Metnar s Kingem řešili zavedení jmenné evidence leteckých pasažérů už při rezervaci

Komisař Julius King a ministr vnitra Lubomír Metnar Foto: mvcr

Evropský komisař pro bezpečnostní unii Julian King dnes s ministrem vnitra v demisi Lubomírem Metnarem jednali o tom, jak postoupilo zavádění jmenné evidence cestujících, kterou tento týden v rámci návrhu zákona o zpracování osobních údajů schválila vláda. Řekli to na tiskové konferenci. Údaje do evidence mají shromažďovat letečtí dopravci během rezervace letenek.

Na směrnici o registru leteckých pasažérů, někdy označované PNR (Passenger Name Register), se EU shodla na jaře 2016. Údaje od leteckých přepravců mají umožnit bezpečnostním složkám rychleji vystopovat rizikové cestující. Země mají pravidla realizovat do letošního května.

„Jedná se o další prostředek zefektivnění boje proti hrozbám teroristického útoku z hlediska shromažďování a využívání dat týkajících se leteckých přepravců,“ řekl novinářům Metnar. Dodal, že Česká republika v zařazení normy pokročila, ve středu ji podle něj schválila vláda. Ministerstvo vnitra navíc navrhuje, aby Sněmovna normu schválila v prvním čtení vzhledem k tomu, že unijní nařízení nabude účinnosti 25. května a Česko by se mělo vyhnout sporům s Evropskou komisí kvůli tomu, že zákon nebyl včas přijat.

To ocenil i King. „Cením si ujištění pana ministra, že pracuje na tom, aby byla do devítitýdeního termínu upravena legislativa nutná pro implementaci jmenné evidence,“ řekl.

S Metnarem mluvili o tom, jak je důležité sdílet informace. „Pan komisař navrhl vzájemnou spolupráci a výměnu informací mezi jednotlivými městy v rámci EU, ale i v rámci Velké Británie,“ doplnil Metnar.

King uvedl, že s ministrem diskutovali také o tom, jak Brusel podporuje jednotlivé státy v jejich snaze vypořádat se s hrozbami, kterým čelí – kybernetickým útokům, radikalizaci a terorismu. Eurokomisař se seznámil s činností Centra proti terorismu a hybridním hrozbám, které je součástí ministerstva vnitra.

Norma, kterou vláda ve středu schválila, vychází z nových unijních pravidel ochrany soukromí (GDPR). GDPR má za cíl pomoci hájit práva občanů EU proti zneužívání jejich dat. Týkat se bude veřejných institucí, firem i osob samostatně výdělečně činných, které evidují své zaměstnance, členy, zákazníky nebo příznivce. Zavádí právo na výmaz či přenos poskytnutých údajů i kontrolu jejich využití. Instituce budou muset přijmout opatření kvůli zabezpečení osobních údajů. V některých případech budou muset jmenovat pověřence, který bude garantem správného nakládání s privátními daty.

(čtk)