Plot na hranici s Maďarskem Ilustrační foto: wikipedia

Zpráva Nejvyššího státního zastupitelství poukazuje na nízké tresty za převádění migrantů

Vysoké zisky, ale nízké tresty, kvůli kterým nelze na převaděče nelegálních přistěhovalců nasadit odposlechy. Zločinnost v souvislosti s nelegální migrací je nebezpečný fenomén spojený s hrozbami do budoucna, protože masy z jiných kultur nelze integrovat. Loni spáchali cizinci 7% všech zločinů, i když tvoří 0,5% obyvatel.

Nejen na to poukazuje zpráva o činnosti státního zastupitelství za loňský rok v oddílu Trestná činnost sicích státních příslušníků a trestná činnost spojená s nelegální migrací.

Pokud jde o trestné činy organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 trestního zákoníku, odkazuje Zpráva k tabulce, kde jsou cizinci rozděleni podle zemí původu. Nejvíce trestných činů podle této tabulky spáchali v ČR Slováci. „Nelze dovodit, že by v období posledních let došlo k nějakému dramatickému vzestupu osob, proti nimž bylo vedeno trestní řízení; úroveň evidované kriminality ani zdaleka nedosahuje stavu z let 1998 až 2005. To však nic nemění na nebezpečnosti tohoto fenoménu a hrozeb s ním spojeným, zejména do budoucna,“ uvádí se v textu Zprávy, o které již Česká justice informovala.

Nemožnost integrace cizích mas, vznik nepřátelských komunit

Co se týče identifikace budoucí hrozby, upozorňuje Zpráva především na faktickou nemožnost integrovat velké množství cizinců z odlišné kultury do ČR: „Ze Zprávy o stavu v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku v roce 2015 dále plyne, že v případě ČR, která patří k méně významným tranzitním zemím, nejzávažnější migrační hrozby bezprostředně nesouvisejí s probíhající migrační vlnou, ale s jejími střednědobými a dlouhodobými důsledky zvažovanými v celoevropském rámci. Jde především o hrozby vyplývající z faktické nemožnosti organizované integrace velkého množství cizinců z kulturně odlišného prostředí do evropské společnosti, která vede ke vzniku uzavřených, evropskému kulturnímu prostředí nepřátelských komunit,“ varuje Zpráva o činnosti státního zastupitelství.

Čtěte také: NSZ: Policie je neschopná konat svoji práci – prověřovat, vyšetřovat, sepsat důvody stíhání a návrh na obžalobu

Nejvyšší státní zastupitelství už letos vypracovalo jedno zásadní stanovisko k povinnosti České republiky chránit hranice, které nebyly zrušeny. Pokud by ČR rezignovala na ochanu hranic, přestala by být svrchovaným státem.

Nízká sazba trestu znamená zákaz sledování a odposlechu

Jediný  případ převaděčství kvůli jeho rozměru do Zprávy dodalo Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem, v jehož obvodu ke zločinu došlo: „Na území ČR také nepůsobí žádná mezinárodní převaděčská síť organizující tranzit uprchlíků. KSZ v Ústí nad Labem, pokud jde o trestnou činnost související s migrační vlnou na území ČR, uvádí – s ohledem na její rozměr a způsob spáchání – jedinou trestní věc tohoto druhu, evidovanou u OSZ v Lounech. Trestně stíhány jsou dvě osoby, jednak samotný řidič, který převážel nelegální migranty a též osoba, která jej k tomu jednání sjednala, kdy skutek spočívá v tom, že dne 14. 7. 2015 z Maďarska přes ČR směrem do Německa nákladním vozidlem zn. Peugeot Boxer neuzpůsobeném pro převoz osob, bylo převáženo celkem 21 osob afghánské národnosti, z toho dvě pětileté děti, přičemž neměli pro vstup na území ČR řádné oprávnění, zřejmě v důsledku únavy sjel řidič do příkopu a narazil do sloupu veřejného osvětlení a celkem 12 převážených osob utrpělo lehká poranění. Věc je kvalifikována jako zločin organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 odst. l, 3 písm. b) trestního zákoníku (oba obvinění), řidič navíc i pro přečin obecného ohrožení z nedbalosti podle § 273 odst. 1, 2 písm. b) trestního zákoníku,“ popsalo pro Zprávu KSZ v Ústí nad Labem.

