Vláda chystá změnu daňového řádu, opozice varuje, že příliš posílí pravomoci správce daní

Průběžné oznámení za období výkonu funkce v kalendářním roce 2018 bude podáváno ve lhůtě nejpozději do 30. června 2019 Foto: archiv

Transpozicí evropské směrnice o správní spolupráci v oblasti daní do českého právního řádu odůvodňuje vláda svůj návrhy z měny daňového řádu. Miroslav Kalousek však varuje, že vládní návrh neopodstatněně zvýší pravomoci daňové správy i pro účely domácího daňového řízení. Hlavním smyslem vyžadované transpozice je přitom sjednocení právních předpisů jednotlivých zemí EU pro snazší odhalování daňových úniků či praní špinavých peněz.

Česká republika měla do konce roku 2017 zakomponovat do svého právního řádu evropskou směrnice o správní spolupráci v oblasti daní známou pod zkratkou DAC (Directive on Administrative Cooperation), která byla přijata v roce 2011. Od té doby byla čtyřikrát novelizována, naposledy v prosinci 2016 (DAC5). Na začátku ledna vláda poslala do Sněmovny návrh zákona o změně daňového řádu. Novelou by se měli poslanci zabývat na plénu Sněmovny, které začne 27. února.

Účelem Směrnice DAC 5 je podle důvodové zprávy, která byla rozeslána poslancům jako sněmovní tisk 47, umožnit správci daně pro zajištění kontroly fungování správní spolupráce podle DAC ze zákona přístup k mechanismům, postupům, dokumentům a informacím získávaným pro účely boje proti praní špinavých peněz (AML). Konkrétně návrh Směrnice DAC 5 odkazuje na následující články směrnice AML:

  • článek 13 (informace získané povinnou osobou při hloubkové kontrole klienta),
  • článek 30 (informace o skutečném vlastnictví společností/právnických osob, včetně údajů o skutečné držené účasti),
  • článek 31 (informace o skutečném vlastnictví svěřenských fondů a obdobných právních uspořádání),
  • článek 40 (povinnost uchovávání vyjmenovaných dokumentů získaných pro účely kontroly klienta povinnými osobami).

Opoziční poslanec a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) však varuje, že vláda svůj návrh však koncipovala tak, že pod záminkou nutnosti zapracování evropské legislativy plánuje neúměrné prolomení tajemství střeženého bankami, advokáty, notáři, daňovými poradci, auditory, soudními exekutory a dalšími osobami provádějícími identifikaci a kontrolu svých klientů dle předpisů pro boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu ve prospěch daňové správy. „Navrhovaný procesní předpis daň a správu daní chápe tak široce, že prolomení povinností mlčenlivosti zvláštních profesí, u nichž je povinnost mlčenlivosti projevem ochrany práva na právní pomoc a na spravedlivý proces jejich klientů, by nastalo ve vztahu ke všem orgánům, které postupují podle daňového řádu (včetně například vymáhání místních poplatků ze psů), a to dokonce aniž by k tomu musely zahajovat jakékoliv formální řízení,“ píše Kalousek ve svém pozměňovacím návrhu k vládnímu předpisu. Upozorňuje na to, že hlavním smyslem vládní novely mělo být zapracování směrnice DAC pro účely mezinárodní daňové spolupráce, nikoliv posílení role národního daňového správce.

Kalousek varuje, že ve vládním návrhu jsou pravomoci nad rámec Evropské směrnice, navrhuje změny odmítnout

„Vláda se navíc snaží, pod záminkou nutnosti zapracování směrnice DAC 5, do novely vložit i požadavek na úpravu § 57 odst. 3 daňového řádu, aby měli správci daně velmi široký přístup k údajům tvořícím předmět bankovního tajemství, a to bez omezení účelu. Tento požadavek nemá se směrnicí DAC 5 nic společného. Nově by měli správci daně získat přístup k těmto údajům vedeným bankami:‘

 jiné jedinečné identifikátory týkající se účtu (není přitom zcela zřejmé, o jaké údaje by se mělo jednat), 

 údaje o zmocněných osobách k účtu,

 údajů o osobách, které peněžní prostředky na účet vložily, a o příjemcích plateb (to zahrnuje i vkladatele hotovosti)

 údaje o službách pro provádění platebních transakcí prostřednictvím dálkového přístupu a jejich využití, včetně údajů k identifikaci zařízení, kterým je tento přístup uskutečňován(jedná se zejména o IP adresy počítače, ze kterého bylo přistupováno do internetového bankovnictví, telefonní čísla pro autorizaci plateb, mohlo by se jednatnapříklad i o IMEI telefonu).

Návrh novely rozšiřuje i poskytované údaje o úvěrech a úschovách, včetně bezpečnostních schránek. Tyto údaje by nově měly být poskytovány v rozsahu obdobném rozsahu vymezenému v předchozích bodech,“ uvádí Kalousek ve svém pozměňovacím návrhu s tím, že podle navržené novely by každý orgán veřejné moci, který je ve smyslu § 10 odst. 1 daňového řádu správcem daně, tedy např. včetně měst, obcí a krajů, byl oprávněn bez dalšího získávat informace, které policie při vyšetřování trestné činnosti může získat pouze se souhlasem státního zástupce (resp. předsedy senátu ve stadiu řízení před soudem). „To se z hlediska ochrany bankovního tajemství jeví jako zcela nepřiměřené. Orgány daňové správy nemají suplovat činnost orgánů činných v trestním řízení,“ píše Kalousek a navrhuje, aby byly zamítnuty vládní návrhy, které jdou nad rámec směrnice DAC:

  1. Neadekvátní rozšíření průlomu do bankovního tajemství ve prospěch správců daně: Navrhuji ponechat § 57 odst. 3 daňového řádu v původním znění, tj. nepřijmout navrženou novelizaci navrženou v části první, bodě 2. vládního návrhu novely.
  2.  Možnost vyžádat si informace získané při identifikaci a kontrole klienta dle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti i pro účely tuzemské správy daní:Navrhuji změnit koncepci novely tak, aby příslušná ustanovení o možnosti vyžádat si AML údaje byla, namísto do § 57a daňového řádu, doplněna do zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní (jako nový § 9a) a byla použitelná pouze pro účel mezinárodní správy daní. V souvislosti s tím odpadá potřeba novelizace § 58 daňového řádu (viz část první, body 4. – 6. vládního návrhu novely), neboť není potřeba doplňovat zmínku o § 57a, ani o oprávnění daňové správy vyžádat si dokumenty (stávající znění § 57 daňového řádu hovoří pouze o oprávnění požadovat „údaje“). Opravu znění § 53 daňového řádu je pak možné ponechat jako samostatný bod novely (viz nová část osmá).
  3.  Možnost vyžádat si údaje od osob, které mají vůči svým klientům povinnost mlčenlivosti, nad rámec, v níž byla tato povinnost prolomena AML předpisy.S měrnicí není požadován zásah do profesní povinnosti mlčenlivosti, pouze vyšší úroveň spolupráce mezi orgány správy daně a příslušnými finančně-analytickými jednotkami členských států, jež jinak daňové správě vlastní údaje neposkytují. Navrhuji, aby byla zavedena informační povinnost těchto jednotek vůči správci daně, jež by však neměla přesáhnout rámec informací, které má FAU dnes k dispozici, případně které si může vyžádat podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci vnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Tím zároveň odpadá i potřeba novelizace profesní legislativy (zejména notářského řádu a zákona o advokacii), kde není uvažovaný zásah potřebný ani vhodný ze shora naznačených důvodů.

 

Jiří Reichl