Nová procesní pravidla trestního řízení počítají s tím, že do roka budou všechny soudy vybavené automatickým přepisem zvukového záznamu. Skončí tak současná praxe, kdy rozhodující je obsah pořízeného protokolu ze soudního jednání. Ministerstvo spravedlnosti změnu hájí tím, že protokolujících úředníků je málo a noví se vzhledem k nízkým platům nehlásí. Přepisy tak trvají i několik měsíců, což trestní řízení brzdí.

Z hlavního líčení, veřejného či vazebního zasedání se protokoly proto pořizovat nebudou. Podmínkou je, že soud jednání zvukově zaznamená a tento záznam nechá automaticky přepsat. Počítá s tím návrh novely trestního řádu, který nyní prochází připomínkovým řízením.

Ministerstvo argumentuje tím, že ve spoustě případů je sepisování protokolů zbytečné. Nyní se totiž vyhotovují i v případech, kdy se všichni zúčastnění práva na opravný prostředek proti rozhodnutí na místě vzdali. A je tedy jasné, že žádný další soud už verdikt nepřezkoumá. Podrobný protokol v takovém případě nedává smysl.

Přepis už nebude důkaz

Namísto toho návrh počítá s tím, že nejpozději v červenci 2027 budou všechny trestní soudy vybavené jak zařízením pro nahrávání zvuk, tak technikou pro automatický přepis nahrávek. A odpadne tak nutnost každý záznam poslouchat a ručně přepisovat.

„Tento přepis nebude na rozdíl od protokolu veřejnou listinou, a nebude sloužit k důkazním účelům. Bude pouze orientační pomůckou, kdy s ohledem na indexaci v tomto přepisu nebude problém záznam o provedení kteréhokoliv důkazu rychle vyhledat,“ uvádí resort v důvodové zprávě.

Obhájci tak skončí povinnost při jednání vznést námitku proti protokolaci vždy, když jim zaznamenaná formulace přijde nepřesná. I tak jim ale zůstane možnost na chyby v přepisu poukázat. Důvodnost takových námitek soud přezkoumá podle zvukového záznamu.

Policie má smůlu, k záznamům se nedostane

Z každého jednání je soudy uloží na centrální datové úložiště spravované ministerstvem. „Toto úložiště zvukových a obrazových záznamů budou moci využívat soudy a státní zástupci; s využitím pro policejní orgány se nepočítá,“ doplňuje resort v návrhu.

Úlevu administrativnímu aparátu navrhuje ministerstvo také v případě porady senátu. I nadále platí, že z této neveřejné porady, při kterém členové senátu hlasují o rozhodnutí, se vždy pořizuje protokol. Nově se to ale obejde bez povinné přítomnosti zapisovatele. Má záležet na rozhodnutí předsedy senátu, jestli takový protokol sepíše sám, někoho z členů senátu tím pověří, nebo zapisovatele přibere.

Mohlo by vás zajímat

Změny v obsazení senátů dostanou řád

Nová pravidla počítají se zpřesněním postupů i v případech, kdy se trestní kauzou zabývá odvolací či dovolací soud. Nově ministerstvo vyjmenovává důvody, pro něž může nadřízený soud nařídit změnu obsazení senátu nebo rovnou spis přidělit jinému soudu. Dosud tyto důvody v trestním řádu rozvedeny nebyly. „Poměrně vágní ustanovení, jež musí být dotvářeno soudním výkladem, plně nekoresponduje s principem zákonného soudce,“ zdůvodňuje navrh změny.

Nadřízený soud bude moci nově přikázat, aby věc projednal jiný senát. Tuto pravomoc využije v případě, že nižší instance opakovaně nerespektuje jeho závazný právní názor, neprovádí nařízené úkony a doplnění nebo dostatečně nerozptýlí pochybnosti odvolacího soudu o správnosti svých zjištění