ESLP rozhodl v kafkovském případu Regner: Český stát neporušil právo na spravedlivý proces

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku Foto: archiv

V Kafkovském procesu někdejšího náměstka ministerstva obrany ministra Karla Kühnla Václava Regnera  proti České republice dospěl Evropský soud pro lidská práva k rozhodnutí: Česká republika neporušila právo na spravedlivý proces tím, že od roku 2006 neumožnila Václavu Regnerovi seznámit se s důvody, proč mu NBÚ odebral bezpečnostní prověrku. Případ se týká 40 000 občanů v podobném postavení.

Václav Regner podal v roce 2011 stížnost proti České republice proto, že mu český stát v roce 2006 odebral bezpečnostní prověrku na stupeň vyhrazené krátce poté, co mu stát bezpečnostní prověrku udělil. Příčinu, proč se tak stalo, mu stát od roku 2006 až dosud odpírá sdělit. Případ Regner v. Česká republika sleduje Česká justice dlouhodobě.

Důvody svého jednání označil opakovaně Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) za tajné. Václav Regner se tím dostal do pozice obžalovaného, který se nemůže hájit, neboť neví, z čeho je obžalován, jelikož je to utajené. Regner se v této věci nedomohl dovolání u žádné instance v České republice.

V důsledku odebrání bezpečnostní prověrky nemohl Regner nadále vykonávat funkci náměstka ministra obrany, a proto s ministerstvem podepsal ukončení smlouvy k 31. lednu 2007.

Následně v roce 2007 podal Václav Regner žalobu o přezkum rozhodnutí NBÚ, kterou v roce 2009 zamítl Městský soud v Praze. V roce 2010 odmítl žalobu Václava Regnera Nejvyšší správní soud v Brně. Ústavní soud poté odmítl i jeho stížnost pro porušení práva na spravedlivý proces.

Loňská peripetie s Regnerem po deseti letech

V případu Václava Regnera Česká justice rovněž informovala o průběhu veřejného slyšení u Evropského soudu pro lidská práva loni19. října 2016, kde zástupce českého státu před soudci Velkého senátu Soudu prohlásil, že Václav Regner je usvědčený zločinec. A to přesto, že trestní řízení týkající se armádních záležitostí a zakázek z roku 2006 proti 52 osobám včetně Václava Regnera skončilo zatím fraškou.

Po deseti letech v roce 2016 všechny tresty zrušil Vrchní soud v Praze. Zjistilo se, že šlo především o  konkurenční boj o zakázky, ve kterém stát nebyl nijak poškozen. Podle Evropského soudu pro lidská práva Regner nakonec od Vrchního soudu  v Praze odešel s dvouletou podmínkou. K dalším výsledkům původního řízení s 52 osobami s prvky estrády však nelze nic dohledat. Po bombastickém úvodu  v roce 2011, kdy se obhájci desítek podnikatelů, úředníků a zaměstnanců vojenských správ nemohli vejít do soudní síně v Českých Budějovicích, u soudu nemohli dýchat a už vůbec ne listovat spisem o počtu 40 000 stran, se v roce 2016 po řízení slehla zem.

Informacemi z České republiky zjevně zaujatí soudci Evropského soudu pro lidská práva v rámci veřejného slyšení proto mimo jiné položili otázku: V jakém stádiu je v České republice řízení s Václavem Regnerem?

V ČR existuje armáda prověřených občanů

Na skutečnost, že případ Regner v. Česká republika se ve skutečnosti týká armády čítající téměř 40 000 českých občanů, upozornil ve svém souhlasném stanovisku k rozhodnutí Sekce ESLP už v roce 2015 český soudce Aleš Pejchal: „Česká vláda Soud informovala, že počet platných osvědčení udělených fyzickým osobám ke dni 10. července 2015 činil 38 274. Každá z těchto osob mohla mít hypoteticky stejný problém jako stěžovatel – nemusela znát celou řadu skutečností o průběhu bezpečnostního prověřování, což podle mého názoru ohrožuje důvěru českých občanů ve spravedlnost,“ uvedl Aleš Pejchal, podle něhož  „lze jen těžko uvěřit, že z celkového počtu obyvatel České republiky, který činí přibližně deset milionů osob, jich 38 274 podstoupilo bezpečnostní prověrku.“

Tématem bezpečnostních prověrek se Aleš Pejchal zabýval už v roce 2007, kdy publikoval analýzu situace v Bulletinu advokacie.

Seznam tajného vláda rozšířila o jednání s ESLP

Počet držitelé osvědčení je odvislý od žádostí zaměstnavatelů a NBÚ u každé žádosti ověřuje její důvodnost, která se odvíjí od seznamu utajovaných skutečností, který vydává vláda, uvedl v reakci pro Českou justici Národní bezpečnostní úřad. „NBÚ u každé podané žádosti o vydání osvědčení pečlivě ověřuje její důvodnost, kterou potvrzuje odpovědná osoba, kterou je zpravidla zaměstnavatel fyzické osoby. Potvrzení musí mimo jiné obsahovat označení konkrétního místa nebo funkce stanovené podle § 69 odst. 1 písm. b) zákona a specifikaci utajovaných informací, které na daném místě nebo funkci již byly poskytnuty nebo vznikaly, a utajovaných informací, které zde budou poskytnuty nebo zde mohou vznikat – zde musí být také uveden minimálně odkaz na nařízení vlády č. 522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam utajovaných informací, konkrétní přílohu a bod, včetně uvedení nejvyššího stupně těchto utajovaných informací,“ uvedl už loni pro Českou justici mluvčí Úřadu Radek Holý.

Podle jeho slov z vládou uvedeného čísla 38 274 osob tvoří nadpoloviční většinu  osvědčení z bezpečnostních složek státu. Letos v červenci však česká vláda seznam utajovaných informací naopak ještě rozšířila.  Nově by mělo být tajné například i jednání o smíru u Evropského soudu pro lidská práva, takže se může rozšířit počet pracovníků ministerstva spravedlnosti s nutností prověrky. „Jednání o smíru ve stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva proti ČR se bude nadále konat v utajeném režimu. Jeho vyzrazení by mohlo být proti zájmu republiky,“ informovala Česká justice o nově navrhovaném nařízení vlády 18. července 2017.

Irena Válová