Soud EU je proti personálním změnám v polském nejvyšším soudu

Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) se po vítězství ve volbách pustila do kontroverzní justiční reformy Foto: archiv

Soudní dvůr Evropské unie dospěl k závěru, že polské právní předpisy snižující věkovou hranici pro odchod do důchodu soudců polského nejvyššího soudu jsou v rozporu s unijním právem. Nejvyšší justiční instance EU to dnes oznámila v tiskovém prohlášení. Evropská komise verdikt přivítala jako důležitou podporu nezávislosti justice v Polsku, vláda ve Varšavě zatím nereagovala.

Rozhodnutí se týká legislativních změn, které současný polský konzervativní kabinet prosadil pokud jde o personální složení nejvyššího soudu. Polský stát kvůli nim zažalovala Evropská komise. Její názor, že nové předpisy porušují právo EU, v dubnu v nezávislém stanovisku podpořil generální advokát Soudního dvora EU.

Evropský soud konstatoval, že snížení věkové hranice pro odchod soudců polského nejvyššího soudu do důchodu „není odůvodněno legitimním cílem a je v rozporu se zásadou neodvolatelnosti soudců, která je součástí jejich nezávislosti“.

Záruky nezávislosti a nestrannosti soudů vyžadují, aby dotyčný soud vykonával své funkce zcela autonomně a aby byl chráněn před vnějšími zásahy, které by mohly narušovat nezávislost rozhodování jeho členů. V tomto ohledu procesní podmínky a postupy zakotvené v nových předpisech takové požadavky nesplňují, zdůraznil soud.

„Toto je důležité rozhodnutí týkající se podpory nezávislosti justice v Polsku i jinde,“ uvedla v reakci na verdikt unijního soudu Evropská komise. „Je to také vítané objasnění zásad neodvolatelnosti a nezávislosti soudců, jež jsou základními prvky účinné soudní ochrany v Evropské unii. Rozsudek rovněž objasňuje, že ačkoli organizace justice v členských státech spadá do národní kompetence, musejí členské státy při výkonu této pravomoci plnit své povinnosti vyplývající z práva EU.“

Pokud jde o vymahatelnost uvedeného rozsudku evropského soudu, pokud Evropská komise dojde k názoru, že členský stát verdiktu nevyhověl, může podat novou žalobu s návrhem na uložení peněžitých sankcí.

Kritici sporných polských právních předpisů, které změny zavedly, tvrdí, že cílem byla personální čistka. Naopak podle zastánců nové úpravy z řad vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) tento postup souvisí s potřebou zefektivnit práci justičního orgánu a zbavit se soudců spojovaných ještě s komunistickým režimem před rokem 1989.

Zákon, který vstoupil v platnost v dubnu 2018, snížil věk odchodu do penze soudců nejvyššího soudu ze 70 na 65 let. Kromě tohoto kroku, v jehož důsledku by musela vrcholnou justiční instituci opustit třetina jejích členů, normativní akt obsahoval další opatření posilující pravomoci výkonné moci nad mocí soudní.

Na základě stížností Evropské komise u Soudního dvora EU polský parlament schválil novelu, která určitá problematická ustanovení, zejména pokud jde o důchodový věk, zrušila či upravila. Nicméně z pohledu Bruselu na výhrady nereagovala dostatečně.

(čtk)