Ekonomický deník: Finance navrhují zařadit pozemky pro Babišovu vládní čtvrť do státní rezervy

Pozemky, o nichž se uvažuje, že by na nich mohla vyrůst vládní čtvrť. Foto: Český ústav zeměměřičský a katastrální.

Zařazení předběžně vytipovaných pozemků ve vlastnictví státu pro výstavbu administrativního komplexu o kterém mluví premiér Andrej Babiš (ANO) jako o “vládní čtvrti“, do rozvojového programu státu za účelem jejich následného zařazení do rezervy státních pozemků. To navrhuje Ministerstvo financí ČR. Vyplývá to z materiálů, které budou na některém z nadcházejících zasedání řešit ministři. Tento krok by pravděpodobně zabránil restituentům vybrat si náhradní pozemky ve vytipovaných lokalitách a zmařit tak státní výstavbu. Otázkou je, jak by se k tomu postavil soud.

Z analýzy státních a magistrátních pozemků nacházejících se na území hlavního města Prahy, kterou zpracoval Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vyplývá, že největším souborem státních a magistrátních pozemků vhodných k výstavbě administrativního komplexu, který plánuje premiér Andrej Babiš (ANO) jako „vládní čtvrť“ je rozvojová plocha na rozhraní městských částí Praha – Vysočany, Praha – Letňany a Praha – Kbely. „V dané lokalitě a jejím těsném sousedství se nachází  12 pozemků ve vlastnictví státu v příslušnosti hospodařit pro Státní pozemkový úřad (SPÚ),“ uvádí se v materiálu ministerstva financí pro ministry, který má Ekonomický deník k dispozici.

„Restituenti tedy v těchto případech nemají k pozemkům „přímý“ vztah (a nic jim nebrání případně si „vybrat“ jiný vhodný pozemek),“ dodávají autoři materiálu.

„Pozemky SPÚ jsou v severní a západní části vytipovaného území. Pro plánovanou výstavbu je část pozemků důležitá z hlediska jednotného systémového využití celé lokality i z objemových důvodů. Bez nich by nebyla k dispozici potřebná kapacita podlahových ploch pro uvažovanou výstavbu stanovená platným územním plánem. Dalším důvodem je také dopravní obslužnost areálu, neboť část pozemků navazuje bezprostředně na již vybudovaný výstup ze stanice metra C Letňany a je důležitá pro vybudování hlavního přímého vstupu do areálu administrativního komplexu. U části pozemků nelze vyloučit jejich využití pro výstavbu inženýrských sítí,“ uvádí se v materiálu pro ministry Babišova kabinetu, který připravili úředníci ministerstva financí a předkládá jej do vlády jejich šéfová Alena Schillerová (ANO).

Sedm restituentů si vybralo náhradní pozemek v „zájmové lokalitě“

Autoři materiálu upozorňují na skutečnost, že část pozemků předběžně vytipovaných pro výstavbu administrativního komplexu je v současné době předmětem soudních řízení o nahrazení projevu vůle uzavřít smlouvu o převodu pozemků, ve kterých se restituenti domáhají uspokojení restitučního nároku podle „zákona o půdě“. „Jedná se o žaloby restituentů, kdy je požadován tzv. náhradní pozemek za pozemek, který nelze ve smyslu zákona o půdě restituentům vydat, tj. restituenti požadují pozemek, který si sami vybrali a požadují tento pozemek převést mimo veřejnou nabídku pozemků realizovanou SPÚ (§ 11a),“ uvádí se v materiálu pro členy vlády s tím, že je nyní vedeno sedm soudních řízení, a to jak před soudy I. a II. stupně, tak i u dovolacího soudu. „Restituenti tedy v těchto případech nemají k pozemkům „přímý“ vztah (a nic jim nebrání případně si „vybrat“ jiný vhodný pozemek),“ dodávají autoři materiálu.

Řešení je nasnadě – zařadit pozemky do „státní rezervy“. Pak na ně restituenti nedosáhnou

Autoři navrhují, jak zabránit narušení celistvosti pozemků pro plánovanou vládní čtvrť. „Aby případným převodem předběžně vytipovaných pozemků do vlastnictví soukromého subjektu, a to zejména v souvislosti se soudními spory, nedošlo ke zmaření celého záměru optimalizace dislokace státních institucí v administrativním komplexu v souladu s programovým prohlášením vlády, je navrhováno zařazení předběžně vytipovaných pozemků do rozvojového programu státu. Účelem je jejich následné zařazení do rezervy státních pozemků podle ustanovení § 3 odst. 3 zákona o SPÚ,“ uvádí se v materiálu. Pokud by tento návrh ministři schválili, znemožnili by tak Státnímu pozemkovému úřadu tyto pozemky vydat „nestátnímu subjektu“ tedy restituentovi (§ 6 odst. 1 písm. g) zákona o SPÚ).

O které pozemky se tedy jedná?

Pozemky, které by měly být zařazeny do rezervy státu pro jeho rozvoj. Zdroj: materiál pro vládu
Pozemky v K.Ú. Vysočany
Pozemky v K.Ú. Letňany

Autoři materiálu však upozorňují na to, že i když budou pozemky zařazeny do vládní rozvojové rezervy, není jisté, že soudy to budou akceptovat. „Vzhledem k neexistenci jednotného právního názoru soudu vyššího stupně k otázce nepřevoditelnosti pozemků zařazených do rezervy státních pozemkům („rezerva B“) ve vztahu k restituentům domáhajícím se uspokojení svého restitučního nároku prostřednictvím soudu, zejména pak z hlediska zařazení pozemků do rezervy státních pozemků až po podání žaloby, nelze samozřejmě s jistotou vyloučit, že i přes toto zařazení pozemku do „rezervy B“ bude žalobě soudem vyhověno a takový pozemek bude převeden na žalobce (restituenty) podle zákona o půdě,“ dodávají autoři zprávy pro ministry.

Jiří Reichl