Spor o věznici v Uherském Hradišti se vyostřuje. Předsedkyně okresního soudu se brání plánům Pelikána

Nápravné zařízení v centru města přijalo první delikventy krátce po svém vzniku na konci 19. století Foto: propamatkyinfo.cz

Ministerstvo spravedlnosti opustilo úvahy o opravě budovy bývalé věznice v Uherském Hradišti. Ne tak místní okresní soud, který plánoval, že budova bude zrekonstruována a poskytnuta pro jeho potřeby. Stávající sídlo je dle vedení soudu nevyhovující. „Myšlenka spokojení se se stávající administrativní budovou sídla soudu ve stavu, v jakém se tato nachází, je pro nás – pracovníky soudu stejně jako pro potřeby justice, byť v okresním měřítku, a samozřejmě pro veřejnost, nepřípustná,“ vzkazuje předsedkyně soudu Hana Kurfiřtová prostřednictvím České justice ministrovi spravedlnosti Robertu Pelikánovi (ANO).

Pracovníci Okresního soudu v Uherském Hradišti popisují stav sídla budovy ve Svatováclavské ulici jako žalostný. Do neklimatizovaných jednacích síní zatéká, elektřina má výpadky, spisová služba je v nevyhovujících podmínkách. Podle ministra Pelikána jsou ale soudní budovy, které jsou na tom mnohem hůře. Proto nepočítá s dříve prosazovanou myšlenkou, že by se zrekonstruoval objekt chátrajícící věznice v Uherském Hradišti a soud se tam přesunul. „Často zjišťuji při svých návštěvách jednotlivých budov okresních soudů, že je zřejmě chyba, že se předsedové okresních soudů navzájem nenavštěvují, protože pak by možná zjistili, že jejich problémy nejsou tak úplně skutečné problémy. Například u daného soudu připadá jedna jednací místnost na dva soudce, tzn. že každý může konat jednání 2,5 dne v týdnu. Máme bohužel okresní a bohužel i krajské soudy, kde na jednoho soudce vychází jednací místnost jednou za týden,“ prohlásil ministr při interpelaci poslance Antonína Sedi s tím, že právě proto resort původní záměry přehodnotil. Pelikán také uvedl, že předsedkyně soudu Hana Kurfiřtová nyní brání věznici v dalším využití tím, že „z nepochopitelných důvodů“ odmítá podepsat dokumenty, které by potvrdily, že soud považuje budovu chátrající věznice za nepotřebnou.

Ohrožené spisovny

V této souvislosti není bez zajímavosti, že ještě na počátku letošního roku Ministerstvo spravedlnosti ve zprávě pro finanční podvýbor ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny tvrdilo, že přesun OS v Uherském Hradišti prioritou je. „Dlouhodobě jsou řešeny dislokační problémy OS Uherské Hradiště, které bezplatně užívá prostory v objektu ÚZSVM v Uherském Hradišti. Budova je v záplavovém území a byla opakovaně zasažena povodněmi. Ohroženy jsou obzvlášť spisovny v suterénu a užívané plochy v budově ÚZSVM jsou nedostatečné s nevyhovující dispozicí pro jednací síně,“ uvádí ministerstvo s tím, že náklady na rekonstrukci budovy věznice byly vyčísleny v rozpětí 295 – 400 mil. Kč.. Věznice je ale podle resortu pro dislokaci justičních složek v Uherském Hradišti nadměrná a prostředky na její rekonstrukci nelze vyčlenit.

Čtěte také: Justici chybí 145 jednacích síní. Na rekonstrukce jsou třeba miliardy

Rekonstrukce byla upřednostňována

Podle předsedkyně soudu neexistuje jiný exaktně relevantní podklad k potenciálnímu využití věznice, než dokumenty z roku 2012, které variantu rekonstrukce věznice upřednostňují před případnou rekonstrukcí budovy na Svatováclavské ulici, kde okresní soud spolu s některými správními úřady sídlí. „Dokud nebudou známy dispoziční, technické, statické, hydrogeologické možnosti této budovy, nákladnost její rekonstrukce se zřetelem na obzvláště její statické zajištění, vždyť zde při povodních v roce 1997 voda dosahovala výšky 170 centimetrů nad úroveň terénu, a aktuální stav jejího podloží, nelze se spokojit s takovou variantou, která by mohla být ve výsledku dražší, než varianty jiné (vč. rekonstrukce věznice pro mj. potřeby soudu),“ sdělila Hana Kurfiřtová České justici.

