ÚS zrušil odklad verdiktu ve sporu ČSSD s dědici právníka Altnera

Zesnulý Zdeněk Altner Reprofoto ČT

Ústavní soud (ÚS) vyhověl dědicům právníka Zdeňka Altnera a zrušil odklad vykonatelnosti verdiktu, podle kterého jim má ČSSD vyplatit asi 338 milionů korun. O odkladu rozhodl v roce 2016 Nejvyšší soud (NS), který stále řeší dovolání ČSSD. Odklad, který byl podle ústavních soudců nedostatečně odůvodněný, a tedy nepřezkoumatelný, může NS sociálním demokratům přiznat znovu. Strana o odklad požádá, uvedl její předseda Jan Hamáček. Zemřelý právník Altner pracoval pro ČSSD ve sporu o Lidový dům. ČSSD znovu navrhne odložit vykonatelnost rozhodnutí.

Po doručení dnešního nálezu bude verdikt o nároku Altnerových vůči ČSSD znovu pravomocný a vykonatelný. Opět se tak rozběhne exekuce, zahájená už v roce 2016. Dosud byla přerušená, řekl novinářům advokát Altnerových Václav Veselý.

Podle ústavního soudce Jana Filipa má nyní NS dvě možnosti. Buď může opět rozhodnout o odkladu vykonatelnosti, ovšem zohlednit při tom výtky ÚS a lépe vše zdůvodnit, anebo vynést definitivní verdikt o nároku vůči ČSSD. Filip připomněl, že dovolání bylo podáno už před třemi lety. „Nejvyšší soud už má nepochybně představu, jak by mělo být o samotném dovolání rozhodnuto,“ řekl Filip.

Advokát Veselý nález ÚS označil za důležitou zprávu a očekává rychlou reakci NS, ať už bude jakákoliv. „Je to otázka týdnů, možná měsíců,“ míní Veselý. Mluvčí NS Petr Tomíček se nechce zatím vyjadřovat. Soud se musí s nálezem nejprve důkladně seznámit, uvedl.

Usnesení o odkladu vykonatelnosti bylo z 6. června 2016. NS tehdy konstatoval, že neprodleným výkonem rozhodnutí by mohla vzniknout ČSSD závažná újma, kterou ale nespecifikoval.

Podle ústavních soudců skutečně NS porušil Altnerova práva, respektive jeho dědiců. Konkrétně šlo o právo na řádný proces a právo na zákonného soudce. ÚS zkritizoval také rozvrh práce NS pro rok 2016, který dával širokou pravomoc řídícímu předsedovi senátu. Přidělení kauzy konkrétním soudcům uvnitř senátu tak nebylo dostatečně transparentní.

„Pravidla přidělování soudní agendy musí být stanovena přímo v rozvrhu práce, musí být transparentní, obecná a obsahovat záruky proti možnému zneužití,“ uvedl Filip.

V listopadu 2016 právník Altner zemřel a Nejvyšší i Ústavní soud musely čekat na vyjasnění okruhu dědiců. Nyní tak jako stěžovatelé v řízení figurují právníkovi potomci Patrik a Veronika Altnerovi.

Pražský městský soud přiznal Altnerovi peníze 31. března 2016 za to, že ČSSD od roku 1997 zastupoval ve sporu o vlastnictví pražského Lidového domu. Podle rozsudku mu ČSSD měla zaplatit 18,5 milionu korun, hlavní část celkové nárokované sumy pak tvořila smluvní pokuta, která za 5734 dní od podání žaloby do vynesení rozsudku činila 318 milionů korun.

V období mezi rozsudkem odvolacího Městského soudu v Praze a odkladem vykonatelnosti, o kterém rozhodl NS, byl verdikt pravomocný a vykonatelný. ČSSD přesto odmítala Altnerovi peníze poslat. Odůvodňovala to obavou, že v případě úspěchu u NS už by peníze nikdy nedostala zpět. Uspokojovala proto jen Altnerovy věřitele, kteří se jí hlásili.

(čtk)