Případ, v němž jde o úniky informací od policie směrem k podsvětí a podnikatelům, rozjel 13. října 2015 protimafiánský útvar tehdy ještě pod vedením Roberta Šlachty Foto: archiv

Policie chybovala, když rodičům neumožnila nahlédnout do spisu kvůli úmrtí potomka

Policie chybovala, když odepřela rodičům z Brna možnost nahlédnout do spisu dokumentujícího vyšetřování smrti jejich novorozence. Policie jim nevyhověla s vysvětlením, že před ukončením prověřování byli v postavení podezřelých, a tedy jim podle trestního řádu právo nahlížet do spisu nepříslušelo. Ústavní soud (ÚS) ovšem zdůraznil zvláštní právní ochranu vztahu mezi rodiči a dětmi.

„Rodiče mají vždy právo nahlížet do spisu, který se týká úmrtí jejich potomka,“ řekl soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk. Rodiče tak nemusí konkretizovat a specifikovat práva, která hodlají při nahlédnutí do spisu uplatnit, jak to trestní řád ukládá takzvaným „jiným osobám“.

„Je absurdní, že to muselo dospět až k Ústavnímu soudu,“ konstatoval advokát pozůstalých rodičů David Zahumenský. Kritikou nešetřil ani soudce Fenyk. „ÚS je v tomto případě poměrně zklamán postupem policie a státního zastupitelství, protože ta věc byla řešitelná jednoduchým způsobem,“ uvedl soudce.

Dítě se narodilo 1. července 2014 v nemocnici ve Vyškově. Brzy po návratu z porodnice mělo problémy s příjmem mateřského mléka. Rodiče je proto vzali do Fakultní nemocnice Brno. Podle lékařky bylo jen dehydrované, jiný život ohrožující stav neodhalila, přesto doporučila hospitalizaci.

Rodiče se rozhodli přes apely zdravotníků vrátit domů. O den později se však stav novorozence rapidně zhoršil, rodiče se s ním znovu vydali do nemocnice, kde už však lékaři nedokázali dítě zachránit. Příčinou smrti byla pozdní novorozenecká sepse.

Policie prověřovala odpovědnost rodičů. Podle státní zástupkyně se ale příčinná souvislost mezi jednáním rodičů a úmrtím novorozence neprokázala. Policie pak případ odložila.

V květnu 2015 rodiče požádali o nahlédnutí do spisu. Chtěli vědět, co policie při vyšetřování zjistila, a to i s ohledem na možnou odpovědnost zdravotníků. Podle Zahumenského nechtěli podávat trestní oznámení „naslepo“, nejdříve se potřebovali seznámit s tím, co shromáždili vyšetřovatelé.

Když policie žádosti nevyhověla a neuspěli ani u státního zastupitelství, podali rodiče ústavní stížnost. Rozhodnutí policie označili za nesmyslné, viděli v něm spíše projev libovůle.

(čtk)