Návrh na zrušení ustanovení zákona o státním občanství, podle kterého odepření občanství cizinci z bezpečnostních důvodů nelze přezkoumat, předložil Ústavnímu soudu Nejvyšší správní soud. Vláda se má nyní na výzvu soudce zpravodaje Davida Uhlíře rozhodnout, zda využije svého práva vstoupit do řízení či nikoli.
Jde už o druhý návrh týkající se záležitostí cizinců nebo žadatelů o azyl, kde má vláda rozhodnout, zda do řízení vstoupí eventuálně jakým stanoviskem. Stejně jako v prvním případě stížnosti sedmnácti senátorů na ustanovení zákona o pobytu cizinců a azylového zákona, je také u tohoto návrhu vláda rozpolcena.
Zatímco ministerstvo vnitra s návrhem nesouhlasí a vstup vlády doporučuje, ministerstvo spravedlnosti s návrhem souhlasí a vstup vlády do řízení nedoporučuje. O druhém návrhu týkajícím se cizineckého a azylového zákona Česká justice již informovala.
Rus, který je bezpečnostní hrozbou, ale neví, proč
Pokud Ústavní soud Nejvyššímu správnímu soudu vyhoví, stane se občan Ruské federace A.C., označený za bezpečnostní hrozbu pro český stát cizincem, který změní český zákon. Zákon o státním občanství totiž nyní obsahuje ustanovení, že pokud je cizinci občanství upřeno z důvodu ohrožení bezpečnosti státu, nelze toto rozhodnutí státu přezkoumat.
Osmačtyřicetiletý občan Ruské federace A.C, otec dvou dětí, rozvedený s českou manželkou požádal o české státní občanství v Jihomoravském kraji. V ČR se zdržuje od roku 2001 a podniká zde prostřednictvím několika obchodních společností, vyplývá z odůvodnění.
Ministerstvo vnitra konstatovalo, že splňuje podmínky občanství, avšak podle zákona si ještě vyžádalo stanovisko Policie ČR a bezpečnostních služeb. Z těchto stanovisek ministerstvo vnitra vyrozumělo, že A.C. představuje bezpečnostní hrozbu pro český stát. Žádost o udělení českého občanství proto zamítlo.
Ruský občan podal proti rozhodnutí ministerstva vnitra žalobu u Městského soudu v Praze, který ji rovněž zamítl s odkazem na ustanovení zákona, podle kterého je rozhodnutí ministerstva vnitra vyloučeno z přezkumu soudem, vylučuje ho zvláštní zákon.
Podobnost s případem Regner čistě náhodná
Jak dále vyplývá z odůvodnění návrhu Nejvyššího správního soudu, který nyní předkládá soudu ústavnímu, rozhodnutí nebylo ani odůvodněno respektive spis neobsahoval předmětná stanoviska Policie ČR a bezpečnostních služeb.
Tím případ nabývá na zajímavosti – svoji podobnosti s případem Václava Regnera, kterému Národní bezpečnostní úřad odmítl prověrku, avšak nikdy se nesměl dozvědět, s jakých důvodů. Případ Václava Regnera skončil u Evropského soudu pro lidská práva, který konstatoval, že ČR neporušila žádné Regnerovo právo.
Ruský občan podal kasační stížnost, ve které brojí proti rozhodnutí MS v Praze, nesouhlasí s tím, že pokud ve spisu není stanovisko bezpečnostních složek, není co přezkoumávat, odkazuje k rozhodnutí NSS, které se zabývá přípustností přezkumu rozhodnuté z oblasti vydávání osvědčení v režimu zákona o utajovaných informacích.
NSS: Výklad konformní s Ústavou je nemožný
Podle odůvodnění Nejvyšší správní soud zvažoval, zda předmětný paragraf zákona o státním občanství „lze vyložit ústavně konformním způsobem“, aby ruský občan nebyl zkrácen na právu na spravedlivý proces a na právu nebýt diskriminován. „Vzhledem k nemožnosti takového výkladu dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že ustanovení §26 zákona o státním občanství je v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, konkrétně s principem materiálního právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy, s principem zákazu diskriminace dle čl. 1, čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a s právem na přístup k soudu dle čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny,“ uvádí se v odůvodnění návrhu Ústavnímu soudu.
Z uvedených důvodů navrhuje Nejvyšší správní soud předmětné ustanovení §26 zákona o státním občanství zrušit.
Poznámka redakce: Na žádost advokátky advokátky občana A.C. bylo jeho jméno v článku dodatečně anonymizováno
Irena Válová
