Anna Šabatová znovu žádá, aby bylo cizincům z EU na území ČR umožněno zakládat politické strany a hnutí. Reprofoto: ČT

Politici víc slyší na podněty ombudsmanky Šabatové, uspěla se dvěma třetinami

Politici v posledních letech více slyší na legislativní doporučení ombudsmanky. Za léta 2012 a 2013 uspěla veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová se dvěma třetinami doporučení – změny se buď připravují nebo jsou už hotové. Její předchůdce Pavel Varvařovský při tom z úřadu odcházel s konstatováním, že jeho podněty nemají přiměřenou odezvu.

Ani Šabatová ale neuspěla se vším, zatím neprosadila například právo kolizního opatrovníka nahlížet do spisové dokumentace vedené o nezletilém dítěti. Výsledky svých doporučení ve středu představila novinářům.

K lepšímu přijetí návrhů mohla přispět změna vlády a nástup nové veřejné ochránkyně práv, ale také další faktory. V některých sporných záležitostech pomohly soudy, jindy přispěl ke změně tlak občanské veřejnosti a médií, popsala Šabatová.

„Před rokem jsem konstatovala, že můj předchůdce předložil za rok 2012 jedenáct doporučení a po roce jich deset nebylo realizováno. Teď z nich zbývá neřešeno pouze jedno, což vnímám jako výrazný pozitivní posun,“ uvedla Šabatová.

Za rok 2013 ombudsmanka předložila deset doporučení, nevyslyšena zůstávají pouze dvě. K naplnění většiny ostatních se vláda zavázala a pracuje se na nich. Vyřešit by se tak měl například problém s fotovoltaickými elektrárnami na domech. Licence k provozu malé výrobny elektřiny řadí majitele k samostatně výdělečně činným osobám, takže nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti a dávky. Sněmovna již kvůli tomu projednává změnu energetického zákona, pro nejmenší elektrárny nebude licence nutná.

Na nesouhlas ministerstev a zákonodárců narážejí dvě další doporučení ochránkyně. Jde o právo kolizního opatrovníka nezletilého dítěte nahlížet do spisové dokumentace vedené o dítěti, dále pak o doplnění zdravotního postižení jako diskriminačního důvodu do zákona o služebním poměru a do zákona o vojácích z povolání.
Kolizního opatrovníka určuje dítěti soud v řízeních o péči. „Bývá to nejčastěji advokát či jiná osoba, která má hájit práva dítěte, což ale nemůže, protože je mu odepřeno právo seznámit se s informacemi, které o dítěti a jeho rodině shromažďuje orgán sociálně-právní ochrany dětí,“ řekla Šabatová.

Také druhé nenaplněné doporučení pokládá za zásadní. „Lidé se zdravotním postižením, které jim ve skutečnosti nebrání ve výkonu služby, přicházejí o své zaměstnání, protože zákony o služebním poměru a o vojácích z povolání neuvádějí zdravotní postižení jako zakázaný diskriminační důvod,“ řekla Šabatová. Připomněla, že v armádě jsou i profese, kde určité postižení není na překážku.

Zprávu s doporučeními za rok 2014 ombudsmanka teprve Sněmovně předá. Bude jich podle ní pět nebo šest.

-čtk-