Státy by nikdy neměly nazývat přistěhovalce v nelegální situaci „ilegálními přistěhovalci“, měly by neprodleně upustit od kriminalizace nelegálního přistěhovalectví, nepodmiňovat pomoc obětem obchodu s lidmi spoluprácí s policií a zdravotníci nemají hlásit ilegální přistěhovalce, uvádí mimo jiné komisař pro lidská práva při Radě Evropy Nils Muižnieks ve výzvě členským státům Rady Evropy.
Nelegální přistěhovalci podle jeho vyjádření mají jako všichni ostatní sociální práva, stejný přístup ke spravedlnosti i právo na ochranu garantovanou státem, v jehož jurisdikci se nacházejí.
Podle komisaře pro lidská práva při Radě Evropy se mýlí ti, kteří si myslí, že nelegální přistěhovalci nemají žádná práva, protože nemají žádné papíry, protože nositelem lidských práv je každý bez ohledu na postavení. „Je snadno srozumitelné, že zákaz mučení chrání všechny lidi, ale stejně tak bychom si měli být vědomi faktu, že také základní sociální práva jsou univerzální, protože tvoří základ lidské důstojnosti,“ uvádí Nils Muižnieks ve své výzvě k členským státům Rady Evropy, a to i přesto, že většina obyvatel planety a jejich političtí vůdci si to nemyslí. Evropskou úmluvu o ochraně práv a základních svobod ratifikovalo pouze 47 evropských zemí a členů Rady Evropy, Evropská sociální charta je věcí pouze členských států EU.
Podle Nilse Muižniekse by však z uvedených důvodů členské státy Rady Evropy měly dostát svým závazkům k ochraně základních sociálních práv každého, kdo je v jejich jurisdikci. „A to zahrnuje i nelegální přistěhovalce,“ zdůrazňuje platný fakt Muižnieks. Podle jeho doporučení by státy měly neprodleně v tomto smyslu vyškolit policii, úředníky a poskytovatele služeb.
Nově vyvinuté názvy pro ilegální přistěhovalce
„Migranti mohou být v nezákonné situaci proto, že vstoupili do země nebo v zemi setrvávají neúředním způsobem. Právě vzhledem k povaze nelegálního přistěhovalectví je obtížné odhadnout počet neregulérních migrantů aktuálně žijících v Evropě, ačkoli číslo nepochybně dosahuje milionů,“ uvádí Muižnieks, který v celé výzvě ani jedenkrát nepoužívá slovo „uprchlíci“. Ve výzvě nehovoří o žadatelích o azyl, ale o těch, kteří již v rozporu se zákony států a úmluvami na území těchto států jsou.
Muižnieks výraz ilegální přistěhovalci nahrazuje důsledně slovy neregulérní přistěhovalci, když pojednává o těchto osobách. Podle jeho doporučení by státy nikdy neměly nazývat ilegální přistěhovalce ilegálními přistěhovalci. „Je to nesprávné, poškozující a stresující,“ je přesvědčen Muižnieks, který doporučuje zvolit některý z nově vynalezených výrazů pro ilegální přistěhovalectví, které vyvinula organizace PICUM v několika evropských jazycích. Na stránkách PICOM se doporučuje říkat „přistěhovalci bez dokumentů“ nebo „neregulérní přistěhovalci“, ale nikdy „ilegální přistěhovalci“.
Zdravotníci nemají mít povinnost hlásit ilegály
Komisař pro lidská práva pak tvrdě kritizuje přístupy členských zemí Rady Evropy k těm osobám, které už ilegálně na území států vstoupily a nacházejí se podle něho v neregulérní situaci: Kriminalizace takových osob vede k upírání sociálních práv, práva na ubytování, potravu a ošacení, na vzdělání dětí ilegálních přistěhovalců a k odepírání zdravotní péče: „Na zajištění přístupu k základním sociálním právům pro nelegální migranty, k základním poskytovatelům služeb jako je lékařský personál by nikdy neměl být uvalován závazek hlásit neregulérní přistěhovalce autoritám vymáhajícím právo,“ je přesvědčen komisař pro lidská práva.
Kriminalizace ilegálního přistěhovalectví vede také k odepírání ochrany obětí obchodu s lidmi. „Každý včetně nelegálních imigrantů má být chráněn před pracovním vykořisťováním a obchodem s lidskými bytostmi v souladu se Článkem 4 Evropské Úmluvy o lidských právech, který zakazuje otroctví, nucené práce a obchod s lidmi,“ upozorňuje na ustanovení Evropské úmluvy o lidských právech a základních svobodách Nils Muižnieks,
Z hlediska lidských práva je ilegální práce nepodstatná
Zatímco v mnoha evropských zemích může být podle něho obětem obchodu s lidmi nebo pracovního vykořisťování uděleno povolení k pobytu, příliš často je to aplikováno pouze za podmínky spolupráce s policií. „Ve zprávě ze dvaceti zemí skupina expertů k potírání obchodu s lidskými bytostmi (GRETA), vyzvala úřady, aby zajistily, že v praxi nebude pomoc obětem podmiňována jejich spolupráci při vyšetřování a v trestním řízení,“ upozorňuje komisař pro lidská práva.
Podle komisaře Nilse Muižniekse mají státy sice závazek trestat zaměstnavatele za vykořisťování nelegálních přistěhovalců, ale z hlediska lidských práv to není podstatné: „Z hlediska lidských práv není podstatné to, že státy bojují proti ,ilegální práci´, ale to, aby nelegální přistěhovalci byl chráněni a dostávali náhradu za porušení lidských práv, kterým trpěli v důsledku vykořisťování.
Zahraniční pracovníci jsou vzhledem k jejich izolaci zvláště zranitelní u této formy násilí,“ uvádí komisař, který rovněž vyzývá, aby bylo odborům umožněno obhajovat oběti vykořisťování před soudem nebo jim byla poskytována stejná pomoc jako ostatním obětem trestných činů v dané jurisdikci.
Irena Válová
