Soudce Krhut: Oddlužení se stává agendou občanů, kteří nezvládají život

Na konferenci vystoupil přední odborník na insolvence Rostislav Krhut Foto: archiv

Těžištěm rozhodování soudů se s novelou insolvenčního zákona stane posuzování otázky, zda dlužník řádně využívá svůj potenciál na trhu práce. Insolvenční správce bude muset nutit dlužníka i ke změně zaměstnání. Pokud  správce nebude dlužníka kontrolovat, znamená to, že ho kryje. Blíží se doba, kdy si společnost bude muset klást otázku, zda některým lidem vůbec půjčovat. Místopředseda Krajského soudu v Ostravě dočasně přidělený k Nejvyššímu soudu Rostislav Krhut naznačil, jak a o čem budou soudy zřejmě rozhodovat.

Velmi otevřeně prezentoval na Insolvenčním kongresu 2019 své názory na novelu insolvenčního zákona a její dopady Rostislav Krhut, který je dočasně přidělený k Nejvyššímu soudu. O Kongresu Česká justice již informovala.

Od exploze úvěrů po oddlužení pro všechny

Podle soudce Rostislava Krhuta je novela insolvenčního zákona, která vstoupí v platnost 1. června 2019, poslední fází tsunami, která nastala někdy kolem roku 2000, kdy systém začal poskytovat spotřebitelské úvěry, půjčky a následně i hypotéky. Před tím v devadesátých letech poskytovala půjčky pouze Česká spořitelna a nad 2000 korun už byli zapotřebí dva ručitelé, připomněl soudce s tím, že jde o něco, co si dnešní generace už nedokáže představit.

Následkem zcela nově poskytovaných spotřebitelských úvěrů došlo v té době ke zvýšení počtu nalézacích řízení a exekučních řízení. „Jeden rok přišlo do Ostravy padesát tisíc návrhů na exekuční příkaz,“ popsal soudce vzniklou situaci, jak ji zažil ve svém původním působišti. Podle jeho dalších slov následovalo oddlužení pro solventnější dlužníky. „Nyní přichází oddlužení takřka pro všechny,“ řekl. „Novela respektuje realitu, protože s těmi lidmi se musí něco udělat.“

Soudy začnou posuzovat, zda dlužník hledá příjmy

Jak dále Rostislav Krhut zdůraznil, novela insolvenčního zákona bude platit jen pro nové věci a nastane tedy dualita právních úprav, soudy budou rozhodovat ve staré úpravě  i v nové úpravě. Nejen z tohoto důvodu lze očekávat „jen velmi pomalé rozbíhání“, řádově v letech.

Podle slov soudce si zatím vůbec neuvědomujeme dynamiku nové úpravy, která mění způsob myšlení i práce insolvenčních správců a soudců a přináší velké koncepční změny. „Těžištěm rozhodování soudů se stane posuzování otázky, zda dlužník řádně využívá svůj potenciál na trhu práce, co se týče hledání příjmů,“ upozornil soudce s tím, že dlužník bude muset při nízkém příjmu změnit jeho zdroj.

Toto vede k nárůstu důležitosti dohledávací činnosti a dohledu správce nad dlužníkem právě z ohledu, zda dlužník využívá svůj potenciál, tedy slovy zákona vyvíjí „maximální úsilí“, což bude muset insolvenční správce činit průběžně. Rovněž soud bude muset podle soudce zohledňovat, zda insolvenční správce skutečně na dlužníka dohlíží.

Insolvenční správci musí dohlížet, jinak dlužníky kryjí

Jak dáleKrhut vysvětlil, bude zde skupina dlužníků bez práce, na kterou bude muset insolvenční správce vyvíjet nátlak kvůli získání zaměstnání. Pak je další skupina lidí, kteří mají práci, ale mohli by mít lepší práci. „Typický příklad je dlužník řidič kamionu s nízkou mzdou a s vysokými vyplácenými dietami. Má takový řidič přejít do zaměstnání jako řidič městské hromadné dopravy?,“ vznesl řečnickou otázku soudce a sám si odpověděl: „Ano.“

Za úplnou novinku označil soudce fakt, že správce nebude muset podávat zprávu. Pokud nebude podávat zprávu, bude „mlčet“, tak tím podle soudce soudu říká, že „dlužník plní povinnosti, je na trhu práce a vyvíjí maximální úsilí“. Po pěti letech, až bude dlužník soud žádat o odpuštění dluhů s tím, že plnil, tak se soud zeptá: Kde jste hledal práci? Co jste pro to dělal? „S platností novely je třeba, aby insolvenční správce okamžitě začal kontrolovat dlužníka. Jinak ho kryje!,“ uzavřel soudce Rostislav Krhut.

Kdo chce odpustit dluhy, musí  třeba i do fabriky

Na tento názor navázala v bloku diskuse soudců jeho moderátorka insolvenční správkyně a právnička Helena Horová otázkou, jak má insolvenční správce přimět člověka k přechodu z kamionu na práci řidiče MHD? „Opravdu mám nutit učitelku v mateřské školce, kde pobírá sedmnáct tisíc, k uzavření smlouvy v Amazonu?,“ zeptala se.

Na to soudce Rostislav Krhut reagoval zdůrazněním citace zákona, který uvádí, kdy lze po dlužníkovi něco „spravedlivě požadovat“. „Kdo chce odpustit dluhy, musí se snažit. Znám učitele, kteří šli pracovat do Škodovky. Nejlepší, co by mohli věřitelé udělat, by bylo založení pracovní agentury. Předestírám zde ideál a vím to,“ dodal soudce Krhut.

Byt se zpeněžuje, média informují nesprávně

V rámci bloku diskuse soudců byly rovněž debatovány problémy Společenství vlastníků jednotek nebo úroků ze smluvní pokuty, o kterých zákon vůbec nehovoří, ale také zpeněžení chráněného bydlení, které je návrhem vládního nařízení formulováno pro správce nesrozumitelně. O nařízení Česká justice už informovala. Proč má člověku v Praze, který si nabral půjčky a nesplácí, zůstat byt v Praze?

„V oddlužení zpeněžením se zpeněžuje vše včetně obydlí. Pokud to věřitelé odhlasují, pražský byt se prodá. Pokud ze splátek vychází méně, než z obydlí, zpeněžuje se obydlí. Nově si o tom rozhodují věřitelé. Bohatým dlužníkům se prodává obydlí vždy. Oddlužení zpeněžením bude stále existovat,“ zdůraznil soudce Rostislav Krhut s tím, že média o novele informují nesprávně a vyvolávají v dlužnících nereálná očekávání a plné naděje.

Od zákonu pro banky k zákonu pro nedostatečné

Podle velmi otevřeného výroku soudce Nejvyššího soudu měly na zákon vždy vliv nějaké skupiny. „Jednu dobu byl velmi probankovní, nyní se nám ozvali spolubydlící a dostala se nám tam SVJ,“ podotkl k insolvenčnímu zákonu soudce.

Podle jeho stanoviska, které prezentoval ve své přednášce, byla dříve úpadková agenda více či méně agendou obchodní. „To už neplatí. Posunuli jsme se do civilu a suneme se k agendě opatrovnické,“ řekl. Celých 10% dospělé populace nezvládá svůj finanční život. Jde tedy o civilní agendu řešící lidi ve výrazně složité životní situaci.

Navíc se podle soudce blíží „doba postosvobozovací“, kdy si začneme klást otázku: Jak zacházet s těmi, kdo do toho spadnou znovu a zdali vůbec částí obyvatel půjčovat, uzavřel Krhut.

Irena Válová