Zde byli za minulého režimu mučeni političtí vězni Foto: slavnostinauh.cz
Zde byli za minulého režimu mučeni političtí vězni Foto: slavnostinauh.cz

Vedení soudu také nechápe, kde vzal Pelikán údaje, o kterých hovořil v Poslanecké sněmovně, tedy že rekonstrukce káznice by si vyžádala investici blížící se miliardě korun.
Oprava prostor pro samotný okresní soud byla dřívější studií vyčíslena na částku 150 miliónů korun s dislokací soudu do zhruba poloviny zastavěné plochy věznice. „Stále počítáme s tím, že další prostory mohou sloužit jako památník smutného období historie tohoto objektu a další mohou být nabídnuty jiným organizačním složkám státu, které v Uherském Hradišti sídlí a nemají vlastní objekt svých sídel, pracovišť, což považujeme za vhodné koordinovat právě s těmito potenciálními „zájemci“, určenými k dislokaci do zbývajících prostor věznice, pro soud zhruba z poloviny nepotřebných,“ dodává Kurfiřtová. Příslib k rekonstrukci stávající budovy na Svatováclavské ulici soud dosud nemá a z důvodu výrazné proměnlivosti investičních „nálad“ ministerstva spravedlnosti podle ní ani mít nemůže. Vedení soudu podle ní na budově zásadně nelpí, pokud se ukáže, že existuje jiná – optimální, hospodárnější a finančně efektivnější – varianta jeho důstojnějšího a bezpečnějšího umístění.

Vyjádření vedení soudu ke stavu věznice v Uherském Hradišti pro Českou justici si můžete přečíst zde.

Politici se v minulosti opakovaně o zchátralý objekt „slavné“ věznice zajímali, ovšem bez hmatatelného výsledku. Iniciativu v poslední době projevoval například ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), senátor Ivo Valenta nebo ministr financí Andrej Babiš (ANO). „Slyšel jsem, že to byla jedna z nejhorších komunistických věznic. Chci se tam jet na konci května podívat, chci si mimo jiné prohlédnout také plány na její využití a poslechnout si, kolik peněz by to mohlo stát,“ avizuje Babiš v deníku Aktuálně.cz.

Volby se blíží

Právě před politickým aktivismem před blížícími se volbami nyní varuje i předsedkyně okresního soudu. „Otázka budoucnosti „Uherskohradišťské věznice“ by neměla být řešena a její případné řešení vedeno pouze volebními průzkumy, avšak racionálním zvážením všech dosud reálně existujících variant, a to právě s přihlédnutím k současným potřebám soudu a veřejnosti a také s jednoznačným akcentem minulosti této budovy, kdy její využití bude smysluplné a ekonomicky únosné pro všechny zainteresované subjekty,“ upozorňuje Hana Kurfiřtová.

Nápravné zařízení v centru města přijalo první delikventy krátce po svém vzniku na konci 19. století. Známé se ale stalo hlavně kvůli krutým metodám vyšetřovatelů komunistické Státní bezpečnosti vůči politickým vězňům v 50. letech minulého století. Věznice sloužila svému účelu do roku 1960. V budově byly následně kanceláře a sklady, potom byla prázdná a chátrala.

Další záměry využití se neuskutečnily, a to včetně nápadu z 90. let minulého století, kdy se uvažovalo o obnovení věznice a vzniku justičního areálu. Budovu se pak pokusila od ministerstva získat zpět radnice, ale neúspěšně. Objekt nyní využívá okresní soud k uskladnění spisů.

Eva Paseková