Celkem jedenáct protestů pro i proti islamizaci se na pražských náměstích odehraje tuto sobotu. Zástupci obou názorových táborů se aktivizují již několik dní. Pokud dojde ke střetu, může to mít dopad na nový shromažďovací zákon, jehož projednávání ve středu přerušil ústavně právní výbor Parlamentu.
Množstvím protestů a průvodů se datum 6. února stává srovnatelným s 28. říjnem a pozvánek je tolik, že o akcích lze jen stěží udržet přehled. Některá shromáždění budou mít mezinárodní charakter a uskuteční ve více městech. „Čtyři státy, čtyři města spojená na živo satelitním televizním mostem. Spojíme Prahu, Bratislavu, Varšavu a Drážďany. Jiná města se účastní bez velemostu, například Amsterdam v Nizozemsku, Tartu v Estonsku. Další země se postupně připojí včetně Austrálie,“ informuje pořadatel v pozvánce na největší z akcí „Evropa společně proti islamizaci“ . Konat se bude na Hradčanském náměstí od 15,00 hodin a už nyní se k ní přihlásilo 15 tisíc lidí ze 118 tisíc pozvaných.
Proti islamizaci nebo nelegálnímu přistěhovalectví se však podle seznamu ohlášených akcí bude protestovat v Praze také na Náměstí míru, Václavském náměstí, Tylově náměstí, Malostranském náměstí, Loretánském náměstí, Vítězném náměstí. Na Klárově před úřadem vlády bude protest proti vládě, zatímco před Kramářovou vilou se odehraje protest proti tomuto protestu pod názvem Sluníčkem a kávou proti kalašnikovu a xenofobii.
Na stejném místě pro otevřené i pro zavřené hranice
A vniká zřejmě ne zcela malý problém. Ve stejných časech jsou na stejná místa ohlášeny průvody pro i proti přistěhovalectví, za otevřené i za zavřené hranice a na podporu předsedy vlády Bohuslava Sobotky i proti politice vlády Bohuslava Sobotky.
Například na Malostranské náměstí je soukromou osobou ohlášen Protestní pochod proti pevnosti Evropa od 12,30 – 19,00, půjde tudy průvod Za Evropu beze strachu a nenávisti Filipa Schneidera a kdykoli v době od 08,00 do 21,00 zde začíná protest proti ilegální imigraci a protinárodní politice vlády svolaný Národní demokracií a hnutím Za naši kulturu a bezpečnou zem.
Naopak „spojené vlastenecké síly“ organizují přesun všech účastníků shromáždění na proti islamizace Hradčanském náměstí na 17. hodinu na Klárov před úřad vlády. Místo si rezervovala Česká suverenita. Na blízkém místě U Bruských kasáren je v té době ohlášeno shromáždění svolané Tomaszem Peszynským na podporu Bohuslava Sobotky. „Dne 6.2. v 17:00 se neonacisté, xenofobové a putinisté chystají k shromáždění proti premiéru Sobotkovi před Úřadem vlády ČR. My se zde nesejdeme jako političtí podporovatelé premiéra Sobotky, ale jako lidé, kteří chtějí ukázat podporu premiérovi, který se odhodlal nevést populistickou xenofobní politiku a neštvat za pomoci nenávisti lidi proti sobě.Tuto podporu si za toto zaslouží. Stejně jako si zaslouží ukázat podporu kvůli tomu, že mu bylo vyhrožováno násilím Milošem Zemanem,“ avizuje už nyní svoji přítomnost na proti akci pořadatel Peszynský.
Nový, mírně anarchistický shromažďovací zákon
Celé aranžmá soboty 6. února 2016 v Praze tak vypadá jako zkouška shromažďovacího zákona, jak o jeho novele v obecné rozpravě hovořili tuto středu poslanci ústavně právního výboru. Skepticky se například poslanci postavili k návrhu ministerstva vnitra, který chce umožnit více akcí na stejném místě pod podmínkou, že se pořadatelé dohodnou. Aby to nedopadlo tak, že v každém rohu náměstí bude jiná akce a policie bude roztrhávat všechny od všech, zaznělo mimo jiné.
Rovnou za nebezpečný považují poslanci nový důvod a podmínku, za které by nově pořadatel nemusel shromáždění ohlašovat: ohlašovat nemá být povinné u „shromáždění vzniklých v bezprostřední reakci na nově vzniklou situaci“. To jsou ovšem v době internetu a facebooku všechna, varují poslanci.
S velkou obezřetností debatovali poslanci ustanovení shromažďovacího zákona, podle kterého církve nemusí shromáždění a průvody ohlašovat. Poslanci zvažují omezit církve bez povinnosti hlásit svá shromáždění k projevům náboženského vyznání pouze na registrované církve. Pořadatel shromáždění, který se prohlásí církví a ještě reaguje na bezprostředně nově vzniklou situaci byl pro poslance trochu přespříliš.
Pohled ze severu Čech versus pohled z pražské kavárny
Ani změna způsobu ohlašování se nesetkala se souhlasem, většina poslanců považuje stávající způsob za dostatečný a systém „kdo přijde první, má místo rezervované“, za optimální. Se změnou ve způsobu povolování zase nesouhlasili přítomní zástupci Svazu obcí a měst. Zatímco stávající zákon zná pouze ohlášení akce, kterou může vzít na vědomí nebo nepovolit, nově by mohla ohlašovna – obec nebo město klást pořadateli podmínky a vést s ním řízení. O tuto další působnost však obce nestojí.
Naopak zpravodaj tisku poslanec Vlastimil Vozka (ANO) žádal, aby byla uzákoněna povinnost ohlašovat shromáždění česky. Podle jeho zkušenosti s ohlášeným shromážděním ázerbajdžánsky se úřadu taková akce prodražila překladem a prodloužila.
Vůbec rozdílný názor na novelu měli poslanci s komunální zkušeností mimo Prahu než ti, kteří se dívají z kavárny, jak zaznělo. „Nechceme znovu hořící auta, chaos a zasahující jednotky,“ zdůraznil poslanec Bronislav Schwarz (ANO) svoji zkušenost ze severu Čech. Právě poslanci s praxí ve městech a obcích se proto postavili za zachování zákazu zahalování obličejů na shromážděních a průvodech.
Dění na Albertově 17. listopadu 2015 se pak stalo důvodem návrhu poslance Matina Plíška (TOP09). Aby bylo napříště vyloučeno, že někteří lidé se nedostanou na symbolická nebo památná místa, navrhl vyjmenovat, kde by se demonstrace konat neměly – například v souvislost se svatováclavskou tradicí. Lze předpokládat, že při svých rozhodnutích budou poslanci vycházet i z dění 6. února 2016.
Názory členů ústavně-právního výboru na novelu byly tak různorodé, že poslanec Marek Benda (ODS) navrhl zákon za těchto okolností nenovelizovat a ponechat v platnosti zákon z roku 1990, který je stále vyhovující. V přerušené rozpravě budou poslanci hledat nějakou shodu mimo jiné prostřednictvím zvláštního semináře ke shromažďovacímu právu.
(ire)
