Vůbec nezavádět nový trestný čin jiné neoprávněné zpravodajské činnosti navrhuje české ministerstvo zahraničí. Trestný čin, jak jej koncipuje ministerstvo spravedlnosti, by prakticky znemožnil činnost Zastoupení Evropské komise v ČR, neboť cílem EK je prokazatelně omezování svrchovanosti všech členských států EU, napsalo ministerstvo zahraničí. Podle nového zákona by činnost Evropské komise, zpravodajců NATO i mnoha diplomatů v ČR byla trestná, a tudíž nemožná.
O nový trestný čin, jehož podstatou má být vyzvídání, vyhodnocování a vyzrazení nikoli veřejně přístupné informace cizí mocnosti za účelem poškození zřízení, svrchovanosti, územní celistvosti, obrany a bezpečnosti ČR, hodlá rozšířit ministerstvo spravedlnosti trestní zákoník. Tak vágně, jak je nový trestný čin ministerstvem spravedlnosti definován, by se podle ministerstva zahraničí stala trestnou každá duševní činnost: Postižitelné jednání je formulováno příliš vágně – vyhodnocováním může být prakticky jakákoliv duševní činnost,“ upozorňuje zahraničí v připomínkách.
O záměru ministerstva spravedlnosti Česká justice již dříve informovala.
Jenže tak, jak je čin ministerstvem spravedlnosti popsán, odpovídá už nyní standardním aktivitám diplomatů na území ČR a dokonce náplni činnosti Zastoupení Evropské komise v ČR, vyplývá z připomínek českého ministerstva zahraničí: „S určitou mírou nadsázky by bylo možné konstatovat, že činnost některých zastupitelských úřadů v ČR – včetně např. Zastoupení Evropské komise v ČR, jelikož cílem Evropské komise prokazatelně je postupné omezování svrchovanosti všech členských států EU, by mohla být prakticky znemožněna,“ uvedlo v připomínkách ministerstvo doslova.
Ministerstvo zahraničí navrhuje takový nový trestný čin vůbec nezavádět. „MZV též upozorňuje, že trestní postih zahraničních zpravodajců v ČR by mohl dopadnout i na pracovníky zpravodajských služeb spojeneckých států – např. členských států EU, členských států NATO, což by s sebou jistě neslo negativní zahraničněpolitické důsledky. Navíc zahraniční zpravodajci mohou mít v ČR diplomatické krytí – tj. být formálně vedeni jako diplomatický personál zastupitelského úřadu svého vysílajícího státu, a jejich trestní postih tak může být vzhledem k imunitám podle mezinárodního práva vyloučen.
Vyzvídání v neprospěch nepřátel je žádoucí
O tom, že vyzvědači a dvojnásobní nebo trojnásobní agenti vydávající se za diplomaty to mají složité, svědčí odůvodnění, proč se ministerstvo zahraničí novému trestnému činu brání: „Absence bližšího vymezení jiného státu by mohla umožnit aplikovatelnost navrhovaného trestného činu i na případy, kdy někdo vyzvídá nebo vyhodnocuje neveřejnou informaci, která se týká státu, s nímž ČR nepojí přátelské vztahy, anebo který dokonce nějakým způsobem ohrožuje zájmy ČR. Vzhledem k teritoriální působnosti trestního zákona by pachatelem mohl být, jak již výše uvedeno, např. pracovník zpravodajských služeb státu, který je spojencem ČR a provádí takovou činnost na území ČR v neprospěch státu, který je pro ČR státem nepřátelským,“ vysvětluje ministerstvo.
Podle ministerstva by mohlo teoreticky být postihováno i jednání českých pracovníků na území jiného, nikoli spřáteleného, státu, pokud by např. prováděli zpravodajskou činnost ve spolupráci – např. na základě uzavřené dohody s jiným spojeneckým státem („cizí mocí“), s tím, že zjištěné informace budou předány nejen ČR, ale i tomuto spojeneckému státu.
Vyzvídání a vyhodnocování je náplň práce diplomatů
MZV též nepovažuje za žádoucí zavést trestní postih nepřekažení a neoznámení trestného činu jiné zpravodajské činnosti. „V praxi totiž může být skutečnost, že o osobě je známo, že v ČR vykonává zpravodajskou činnost, naopak využita českými zpravodajskými službami k dezinformaci,“ píše v připomínkách ministerstvo zahraničí.
Podle ministerstva zahraničí by rovněž v praxi bylo obtížné vyhodnocovat, zda zahraniční diplomat v ČR vykonává zpravodajskou činnost – zpravodajství o dění v přijímající zemi je do jisté míry nezbytnou součástí činnosti každého diplomata, s cílem (v přímém úmyslu) zneužít ji k ohrožení nebo poškození ústavního zřízení, svrchovanosti, územní celistvosti, obrany a bezpečnosti České republiky nebo jiného státu anebo obrany a bezpečnosti mezinárodní organizace, k ochraně jejichž zájmů v uvedených oblastech se Česká republika zavázala, k ohrožení nebo poškození zahraničně politických zájmů nebo významných ekonomických zájmů České republiky nebo ke způsobení vážné újmy na právech nebo oprávněných zájmech jiné osoby.
Útoky na svrchovanost státu a celistvost státu jsou už nyní popsány a definovány v hlavě IX. Trestního zákona v kapitole Trestné činy proti republice.
(ire)
