Exšéf Soudcovské unie Lichovník: Samotný výklad a aplikace práva nemohou být důvodem pro kárný postih

Soudce Tomáš Lichovník, dřívější prezident Soudcovské unie. Foto: archiv

Vypjaté situace, nadávky v soudní síni nebo ataky od představitelů politické moci. To vše musí podle bývalých předsedů Soudcovské unie zvládnout ustát každý soudce. Jak ale upozornil ústavní soudce Tomáš Lichovník, tak obecně samotný výklad a aplikace práva nemohou být důvodem pro kárný postih soudce.

Prezident Miloš Zeman opakovaně kritizoval verdikt senátu Vrchního soudu v Praze, který v kauze Davida Ratha a spol. rozhodl o nezákonnosti pořízených odposlechů. Jeho předsedou byl soudce Pavel Zelenka. Při úterní návštěvě Plzeňského kraje pak nevyloučil, že dokonce podá kárnou žalobu. Uvnitř justice se ihned rozpoutala debata, zda prezident nečiní politický nátlak na rozhodování soudců.

Současná prezidentka Soudcovské unie reagovala tak, že výroky prezidenta ohledně možnosti podat kárné žaloby na soudce Pavla Zelenku zná pouze z médií. „Přiznám se, že v nich (bez dalších informací) nespatřuji apriori politický nátlak na nezávislost justice. Prezident republiky má právo podat kárnou žalobu na soudce a pokud toho využije v konkrétní věci, nechá důvodnost svých výtek vůči soudci prověřit kárným senátem, je to pro mě legitimní postoj. Mnohem horší jsou občasná obecná tvrzení představitelů výkonné či zákonodárné moci o tom, že by soudy měly být méně nezávislé,“ uvedla Daniela Zemanová.

Česká justice oslovila všechny bývalé prezidenty Soudcovské unie se se stejným dotazem. Tedy zda nehodnotí výroky prezidenta jako nátlak na nezávislost justice. Zde jsou jejich odpovědi.

Tomáš Lichovník, nyní ústavní souce
„Neznám důvody, které vedly prezidenta republiky k úvaze o možném podání kárné žaloby na předsedu odvolacího senátu. Nicméně je to jeho zákonné právo. Obecně však samotný výklad a aplikace práva nemohou být důvodem pro kárný postih soudce. Až teprve konkrétní porušení povinností soudce. Nelze přehlédnout ani skutečnost, že zde rozhodovali tři soudci v tajném hlasování a nikdo neví, jak z nich kdo hlasoval.
Ale k otázce možného politického nátlaku. Hrozba kárneho řízení je jistě velmi nepřiljemná. Domnívám se však, že ji musí soudce „ustát“. Často musí soudci čelit horším tlakům. Například mediálním, není-li třeba respektována presumpce neviny.“

Jaromír Jirsa, nyní ústavní soudce
„Soudce musí umět odolat jakýmkoliv tlakům. I to patří k výkonu jeho funkce.
Vzhledem k tomu, že se ta kauza může ocitnout u Ústavnímu soudu, tak ji nepovažuji za vhodné dále komentovat“

Jan Vyklický, nyní soudce Nejvyššího srávního soudu
„Pan prezident zřejmě prvoplánově pomáhá (jako obvykle) sobě, doufám.“

Libor Vávra, nyní předseda Městského soudu v Praze
Vzkázal, že je na dovolené a k výrokům prezidenta se tak nevyjádřil.

(epa)