Restituční zákon počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun Foto: archiv

Evropská komise už nebude zkoumat, neporušila-li ČR zdaněním církevních restitucí principy právního státu

Podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) je po zásahu Ústavního soudu zbytečné, aby se Komise nadále zabývala podnětem, který jí předal na konci léta. Zdechovský ho proto vezme zpět. Je podle svých slov rád, že principy právního státu nakonec uhájili čeští ústavní soudci, když minulý týden zdanění církevních restitucí zrušili nálezem.

Česká justice přinesla v polovině července informaci, že europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) požádá Evropskou komisi o prošetření, neporušuje-li Česká republika zdaněním církevních restitucí principy právního státu. Dodatečným zdaněním náhrad vyplácených církvím namísto majetku, který nemohou restituovat, český stát podle Zdechovského porušil smlouvy, které s církvemi sám uzavřel. „Když se státu tyto smlouvy nepodařilo změnit po dobrém, rozhodl se zneužít své oprávnění vydávat zákony a náhrady církvím zdanil zákonem. Tak se ale právní stát nechová. Právní systém a důvěra v právo se tím v České republice nutně znevěrohodnily pro všechny investory, kteří mají s českým státem uzavřenou nějakou smlouvu. Ti teď neví, zda stát příštím zákonem neobejde právě jejich smlouvu,“ vysvětloval v létě Zdechovský.

Eurospolanec svůj podnět ke Komisi podal na konci léta. Komise jej dosud nevyrozuměla, jak s ním naložila. Přestože se jím primárně zabývají evropští úředníci, a nikoli politici, je možné, že na prodlevu s jeho vyřizováním může mít vliv dosud neskončené sestavování nové Komise.

„Jsem rád, že Ústavní soud zdanění církevních restitucí zrušil. V době, kdy jsem svůj podnět Komisi podával, nebylo známo, kdy soud rozhodne. Pochopitelně, že zabývat se mým podnětem je nyní ve světle nálezu Ústavního soudu zbytečné. Vezmu ho proto zpět,“ řekl České justici europoslanec.

Ústavní soud zrušil zdanění církevních restitucí minulý týden. Rozhodoval v plénu složeném ze třinácti soudců, protože patnácté místo není po lednovém odchodu soudce Jana Musila stále obsazeno a ústavní soudce Vladimír Sládeček se rozhodování nezúčastnil. Se zrušením zdanění církevních restitucí nesouhlasili ústavní soudci Josef Fiala a Radovan Suchánek. Své důvody shrnuli v disentech připojených k většinově usnesenému nálezu. Ústavní soud o návrhu na zrušení zdanění církevních restitucí rozhodl bez veřejného jednání. Svůj nález vynesl po 144 dnech od obdržení prvního návrhu. Návrhy zbývajících dvou skupin zákonodárců odmítl pro překážku běžícího řízení o tom prvním.

Tomáš Nahodil