S úpravou whistlerblowingu nesouhlasí zaměstnavatelé ani odbory, ANO chce projednat návrh Babiše

V Česku neexistuje speciální komplexní zákon na ochranu oznamovatelů Foto: archiv

Celkem dvanáct připomínkových míst uplatnilo zásadní připomínky k návrhu ministra pro lidská práva a legislativu, jak v České republice zacházet s whistlerblowery, kteří v dobré víře podají udání na kriminální nebo protiprávní činnost svého zaměstnavatele. Dalších 16 míst zaslalo doporučení. Dvě ministerstva řízená ANO 11 navrhla zákon stáhnout kvůli konkurenčnímu „návrhu pana ing. Andreje Babiše.“ Odbory navrhly 100% k platu v případě nezákonného propuštění zaměstnance.

Pokračuje tak soutěž o úpravu whistlerblowingu mezi ANO11 a ČSSD, která začala v den kdy ještě ministr Jiří Dienstbier (ČSSD) ohlásil tiskovou konferenci ke svému návrhu, ale ministr financí Babiš (ANO) spolu s ministrem spravedlnosti Pelikánem (ANO)  ho předběhli a novinářům předložili svůj návrh téže úpravy o dvě hodiny dříve.

Poté se rozhořela diskuse obou resortů o to, který ze zákonů  a která z navrhovaných změn zákonů je zbytečnější a horší.

Základní kontury Dienstbierova návrhu pak byly zveřejněny v červnu. Na to reagovali ti, kterých se změny týkají – zaměstnavatelé sdružení ve Svazu průmyslu a dopravy konstatováním, že jde jen o další právní marasmus a zaplevelení systému, který už nyní zaměstnance chrání dostatečně. A v tomto rámci se odehrálo i připomínkové řízení, kde se názoru o nesmyslnosti zákona přidaly odbory. Zákon, který po Jiřím Dienstbierovi zdědil nový ministr pro lidská práva Jan Chvojka, to v poslanecké sněmovně nebude mít jednoduché.

Obrana a finance: Trváme na návrhu pana Babiše

Podle ministerstva financí je konstrukce návrhu zcela špatná: „Navrhované řešení je nedostatečné, neboť nepřináší účinnou ochranu oznamovatele trestného činu, ale pouze jeho následnou rehabilitaci: oznamovatel trestného činu by byl nejprve ze strany zaměstnavatele v zaměstnání neoprávněně postižen a teprve potom by se po uplynutí často až značné doby mohl domáhat nápravy u soudu. Tato časová prodleva však účinnou ochranu oznamovatele podstatně ztěžuje a ve většině případů reálně vylučuje.Nový zákon proto musí přinést takové řešení, které oznamovatele trestného činu účinně ochrání již od podání samotného trestního oznámení,“ uvádí se v připomínce.

Poté hodnotitel zákona z ministerstva financí v první osobě vyjadřuje s materiálem zásadní nesouhlas a trvá na projednávání Babišovy verze: „Proto trvám na tom, aby bylo přijato věcné řešení, které nabízí v současné době poslanecký návrh Ing. Andreje Babiše (sněmovní tisk č. 799), ke kterému vláda dne 30. 5. 2016 zaujala neutrální stanovisko. S předloženým návrhem zákona tedy z výše uvedených důvodů vyjadřuji zásadní nesouhlas,“ uvádí se v připomínkách doslova.

Ministr financí Andrej Babiš Foto: archiv
Ministr financí Andrej Babiš Foto: archiv

