Podvýbor pro justici řešil ovlivňování jen okrajově, nad nejvyšší soudcovskou radou vládne skepse

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský Foto: archiv

Včerejší neveřejné zasedání sněmovního podvýboru pro justici pravděpodobně uzavřelo téma možného ovlivňování soudců ze strany prezidenta republiky a jeho okolí. Na jednání, kterého se – vyjma omluveného předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala – zúčastnili všichni pozvaní, se mu totiž přítomní věnovali okrajově a více času strávili poslanci a předsedové soudů debatou o aktuálních problémech justice.

Předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský tak měl uvést, že je sice formálně nadřízeným soudcům ÚS, kterým třeba podepisuje dovolené, ale žádné šetření o možných schůzkách soudců nepovede a hlásit mu je ani nemají povinnost. Předseda Vrchního soudu v Praze Jaroslav Bureš uvedl, že soudci nemohou žít ve vzduchoprázdnu a s lidmi se stýkat musí. Podle něj je v dnešní době chimérou si myslet, že by jakýkoliv předseda soudu mohl vyvíjet tlak na soudce, aby nějak rozhodli v konkrétním případu a mnohé předsedy, včetně jeho, takové úvahy uráží.

S jeho názorem, že s lidmi mají a musí představitelé justice mluvit, souhlasil podle svědků i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Ten byl přitom do roku 2017 častým hostem na neformálních debatách právě u prezidenta Miloše Zemana, aby posléze svůj názor změnil a další pozvání již v polovině roku 2017 odmítl.

Podvýbor pak probíral problémy justice, jako například přetrvávající nedostatek a špatné ohodnocení administrativního personálu či možnou změnu tzv. justiční mapy. Toto téma otevřel na podvýboru Pavel Zeman s tím, že by se mělo uvažovat o větší roli prvoinstančních soudů a zároveň o zmenšení jejich počtu. Podle něj je také otázkou, zda by se v případě zejména trestní odpovědnosti právnických osob nemělo uvažovat o opuštění zásady legality a přechodu k zásadě oportunity. Poslance také seznámil s úvahou, zda by nebylo vhodné upravit pravomoci orgánů činných v trestním řízení tak, aby mohly mnohem rychleji nasazovat operativní techniku. Například odposlechy s dodatečným povolením soudu, a to v případě náhlého teroristického útoku.

Předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) Michal Mazanec upozornil na stoupající nápad u NSS a přetíženost zdejších soudců, což si žádá rychlé řešení. Zopakoval také svoji myšlenku, kterou prezentoval na posledním sněmu Soudcovské unie, že by bylo vhodné uvažovat o zavedení samostatné soustavy správních soudů.

Ohledně vzniku Nejvyšší rady soudnictví zazněla od přítomných představitelů justice spíše skepse, až odpor. Podle jednoho z přítomných předsedů jsou dnes jednotlivé pravomoci uvážlivě rozprostřeny mezi ministerstvo spravedlnosti a jednotlivé předsedy soudů a je zde spíše obava z nebezpečné koncentrace moci v rukách několika lidí. Jak vyplynulo z debaty, podporu tak tato myšlenka má spíše mezi okresními soudci a její úroveň se od krajských soudů výše snižuje.

Jednání podvýboru bylo přerušeno a bude pokračovat za měsíc.

(pd)