Deset a víc exekucí naráz mělo podle statistik komory loni 157.300 lidí. Průměrný dlužník měl zhruba šest exekucí Foto: archiv

Oddlužovací novela insolvenčního zákona: Důchodci se stanou pro banky rizikem, zaznělo na kongresu

Změny způsobené oddlužovací novelou insolvenčního zákona dopadnou do společnosti a politiky, do ekonomiky i vzdělávání. Jedním z jejich důsledků bude dopad na důchodce jako skupinu. Zrušením dokládání seznamu závazků může dojít ke snížení počtu neprojednatelných návrhů. Ministerstvo už sestavilo skupinu na nové formuláře. Nejen tyto skutečnosti vyplynuly z vystoupení místopředsedy Krajského soudu v Českých Budějovicích Zdeňka Strnada na Insolvenčním kongresu 2019.

O akci  z konce dubna Česká justice již informovala. Zdeněk Strnad navázal na svého předřečníka soudce Rostislava Krhuta poděkováním za označení insolvenčního soudu za „královskou disciplínu“, kterou se na rozdíl od minulosti nyní toto řízení stává.

Ministerstvo založilo skupinu na nové formuláře

Podle slov Strnada lze dekádu od schválení insolvenčního zákona v roce 2006 nazvat dekádou změn respektive personálních změn. Významná byla tzv. akreditační novela, která přinesla formuláře. „Ministerstvo spravedlnosti už založilo pracovní skupinu na další formuláře,“ komentoval situaci. Jaké dokumenty budou platit s novelou zákona od
1. června 2019, je pro insolvenční správce podstatné.

Místopředseda soudu Zdeněk Strnad Foto: archiv

Další změna nastala se změnou filozofie a s ochranou dlužníka. „Bojovali jsme intenzivně se skupinami parazitujícími na dlužnících,“ připomněl soudce Strnad různé situace v insolvencích od šikany až po vzniklé oddlužovací agentury.
Současnost je pak poznamenaná dlouhodobou přetížeností soudů, důsledkem novel práce neubývá, je tomu naopak, uvedl místopředseda Krajského soudu v Českých Budějovicích. „Bohužel je zde stále 20% nekvalitně podaných návrhů – zčásti neprojednatelných. Největší nedostatky se vyskytují v seznamech závazků – to nyní odpadne,“ uvedl soudce k novele, podle které dlužník nově nebude muset dokládat seznam závazků.

Zvýhodnění dlužníků důchodců, odmítnutí celé skupiny

Podle Strnada dopadnou změny insolvenčního zákona na společnost, typově na média, politiky, akademiky a šedou zónu. Dále zasáhnou změny do života dlužníků „minulých a budoucích“, přičemž novela platná od 1. června 2019 není podle soudce Strnada výhodnější, než ta minulá.

Do ekonomiky dopadne novela v jednotlivostech – na jednotlivé invalidní a starobní důchodce, kteří návrh na oddlužení podají po účinnosti novely (novela zvýhodňuje zkrácenou dobou oddlužení tři roky – pozn. autorky). Jenže toto ustanovení podle soudce Strnada dopadne na důchodce současně jako na skupinu: „Důchodci budou riziková skupina pro banky,“ upozornil soudce Strnad. V další fázi přijde dopad na živnostníky, kde má jednotlivec potenciál „skácet celý řetěz“.

Další dopad už nyní pociťuje resort vzdělávání: Je to už nyní téma vědeckých prací, upozornil soudce s tím, že poslední dopady vnese novela do insolvenční justice.

Když před advokátem kdosi cosi dělal za desetisíce

Na základě insolvenčního zákona mohou návrhy na insolvenci sepisovat a podávat advokáti, notáři, exekutoři a tzv. akreditované osoby ze seznamu ministerstva spravedlnosti, což jsou v drtivé většině tzv. neziskové organizace – spolky, v menší míře firmy.

Předseda Rady expertů Asociace insolvenčních správců JUDr. Michal Žižlavský Foto: archiv

Podle vystoupení advokáta a předsedy Rady expertů Asociace insolvenčních správců Michala Žižlavského advokátům vadí, že se nerozlišuje, kdo návrh sepisuje – zda tak činí advokát nebo akreditovaná osoba. Realita je taková, že většinu návrhů sepisují advokáti, uvedl Žižlavský a doložil to čísly: 70% advokáti, 21% akreditované osoby a zbytek sepisují exekutoři. Advokát má jiné postavení a jinou odpovědnost, uvedl Žižlavský s tím, že advokát není „vyplňovač“ formulářů ani nesmí slepě poslechnout příkaz „vyplňte a sepište návrh“, nýbrž musí komplexně vyhodnotit klientovu situaci s ohledem na právní důsledky rodinné, trestně-právní a další.

Jak dále vyplynulo z projevu Žižlavského, advokáti respektují zákonem stanovenou odměnu za sepis ve výši 4000 tisíce korun nebo 6000 za sepis návrhu oddlužení manželů. Toto však není odměna za další související právní služby jako je například zmíněná analýza klientovy situace, uvedl Žižlavský s odkazem na stanovisko České advokátní komory z ledna 2019. 

O tom, že boj se skupinami parazitujícími na dlužnících stále ještě není u konce, svědčí Žižlavského závěrečná poznámka k častým okolnostem, klientů přicházejících za advokátem se žádostí o sepis návrhu: „Jsou situace, kdy někdo před podáním návrhu něco zpracovával za desetitisíce,“ uvedl advokát doslova.

Irena Válová