Ministerstvo obrany, které řídí Martin Stropnický (ANO11) se naopak vyjadřuje v množném čísle. Obsah je však totožný s připomínkou ministerstva financí včetně žádosti, aby byl „projednáván návrh ing. Andreje Babiše“: „Předložený materiál požadujeme vzít zpět a dále ho neprojednávat. Odůvodnění: Předložený návrh zákona nevnímáme jako dostatečně motivační pro oznamovatele, jelikož problematiku jeho ochrany neřeší již v prvopočátku – v čase oznámení protikorupčního jednání, ale až následně. Ministerstvo obrany se již dříve, v rámci projednávání poslaneckého návrhu zákona Ing. Andreje Babiše, sněmovní tisk č. 799, vyslovilo pro preferenci tohoto návrhu a jeho případné úpravy na půdě Parlamentu. Z tohoto důvodu vnímáme předložený návrh jako nadbytečný, a požadujeme proto jeho zpětvzetí z legislativního procesu. Nadto upozorňujeme, že varianta I, kterou dostal ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu za úkol rozpracovat vládním usnesením č. 633/2016, je do jisté míry obsažena i v citovaném poslaneckém návrhu. Úkol tak není třeba plnit zbrusu novým návrhem. Tato připomínka je zásadní,“ uvádí v připomínce ministerstvo obrany.

Odbory: 100% k platu pro všechny nezákonně propuštěné

Následují ostatní ministerstva a další připomínková místa, jejichž 12 zásadních  připomínek a 16 doporučení řeší detailně právní úpravy zákona o inspektorátu práce, občanského zákoníku, zákoníku práce, ale převážně  shodně především náhradu mzdy udavateli, se kterým bylo kvůli jeho podání zacházeno diskriminačně a stal se proto speciální znevýhodněnou osobou.

S konstrukcí institutu náhrady pro postiženého whistlerblowera například nesouhlasí ministerstvo spravedlnosti vedené Robertem Pelikánem (ANO11):  „Upozorňujeme na nekoncepčnost verze B předloženého návrhu, jež ve vztahu ke všem třem jejím variantám spočívá v zavádějící konstrukci institutu náhrady ušlé mzdy, resp. platu. Účelem tohoto institutu v případě neoprávněně ukončeného pracovního či služebního poměru je poskytnout zaměstnanci, resp. osobě v příslušném služebním poměru, náhradu finančních prostředků, o něž byl tento protiprávním jednáním zaměstnavatele zkrácen. Stanovení nároku na dvojnásobek ušlé mzdy či platu v případech, kdy k neoprávněnému ukončení pracovního či služebního poměru dojde z důvodů předvídaných v jednotlivých variantách návrhu zákona, lze proto považovat za rozporné s účelem uvedeného institutu. Smysl navržené změny lze proto spatřovat spíše v bonifikaci takto postižené osoby než v satisfakci jejích nároků,“ uvádí ministerstvo spravedlnosti. Na základě opakovaných připomínek předkladatel verzi B stáhl.

Na svém nesouhlasném stanovisku setrvávají zaměstnavatelé. Absurditu celé koncepce ochrany udavatele jako znevýhodněné osoby se sdíleným důkazním břemenem jako u antidiskriminačního zákona ovšem dokresluje fakt, že se k zaměstnatelům přidaly odbory. „ČMKOS návrh zákona ve verzi A i B zásadně odmítá jako celek. Pro odůvodnění odkazujeme na naše stanovisko ze dne 3. května 2016 k materiálu „Návrh alternativ legislativního řešení ochrany oznamovatelů“, Vaše č.j. 6902/2016-OHR, naše č.j. ČMKOS-LR-087/2016/077/16,“ odkazuje odborový svaz k vlastnímu materiálu.

K tomu Českomoravský odborový svaz dodává: „Navíc uvádíme, že řešení předpokládané návrhem zákona (verze A i B) je nesystémové. Považujeme za zcela neodůvodnitelné, aby byla zavedena pozitivní diskriminace spočívající ve zvýšené ochraně oznamovatele tím, že mu bude přiznána náhrady mzdy (platu) při neplatném skončení zaměstnání zvýšená o 100% včetně ingerence státu resp. Inspekce práce.  Pokud by taková úprava měla být zavedena, požadujeme zvýšení náhrady mzdy/platu při neplatném (nezákonném) propuštění ze zaměstnání pro všechny. Tyto připomínky považuje ČMKOS za zásadní.“

(ire)