Exekutorská komora: Zahájeno bylo nejméně exekucí za deset let

Kabinet 1. července podpořil novelu občanského soudního řádu a exekučního řádu Foto: archiv

Proti informaci, že počet exekucí roste, se ohradila Exekutorská komora. Podle dat exekutorů to neodpovídá realitě. Ve druhém čtvrtletí došlo k poklesu o 8.945 nově zahájených exekucí ve srovnání s loňským rokem. V červnu jich bylo zahájených nejméně za posledních deset let. K růstu došlo jen v prvním kvartálu a důvodem  je nervozita z politiků, z novely insolvenčního zákona a strach z novely exekučního řádu, teritoriality a poplatků za řízení.

Proti informacím o nárůstu exekucí v České republice se ve středu prostřednictvím své mluvčí ohradila Exekutorská komora ČR: „Exekutorská komora ČR nesouhlasí s  interpretací dat o změně trendu v počtu nově zahájených exekucí. Ve druhém čtvrtletí roku 2019 totiž došlo k meziročnímu poklesu v počtu nově zahájených exekucí o 8 945 ve srovnání se stejným obdobím roku 2018,“ uvedla v prohlášení mluvčí Komory Lenka Desatová.

Informaci podle exekutorů šíří ředitel Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábla Podle mluvčí Exekutorské komory má nepravdivou informaci šířit prostřednictvím médií Radek Hábl, ředitel Institutu prevence a řešení předlužení.  „Informace od p. Ing. Hábla, která se objevila v médích, že počet exekucí roste tři čtvrtletí po sobě, neodpovídá podle dostupných dat skutečnosti,“ uvádí na svém webu Exekutorská komora.

Na webu Radka Hábla však informace o růstu exekucí není, neobjevuje ani na Háblově twitteru, kde kritizuje politiky za divadlo s exekucemi před voliči, které nemá na skutečnou situaci dlužníků dopad. Mluvčí Exekutorské komory Lenky Desatové však připouští, že počet zahájených exekucí skutečně vzrostl, avšak jen v prvním čtvrtletí: „V prvním čtvrtletí počet zahájených exekucí meziročně skutečně vzrostl. Tento trend se obrátil v květnu, kdy bylo meziročně zahájeno o 2 000 exekucí méně. V červnu 2019 bylo zahájeno vůbec nejméně exekucí za posledních 10 let,“ uvádí Komora.

Počet exekucí rostl z nervozity

Prvním z důvodů růstu v prvním kvartále má být podle Komory další novela insolvenčního zákona: „Příčiny prvotního nárůstu nově podaných exekučních návrhů na přelomu roku a v jeho prvním čtvrtletí spatřujeme zejména ve schválení a blížící se účinnosti novely insolvenčního zákona (k té došlo od 1. června 2019), která změkčila pravidla pro vstup dlužníků do procesu oddlužení. S novelou byla spojena očekávání nárůstu počtu insolvenčních řízení, přičemž v průběhu procesu oddlužení se není již možné zahájit či provést exekuční řízení. Věřitelé se tedy dle názoru Komory snažili zahájit před novelou co nejvíce exekučních řízení, aby tím bylo zajištěno jejich pořadí pro případ, že dlužníci nebudou v insolvenčním řízení osvobozeni od placení svých závazků a exekuční řízení se opětovně rozběhnou,“ vysvětlují exekutoři.

Druhým důvodem je strach z novely exekučního řádu: „Další příčinou mohla být i nervozita kolem velmi diskutované, avšak několikrát odkládané, novely exekučního řádu. Ve Sněmovně již od podzimu leží novela exekučního řádu z dílny České pirátské strany a rovněž vláda do sněmovny poslala na začátku tohoto měsíce svůj vlastní návrh novely. Podle těchto novel by došlo v různé míře k omezení věřitelů, kteří by si již nadále nemohli vybírat exekutora zcela volně. Svou roli zcela jistě může hrát i uvažované zpoplatnění exekučního řízení a zavedení povinných záloh,“ uvádí Komora ve svém prohlášení.

Komora na základě uvedených skutečností odhaduje, že ve druhém pololetí bude počet nově podaných exekučních návrhů klesat, a to celkově i v meziročním srovnání. Na seriózní hodnocení je podle mluvčí třeba počkat alespoň do září či října tohoto roku.

Irena Válová

Sdílejte
Předchozí článek67 senátorů chce, aby se Praha seriozně postarala o Slovanskou epopej
Další článekSoud zamítl návrh na obnovu řízení v kauze IBM s exnáměstkem Šiškou
Irena Válová
Irena Válová je novinářka, editorka, zástupkyně šéfredaktora i publicistka v tištěných médiích, ale i v rozhlasech a televizích. Mimo jiné referovala o politických událostech z krizových oblastí: přechod k demokracii v JAR, referendum o Saddámu Husajnovi v Iráku či rušení amerických základen na Filipínách. Šest let byla zpravodajkou ze Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Na základě publikovaných rozhovorů s americkými právníky o konfliktu zájmů v politice obdržela stipendium od velvyslanectví USA v Praze, v roce 1994 pak v Chicagu certifikát USIA tištěná žurnalistika v USA. V 90. letech též absolvovala několik stáží na téma demokracie ve Švýcarsku. V roce 1998 byla zvolena předsedkyní Syndikátu novinářů ČR, o rok později se stala členkou Řídícího výboru Evropské federace novinářů se sídlem v Bruselu. Tři roky vedla sdružení pro svobodný tisk Media Observatory ČR. Od roku 2001 je na volné noze jako autorka, editorka i mluvčí. Spolu s advokátem a nyní zvoleným soudcem Evropského soudu pro lidská práva za ČR ve Štrasburku JUDr. Alešem Pejchalem je autorkou knihy Základní slova: rozpravy o svobodě, společnosti, procesu, politice a právu.