Rozšíření dohody o vině a trestu i změna trestání právnických osob má podporu špiček justice

Návrh skupiny poslanců na změnu trestních předpisů má podporu i mezi špičkami justice. Vyplynulo to z jednání, které proběhlo minulý týden na půdě Poslanecké sněmovny. Poslanci v čele s Helenou Válkovou navrhují například zdvojnásobení částek, určujících výši škody v trestním zákoně či rozšíření dohody o vině a trestu na všechny trestné činy v trestním řádu.

Náměstek ministerstva spravedlnosti pro legislativu Michal Franěk na setkání, které svolala za předkladatele poslankyně a předsedkyně sněmovního petičního výboru Válková, uvedl, že návrh vznikal ve spolupráci s ministerstvem a většina změn tak má podporu resortu. Franěk také potvrdil, že podstatná část změn je součástí připravovaného nového trestního řádu. O detailech návrhu již Česká justice informovala.

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman předně uvítal, že zvýšení jednotlivých hranic škod je systémové. Podpořil také rozšíření dohody o vině a trestu na všechny trestné činy. Zeman vznesl připomínku, zda předkladatelé zvažovali i motivační prvek pro advokáty v podobě zvýšení advokátního tarifu u nutné obhajoby tak, aby byla vyšší odměna pro advokáta v případě uzavření dohody o vině a trestu.

Náměstek ministryně Jeroným Tejc potvrdil, že se taková debata s Českou advokátní komorou vede, nicméně že vyvolává rozporuplné reakce a bude na nové ministryni, zda k takovému řešení přistoupí.

Návrh uvítal i předseda Trestního kolegia Nejvyššího soudu František Púry. Podle něj řeší zvyšující se neúměrnou trestní represi a nárůst počtu krátkodobých trestů. V procesní části se návrh překrývá s připravovaným návrhem trestního řádu a není podle něj problém, když se část provede dílčí novelou, než aby se čekalo na nový trestní řád. Púry nemá problém ani se zavedením fikce zahlazení u trestní odpovědnosti právnických osob, podobné řešení funguje na Slovensku.

Paralýza trestního úseku?

I podle zástupce Soudcovské unie a trestního soudce Romana Lady jde novela správným směrem. Jakkoliv chápe, že se hranice škody musí zvýšit, obává se, co to přinese z hlediska věcné příslušnosti okresním soudům, na něž nyní budou přicházet složité věci, na které soudci nejsou zvyklí. U některých malých soudů to může podle Lady paralyzovat trestní úsek. „Pokud bude začínající soudce začínat na takové kauze, tak je mi ho líto“, uvedl Lada.

Podle jednoho z předkladatelů novely, předsedy Ústavně právního výboru Marka Bendy, jsou takové obavy zbytečné. „Jen to vracíme zpět, kde to bylo před sedmnácti lety, kdy pět milionů představovalo těch dnešních deset“, uvedl Benda. I podle vedoucí Vrchního státního zastupitelství v Praze Lenky Bradáčové nejsou takové obavy na místě. Jak uvedla, okresní soudy dnes také řeší často případy, kde jde o miliardové škody, například porušení povinnosti při správě cizího majetku či legalizaci výnosů z trestné činnosti, a problémy jim to nečiní. Na druhou stranu by bylo možné uvažovat u soudů nad zavedením specializace na takto složité případy.

Bradáčová podpořila i rozšíření institutu dohody o vině a trestu. Veřejnost, která je průtahy řízení unavena, chce podle Bradáčové rychlost v řízení a dohoda je cestou k rychlosti rozhodování v trestním řízení.

Návrh podporuje šéf komise pro trestní řád

Ohledně zavedení fikce zahlazení u trestní odpovědnosti právnických osob vznesla Bradáčová otázku, zda autoři přemýšleli i o tom, zda by zahlazení nemělo být umožněno jen na první případ potrestání tak, aby si firmy nezvykly na možnost vyplacení se z odpovědnosti za trestnou činnost. Podle poslance Bendy však podle dnešní úpravy dochází k tomu, že firmy jsou fakticky trestány i poté, co si odpykají trest, neboť se nemohou bez zahlazení účastnit veřejných zakázek. Soud by tak měl rovnou uložit trest zákazu činnosti firmy než to formálně obcházet jiným trestem s faktickým likvidačním dopadem.

Návrh podporuje i předseda komise pro nový trestní řád a soudce Nejvyššího soudu Jiří Říha. Říha nemá problém se zavedením fikce zahlazení u trestní odpovědnosti právnických osob, spíše by uvítal její obdobné zavedení i u fyzických osob. S rozšířením dohody o vině a trestu tak, jak je to v poslanecké novele, se počítalo i v novém trestním řádu. Obavy z takového rozšíření jsou zbytečné, je zde výrazný korektiv a pojistka takové dohody, a to v podobě státního zástupce a soudce.
Nebyl by pro uvedení prohlášení o vině jako důvodu pro snížení trestu, vítá proto úpravu, že soud k tomu přihlédnout nemusí. Ohledně možného dopadu novely na okresní soudy zmínil Říha spíše obecný problém podoby soudní mapy, kdy například v Okresním soudu v Prachaticích je na trestním úseku jediný soudce. Je proto na místě uvažovat o sloučení malých soudů a vzniku poboček. Pozitivní je i navrhovaná změna trestních příkazů, včetně možnosti jejich opravy. Podle Říhy by bylo vhodné, aby to takto bylo upraveno obecně u všech rozhodnutí, kde dochází ke zjevným nesprávnostem tak, jako je tomu i v civilních věcech.

Účastníci se v debatě také shodli, že je do budoucna potřeba uvažovat o systémové změně, která bude řešit rozhodování soudů o podmíněném propouštění odsouzených. Současná soudní praxe je nevyvážená, zatížená extrémy, formalismem a selháváním spolupráce jednotlivých subjektů.

Petr Dimun