Ministerstvo spravedlnosti v bitcoinové kauze neřeší jen přijetí daru a prodej kryptoměny. Nový interní audit se zaměřuje i na to, jak úřad najímal advokátní kanceláře a auditory a jak platil právní služby. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) říká, že stát za externí audit a právní služby vydal zhruba osm milionů korun. V jednom případě podle něj úřad překročil smlouvu bez odpovídající opory. Bývalá ministryně Eva Decroix (ODS) odmítá, že by její postup stát poškodil.

Tejc na briefingu zdůraznil, že audit se zaměřil i na externí právní servis. „Zabývá se i tím, jak řádně byly najímány auditorské a právní kanceláře pro posouzení tohoto postupu,“ řekl. Současně připomněl, že jeho audit vznikl interně a nevznikly tak další náklady za externí služby. „Nejednalo se o externí službu, to znamená, nevydali jsme žádné peníze navíc,“ dodal.

O bitcoinové kauze ministr Tejc hovořil v podcastu Perspektivy Česka

Tejc: smlouvy i výdaje mohou být problém

Výhradu formuloval ministr vůči samotnému čerpání právních služeb. Podle něj v jednom případě došlo k překročení smlouvy. „Navýšení výdajů nebylo smluvně podpořeno a došlo tak k neoprávněnému použití peněžních prostředků z rozpočtu,“ uvedl. Zpochybnil také samotnou potřebu části externích služeb, protože podle něj mělo ministerstvo vlastní kapacity, které mohly situaci řešit. „Kdyby byly využity kapacity ministerstva a pracovaly s úplnými podklady, nemusely tyto náklady vzniknout,“ naznačil.

Z dříve zveřejněného přehledu ministerstva vyplývá, že stát si v souvislosti s bitcoinovou kauzou najal několik advokátních kanceláří i externích odborníků. Právní služby zajišťovaly zejména kanceláře Chrenek, Toman, Kotrba, Clifford Chance Prague Association a Hartmann Jelínek Malý Moreno a partneři, vedle nich se na kauze podílel i znalec Vladimír Smejkal a audit zpracovala společnost Grant Thornton. Jen tyto služby vyšly stát na více než 7 milionů korun, což je částka, kterou nyní nový audit zpochybňuje. Další prostředky ministerstvo vynaložilo za působení „koordinátora“ vyšetřování bitcoinové kauzy Davida Uhlíře.

Tejc tvrdí, že externí služby byly drahé a ne vždy nutné, zatímco Decroix je hájí jako nezbytné pro zvládnutí mimořádně složité situace a ochranu státu před dalšími riziky, včetně možných soudních sporů.

Ministerstvo si najímá právníky i nyní

Ministerstvo využívá externí právní pomoc i teď. Nově si najalo advokáta Jaroslava Ortmana. Maximální odměna za jeho služby dosahuje asi 3,6 milionu korun.

Tejc krok vysvětlil rizikem sporů a potřebou rychlé reakce. „Vidíme vysoké riziko sporů, které může zasáhnout ministerstvo,“ řekl. Podle něj jde o „akutní pomoc, abychom vyhodnotili ta rizika“.

Mohlo by vás zajímat

Externí služby ale nekončily u advokátů. Ministerstvo si najímalo i poradce na komunikaci, monitoring sociálních sítí a podcastů nebo analytické podklady pro vedení. U těchto poradců šlo celkem o více než jeden milion korun.

Nepotismus bratří Bendů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) označila bitcoinovou aféru za „učebnicový příklad nepotismu“ a poukázala na roli tehdejšího ředitele kabinetu Filipa Bendy.

„Bitcoinová kauza je příběh o nepotismu a měl by vstoupit do učebnic, kam může vést obsazování veřejných funkcí příbuznými,“ uvedla. Právě Benda měl podle ní k dispozici varování právní sekce ministerstva financí už v únoru, tedy týdny před uzavřením darovací smlouvy.

Audit podle Schillerové neprokázal, že by tyto informace předal ministrovi Zbyňku Stanjurovi. „Pokud by kabinet ministra nefungoval jako trafika pro bratra Marka Bendy, ale jako profesionálně řízený odbor, nemuselo ke škodám dojít,“ dodala.