V naléhavých případech by mohl soud povolit odposlechy v rámci předběžného opatření, míní Unie obhájců

Odposlechy byly nezákonné Foto archiv

Odposlech telekomunikačního provozu, případně tzv. prostorový odposlech, jsou tak závažným zásahem do soukromí, že jejich realizace bez předchozího souhlasu soudu by měla být podle Unie obhájců zcela vyloučena. Za možnou alternativu nicméně obhájci považují situaci, kdy by soud o odposlechu rozhodl v rámci předběžného řízení, a o povolení pak rozhodl dodatečně. V takovém případě by ale do té doby získané informace neměly hodnotu důkazu.

Ministerstvo spravedlnosti zvažuje možnost, že by v některých případech, které by se z nějakého důvodu jevily jako zvlášť naléhavé by odposlech byl realizován  bez nařízení či souhlasu soudu. „Jistě právem kohokoliv zvažovat efektivitu současné právní úpravy odposlechů telekomunikačního provozu, případně tzv. prostorových odposlechů. Unie obhájců ČR ale považuje za nezbytné již v této fázi úvah upozornit na to, že odposlech telekomunikačního provozu, případně tzv. prostorový odposlech, jsou tak závažným zásahem do soukromí, že jejich realizace bez předchozího souhlasu soudu se zdá být zcela vyloučena,“ konstatuje Unie úvodem stanoviska, které podepsal člen prezídia Tomáš Sokol.

Čtěte také: Poslanci jsou zdrženliví k odposlechům bez souhlasu soudu, podle Bendy jsou protiústavní

„Zdůvodnění potřeby nařídit odposlech bez asistence soudu tím, že jde o hodiny, případně minuty zcela zřetelně nebere v úvahu možnost řešit výskyt takto naléhavých případů, pravděpodobně velmi výjimečných, prostě jen rychlejší prací státního zástupce, který o nařízení nebo povolení žádá, a soudce, který o návrhu rozhoduje. Případně upravit pohotovostní režim služeb státních zástupců a soudců, tak aby od podání žádosti do rozhodnutí uplynula zcela minimální doba.“

Unie obhájců ČR si nicméně přichází s alternativním řešením – dokáže si představit i formu předběžných soudních rozhodnutí, podle níž by soud v opravdu urgentních případech (podezření z přípravy teroristického činu) rozhodl bez podrobnějšího zdůvodnění žádosti o možnosti odposlechu, ale pouze na několik dní. A v této lhůtě by tak musely být předloženy podklady pro konečné rozhodnutí. Předběžné rozhodnutí by umožňovalo pouze získání operativních informací o tom, co se děje nebo chystá, nikoliv získávání důkazů pro budoucí trestní řízení. „K tomu je třeba připomenout, že  sledování podezřelých aktivit směřujících proti ČR, typicky terorismu, může ve speciálním režimu povolit soud zpravodajským službám,“ uzavírá stanovisko obhájců.

Podle resortu spravedlnosti jsou případy, kdy by policie potřebovala odposlechy z naléhavých důvodů nasadit okamžitě. Návrh nyní pojednává s Nejvyšším státním zastupitelstvím. „V některých případech, jako je terorismus, ale i v případě jiných zvlášť závažných trestných činů, je třeba jednat velice rychle a může to být otázka minut či hodin. Celý administrativní proces získání povolení soudce přitom přece jen určitý čas vyžaduje,“ vysvětlil Řepka deníku Aktuálně.cz, který o stanovisku Ministerstva spravedlnosti k odposlechům bez souhlasu soudu informoval.

Poprvé s touto myšlenkou seznámil poslance nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman na podvýboru pro justici a soudní samosprávu na konci února tohoto roku. Zákonodárcům předestřel myšlenku, zda by nebylo vhodné upravit pravomoci orgánů činných v trestním řízení tak, aby mohly mnohem rychleji nasazovat operativní techniku. Například odposlechy s dodatečným povolením soudu, a to v případě náhlého teroristického útoku. Ministerstvo spravedlnosti uvádí také příklady organizované drogové kriminality či korupce.

V tuzemsku nyní vydává soudce na žádost státního zástupce příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu za podmínek stanovených v § 88 trestního řádu. Zákonnost odposlechu může přezkoumat Nejvyšší soud. Bez povolení soudu je odposlech ilegální. V roce 2017 nasadila policie celkem 6700 odposlechů.

(sr)