Žadatel o azyl nemusí podle zákona předložit ani doklad o své identitě a zemi původu Foto: UN

Cizinci můžou získat azyl bez dokladů a s vymyšlenou identitou

Docílit toho, že Česká republika nebude poskytovat mezinárodní ochranu osobám muslimského vyznání, nelze. Vylučuje to platný azylový zákon, který vychází z jiných principů, než rozlišování žadatelů o azyl podle víry.

Před několika dny pobouřil veřejnost případ Syřana, který se vydával za sedmnáctiletého chlapce a byl umístěn do ústavu pro děti a mládež v Děčíně, přestože lékaři nakonec zjistili, že dotyčnému je 37 let. Samotný fakt, že byl dospělý cizinec umístěn mezi děti, byl pro veřejnost šokující. Cizinec už v domově není, vyplývá z vyjádření Hany Malé z oddělení komunikace ministerstva vnitra.
Přestože lhal o svojí identitě, není to důvod pro neudělení mezinárodní ochrany, vysvětlila Hana Malá. V rozhodování totiž převáží, že pochází ze Sýrie. Žadatel o azyl nemusí podle zákona předložit ani doklad o své identitě a zemi původu, a přesto azyl získá. Stačí, když učiní čestné prohlášení, že pochází ze země válečného konfliktu.

Čestné prohlášení stačí

Podle platného azylového zákona je důvodem zamítnutí žádosti o azyl skutečnost, že žadatel o azyl brání zjištění jeho totožnosti. „Důvodem zamítnutí žádosti jako zjevně nedůvodné je (§ 16 odst. 1 písm.h) zákona o azylu), pokud ,žadatel s cílem ztížit zjištění skutečného stavu věci zničil, poškodil nebo zatajil svůj cestovní doklad či jinou důležitou listinu anebo s tímto cílem předložil padělaný nebo pozměněný cestovní doklad či jinou důležitou listinu´. „To však není tento případ“, vysvětlila Hana Malá.
Podle jejích slov se právě na tento případ ustanovení o zamítnutí udělení mezinárodní ochrany nevztahuje. „Pokud totiž žadatel nepředloží žádný doklad totožnosti, pak je oprávněn prokázat svou totožnost – včetně věku – pouze svým čestným prohlášením,“ dodala.

Utíkají narychlo a bez dokladů

Tato praxe je podle zástupkyně ministerstva logická, protože řada uprchlíků objektivně nemá možnost v zemi své státní příslušnosti získat jakýkoliv doklad totožnosti, řada z nich objektivně utíká z domova narychlo, aniž by bylo možné si doklady vzít s sebou nebo si je obstarat. „Tyto skupiny cizinců nesmí být poškozeny na právech v rámci řízení o mezinárodní ochraně jen proto, že někteří další cizinci tohoto mechanismu zneužívají, například tvrzením jiného věku nebo totožnosti,“ vysvětlila Malá.


 

„Tyto skupiny cizinců nesmí být poškozeny na právech v rámci řízení o mezinárodní ochraně jen proto, že někteří další cizinci tohoto mechanismu zneužívají, například tvrzením jiného věku nebo totožnosti.“

Hana Malá, ministerstvo vnitra


Z hlediska dostupné judikatury podle jejích slov pak nelze navíc institut zjevně nedůvodných žádostí použít v případě, že žadatel jinak splňuje důvody pro udělení mezinárodní ochrany, neboť toto hledisko má vždy přednost. Na dotaz, zda taková osoba dále zůstane ve výchovném ústavu mezi dětmi, pak uvedla, že nikoli: „Dětský domov, respektive orgán sociálně právní ochrany dětí, má možnost vyslat takového cizince, u něhož existuje podezření na vyšší než udávaný věk, na lékařské vyšetření – RTG zápěstních kůstek, dle něhož lze s nepatrnou odchylkou určit, zda jde o osobu zletilou či nezletilou. Rovněž zákon o azylu umožňuje nezletilého žadatele o mezinárodní ochranu povinně na podobné vyšetření poslat. V případě prokázání zletilosti dotyčného cizince bude tento umístěn do standardního azylového nebo detenčního zařízení a bude s ním vedeno standardní azylové či pobytové řízení,“ vysvětlila. Dotyčný cizinec přestože lživě tvrdil, že je mu sedmnáct let, se nakonec nebránil zjištění jeho skutečného věku lékařem.

Padělané pasy

Skutečnost, že Česká republika odmítá ze zákona udělovat mezinárodní ochranu cizincům ze třetích zemí s padělanými pasy kritizovala veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Při vědomí, že naopak při úplné absenci dokladů osoby na základě čestného prohlášení o zemi původu může být výsledek žádosti o azyl kladný, je její kritika logická: Mezi padělaným pasem a vymyšlenou totožností už není takový rozdíl.
Z vyjádření Hany Malé pak vyplývá, že pro udělení mezinárodní ochrany platí jiná hlediska, než falešné doklady nebo vymyšlená identita, kterou používají někteří cizinci. Pochází-li dotyčný ze země válečného konfliktu, nelze jeho žádost o azyl odmítnout, a už vůbec ne na základě muslimského vyznání, jak si někteří představují.

-ire-