Své k tomu přičinil i zpracovatel případu Okresní státní zastupitelství v Lounech: „OSZ v Lounech poukazuje na to, že tento druh kriminality je poměrně mírně sankcionován a ohrožení relativně mírným trestem neodrazuje potenciální pachatele o páchání trestné činnosti, vynášející jim značné nelegální zisky. Ke stíhání těchto trestných činů nezavazuje ČR žádná mezinárodní smlouva a s ohledem na nižší sazby trestu odnětí svobody nelze ve věci použít institut odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu dle § 88 trestního řádu, resp. jeho použití je vázáno na kvalifikované skutkové podstaty, které však není vždy možné prokázat (zločiny podle § 340 odst. 3, 4 trestního zákoníku). Nelze tak např. nasadit odposlech, pokud jde o organizovanou skupinu ve smyslu skutkové podstaty přečinu § 340 odst. l, 2 písm. a) trestního zákoníku,“ upozorňuje OSZ v Lounech.

Za převaděčství je zákaz činnosti nebo dva roky

Podle předmětného §340 odst. 1) Kdo pro jiného organizuje nedovolené překročení státní hranice nebo jinému umožní či mu pomáhá nedovoleně překročit státní hranici nebo jinému po nedovoleném překročení státní hranice umožní či mu pomáhá přepravit se přes území České republiky nebo takové přepravení organizuje, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.

Pracuje-li pachatel v organizované skupině, bude potrestán podle odst. 2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let, propadnutím majetku nebo peněžitým trestem, pokud je členem organizované skupiny, páchá-li tento čin opakovaně nebo za úplatu nebo vystavuje přistěhovalce nelidskému zacházení.

Až odstavec 3) zvyšuje sazbu na osm let, jenže pachatel musí způsobit migrantovi například.nebezpečí smrti a podle odstavce 4), který sazbu zvyšuje až na dvanáct let musí způsobit pachatel jednu dokonanou smrt.

Statistické údaje o trestné činnosti cizinců a ve spojení s nelegální migrací:

Ze Zprávy o migraci a integraci za rok 2015 vyplývá, že v roce 2015 bylo celkem odhaleno při nelegální migraci na území České republiky 8 563 osob (+77,6 % oproti roku 2014). Z uvedeného počtu bylo 240 osob (tj. 2,8 %) zjištěno při nelegální migraci přes vnější schengenskou hranici České republiky a 8 323 osob (tj. 97,2 %) při nelegálním pobytu. V souvislosti s nelegální migrací přes vnější schengenskou hranici bylo nejvíce zadrženo státních příslušníků Ruska (47 osob), uprchlíků dle Konvence 1951(38 osob) a Ukrajiny (32 osob), vypočítává Zprávy o činnosti státního zastupitelství.

Při nelegálním pobytu bylo zjištěno nejvíce státních příslušníků Sýrie (2 016 osob), následovali státní příslušníci Ukrajiny (1 224 osob) a Kuvajtu (588 osob). Opakovaně bylo v souvislosti s nelegální migrací v České republice zjištěno 582 osob. Nejčastěji se jednalo, mezi cizinci ze třetích zemí, o státní příslušníky Ukrajiny (152 osob), Kuvajtu (107 osob) a Saudské Arábie (55 osob).

Pod tabulkou původu země zločinců se pak nachází statistika: „Podle Zprávy o stavu v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku v roce 2015 ačkoliv cizinci tvoří cca 0,5 % populace v ČR, v roce 2015 spáchali 7 894 (-240; -631 oproti roku 2013) trestných činů, tedy 7 % (+0,6 %, +0,4 % oproti roku 2013) ze všech objasněných trestných činů.“

Irena Válová