Na začátku listopadu, kdy si připomínáme své blízké zesnulé, přichází do notářských kanceláří zvýšený počet zájemců o sepsání závětí. V posledních letech pak narůstá zájem o závěti i meziročně. Lidé se snaží uspořádat svůj majetek pro případ smrti, aby předešli možným sporům mezi dědici a v rodinách. Letos notáři pravděpodobně sepíší přes 20 tisíc závětí, což bude dlouhodobě nejvyšší počet.
Lidé se ve své poslední vůli snaží vyhnout i možným problémům v průběhu dědického řízení. Na konci třetího kvartálu letošního roku bylo u notářů sepsáno a zaevidováno 15 292 závětí (jen za poslední čtvrtletí je to 4 781 závětí, v polovině letošního roku celkem 10 511).
„Každá závěť sepsaná u notáře se stane součástí dědického řízení. Nehrozí její ztráta ani opomenutí, protože ji notář zapíše do centrální evidence. Naproti tomu závěť sepsaná doma nemusí být vůbec nalezena nebo ji třeba najde někdo, komu její znění nevyhovuje – tedy nedědí tak, jak očekával. A její nález třeba zatají. Pak pozůstalostní řízení probíhá podle zákonné dědické posloupnosti, bez ohledu na přání zesnulého. Největší jistota, že dědictví bude rozděleno podle preferencí zůstavitele, je tedy se závětí od notáře,“ říká k možnostem odkazování majetku prezident Notářské komory Radim Neubauer a dodává: „Lidé, kteří si závěť sepisují doma, obvykle znají a splní formální požadavky na její platnost. Chyby se ale dějí v případech popsání podmínek. Když třeba odkážu dům synovci pod podmínkou, že vystuduje vysokou školu, musím také uvést, dokdy ji musí vystudovat, co bude s domem do té doby a také, komu bude dům patřit, když synovec školu nevystuduje.“
| Období | Počet závětí sepsaných notářem |
| 2015 | 17 300 |
| 2016 | 19 021 |
| 2017 | 19 902 |
| 1Q–3Q 2018 | 15 292 |
Počty závětí sepsaných a zaevidovaných u notáře v posledních letech meziročně stoupají a letos jich bude v ČR pravděpodobně sepsáno přes 20 tisíc. Od doby, kdy Notářské komora ČR statistiku pořizuje, se bude jednat o nejvyšší počet.
| Počty sepsaných závětí podle regionu | 2017 celkem | 1H 2018 | 3Q 2018 |
| Notářská komora pro hlavní město Prahu | 2 748 | 1 420 | 589 |
| Notářská komora v Praze (středočeská) | 3 154 | 1 702 | 800 |
| Notářská komora v Českých Budějovicích | 1 211 | 644 | 242 |
| Notářská komora v Plzni | 1 819 | 924 | 449 |
| Notářská komora v Ústí nad Labem | 2 000 | 1 070 | 493 |
| Notářská komora v Hradci Králové | 2 312 | 1 203 | 568 |
| Notářská komora v Brně | 3 799 | 2 047 | 932 |
| Notářská komora v Ostravě | 2 864 | 1 501 | 708 |
Zajímavosti o závěti
- Není-li závěť sepsaná vlastní rukou, vyžaduje se přítomnost dvou svědků. Takové závěti ale bývají nejčastěji – a mnohdy úspěšně – po smrti zůstavitele napadány. Zůstavitel totiž bývá neúspěšnými potenciálními dědici nařčen z nesvéprávnosti v době sepsání závěti.
- Závěť bývá v poslední době spojována s hrozbou převzetí zodpovědnosti i za dluhy zemřelého. Dříve nehrozilo, že by případné zděděné dluhy mohly překročit cenu děděného majetku. To již podle nového občanského zákoníku neplatí, proto je dobré v případě nejistoty žádat notáře o tzv. výhradu soupisu majetku.
- Závěť je nadřazena zákonné posloupnosti dědického procesu, přesto ale existuje tzv. nepominutelný dědic. Tím se po smrti zůstavitele stávají jeho potomci. Když tito svůj povinný díl z jakéhokoliv důvodu nedědí, pak se nepominutelným dědicem stávají jejich potomci.
- Notáře si můžete vybrat vždy kromě jediného případu: řízení o pozůstalosti. Z důvodu nestrannosti a objektivity soudního rozhodování je notář přiřazen soudem podle předem stanoveného rozvrhu. Notářů je občanům po celé ČR aktuálně k dispozici 446.
Zákonná posloupnost (šest dědických tříd)
1. třída
Jako první po zůstaviteli dědí stejným dílem děti a manžel nebo manželka. Nedědí-li některý z potomků, zákonem daný podíl připadá jeho dětem. To samé platí v případě vzdálenějších potomků.
2. třída
Pokud nedědí potomci, dědictví připadá manželovi, zůstavitelovým rodičům, popřípadě všem dalším osobám, které se zůstavitelem sdílely společnou domácnost po dobu nejméně jednoho roku před smrtí nebo na něm byly výživou závislé. Také v tomto případě dědí všichni pozůstalí stejným dílem. V případě manželky či manžela se však musí jednat o nejméně polovinu pozůstalosti.
3. třída
Nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, připadá dědictví stejným dílem zůstavitelovým sourozencům a opět osobám žijícím se zůstavitelem nejméně jeden rok před smrtí. Pokud některý ze sourozenců nedědí, podíl připadá jeho dětem.
4. třída
Nedědí-li nikdo z předešlé třídy, dědictví si mezi sebou stejným dílem rozdělí prarodiče zůstavitele.
5. třída
Nedědí-li žádný z dědiců čtvrté třídy, v páté třídě dědí praprarodiče zůstavitele. Jedna polovina je určena praprarodičům zůstavitele ze strany jeho otce, druhá praprarodičům ze strany jeho matky. Pokud jeden z dvojice dědit nemůže, uvolněnou osminu přebírá druhý z páru. Pokud nemůže dědit celá jedna dvojice, podíl připadá druhé dvojici ze stejné strany. V případě, že nedědí žádná z dvojic jedné strany, dědictví se rozdělí mezi dvojice druhé strany.
6. třída
Nedědí-li žádný z dědiců páté třídy, ve třídě šesté dědí stejným dílem děti dětí sourozenců (praneteře a prasynovci) a děti prarodičů zůstavitele (tety a strýcové). Nemůže-li dědit ani jedno z dětí prarodičů, pozůstalost připadá do rukou jejich dětí (sestřenice a bratranci).
Při dědickém procesu může dojít i k variantě, kdy jeden z dědiců je se zůstavitelem příbuzný z více než jedné strany. Takový dědic má zákonné právo dědit z každé jednotlivé strany.
(red)
