozici „superúředníka“. Ke získání postu pomohla Postráneckému, který je stále ještě ředitelem kanceláře náměstka ministra vnitra Milana Chovance, i jazyková vybavenost. Detaily volby a následné představení klíčové osoby služebního zákona bylo předmětem čtvrtečního článku redaktora Lidových novin Martina Shabu. Výběrem šéfa úředníků se zabýval i Robert Malecký na serveru Česká justice, který se zaměřil především na profily kandidátů, kteří ve volbě neuspěli a odvolali se. Součástí článku byly i citace z materiálu, v nichž vláda vysvětlila odmítnutí odvolání.

Služebnímu zákonu se Lidové noviny věnovaly i dále. Václav Petříček, jeden z nejdéle sloužících náměstků ve státní správě, mluvil v rozhovoru pro list o přínosech a nedostatcích nová úpravy služebního poměru. Za pozitivum označil Petříček např. přezkušování úředníků během jejich kariéry. „Připomeňme si, že jsme se od roku 1989 úředníků neptali, co vlastně umí. Žádné povinné ani nepovinné zkoušení nebylo. Přitom musí ovládat jazyky a znát svůj obor,“ uvedl nynější šéf Komory pro hospodářské styky se SNS Petříček.

Nejvyšší soud se musel loni vypořádat s nárůstem dovolání a dalších podnětů oproti roku předešlému, a to téměř o dvacet procent. Jak uvedly úterní Hospodářské noviny, spolu s produktivitou se zvýšil i počet nedodělků, jejichž omezení si klade za cíl nový předseda soudu Pavel Šámal. K Nejvyššímu správnímu soudu se naopak dostalo méně kasačních stížností a počet nedodělků klesl.

Server motejlek.com publikoval videorozhovor s Jaroslavem Havlem, zakládajícím partnerem kanceláře Havel, Holásek & Partners a významnou osobností českého právního trhu. Hovořil v něm mj. o odchodu Jan Holáska z kanceláře a o jejím fungování v budoucnu. Probíral i mnohé z dalších personálních změn a výsledky hospodaření společnosti. „Dopracovali jsme se někam, kde jsme, jak z hlediska tržeb, počtu právníků a výkonnosti. Jsme kancelář, která patří na špičku a rádi bychom se tam udrželi a byli do budoucna tím, kdo určuje trendy v právním byznysu v Česku a Slovensku,“ prezentoval kancelář Havel.

Ministerstvo spravedlnosti se pokouší upravit výklad a smysl zákona o insolvenčních správcích novou vyhláškou, která nutí správce k osobní přítomnosti ve všech provozovnách. Velmi kriticky se proti zamýšlené novele resortu postavili oslovení odborníci, kteří pro týdeník Euro vyjádřili nelibost jak se samotným záměrem, tak se snahou ministerstva podkopat zákonodárnou i soudní moc. Exekutivní podzákonná normotvorba neslouží k výkladu ani úpravě zákona, znělo důrazně napříč celým článkem.

Zajímavý nález vynesl v úterý Ústavní soud, který se zastal hospodského ve sporu o platbu správci autorských práv za umístění televize v restauraci. Hospodský argumentoval tím, že televizi svým hostům nezapíná a nesloužila veřejné produkci. Soudci v čele se zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem dospěli k závěru, že provozovatelé restauračních zařízení sice mají povinnost uzavírat licenční smlouvy, pokud televizor užívají k veřejné produkci, správce poplatku však musí prokázat, že televize je provozuschopná a byla k veřejné produkci použita. Ohlédnutí za případem přinesl ve středu deník Právo a ve čtvrtek MF DNES.

Deník E15 nabídl v pondělí pohled na Česko očima zahraničních investorů, kteří kromě nynějšího výhodného kurzu měny zvažují při svém rozhodování i transparentní a dlouhodobě stabilní právní prostředí. To ovšem Česku chybí, shodují se experti. „Jen zákon o daních z příjmů byl novelizován více než 150krát, daňové předpisy jsou navíc nekonzistentní a jejich výklad je často nejasný,“ okomentovala situaci Monika Novotná z advokátní kanceláře Rödl & Partner.

Pondělní vydání MF DNES připomnělo úmrtí bývalé prokurátorky Ludmila Brožové-Polednové. Ta byla klíčovou osobou, která měla na svědomí vykonstruované procesy v 50. letech minulého století. V roce 2008 byla jako jediná účastnice justičních vražd odsouzena, dva roky poté jí Václav Klaus udělil milost.

Server Česká justice ve čtvrtek informoval, že na ministerstvu spravedlnosti skončil vrchní ředitel sekce informatiky a evropských programů Jan Švec, který byl zároveň i ředitelem odboru informatiky. Na jeho místo od února nastoupil Jan Ladin.

Magazín Ekonom přinesl souhrn nejzajímavějších pohybů na právním trhu z počátku letošního roku. Podle Jana Januše by rok 2015 měl být klíčový z hlediska dalšího možného opouštění českého trhu velkými advokátními kancelářemi. To by podle něj vedlo ke zvýšení rozdílu mezi velkými a malými firmami. Druhou variantou, která může v letošním roce nastat, je pak zakonzervování současného stavu. Tak jako tak Januš předestírá, že „v advokacii bude letos pořádně živo.“

Martin Šeda posílil tým mezinárodní advokátní kanceláře Kinstellar. Advokát s více než desetiletou praxí bude poskytovat služby hlavně v oblasti pracovního práva a ochrany osobních údaj. Týdeník Euro ve své příloze dále informoval o prosincovém příchodu Lukáše Zahrádky (fúze a akvizice, bankovní a finanční právo či právo nemovitostí) do kanceláře Dvořák Hager & Partners.

OČEKÁVANÁ AGENDA:

3.2.2015
10:00
Vrchní soud projedná odvolání ministerstva vnitra proti rozsudku, který mu ukládá zničit vzorek DNA Jiřího Pivody. O kauze více zde.
4.2.2015
10:00
Vláda se na své schůzi bude věnovat hojně diskutovanému stanovení výše platů soudců a představitelů státní moci. Ministr Jiří Dienstbier pak vládě předloží Zprávu o naplňování Strategie boje proti sociálnímu vyloučení.

hi-banner