O následcích předložení padělaných důkazů by měl advokát poučit klienta ve smlouvě

ČAK reaguje na novinku v zákoně Foto: archiv

Advokát by měl poučit klienta před předložením listin v konkrétním řízení o následcích předložení padělaného nebo pozměněného důkazu. Jako nejvhodnější se jeví uvést poučení o následcích předkládání padělaných nebo pozměněných důkazů v řízení přímo ve smlouvě o poskytování právní služby. Vyplývá to z Informace představenstva České advokátní komory (ČAK) k trestnému činu maření spravedlnosti podle § 347a trestního zákoníku, kterou zveřejnil Bulletin advokacie. Tento trestný čin vstoupil v platnost 1. února letošního roku.

Pokud jde o jednání, které činí advokát byť jako zástupce klienta na základě plné moci v rámci přímého zastoupení v rámci příslušného procesního úkonu jakožto zástupce účastníka řízení, může být pachatelem i advokát, a to bez ohledu na to, kdo důkazní prostředek padělal nebo pozměnil, a to za podmínky, že advokát o této skutečnosti ví, vysvětluje představenstvo ČAK.

Avšak pokud tak činí klient advokáta (např. jde-li o osobní úkon v rámci daného řízení), je pachatelem klient, a nikoli advokát, a to i tehdy, pokud by advokát věděl, že jde o padělaný nebo pozměněný důkazní prostředek, nebo i kdyby advokát klientovi tento postup doporučil. „Trestný čin lze spáchat pouze tehdy, pokud pachatel ví, že jde o důkazní prostředek, který je padělaný nebo pozměněný. Tato skutečnost mu musí být známa nejpozději v okamžiku, kdy daný prostředek soudu nebo jinému poskytuje s úmyslem, aby byl použit jako pravý. Dozví-li se o této skutečnosti až poté, vylučuje to trestní odpovědnost za tento trestný čin.“

Poučení klienta

Vztah mezi advokátem a jeho klientem, pokračuje stanovisko, je založen na jejich vzájemné důvěře, jedním z projevů této důvěry je skutečnost, že advokát není oprávněn si informace, které má od klienta, ověřovat. Tato důvěra by neměla být narušována. Při vědomí rizika postavení advokáta v takové situaci je představenstvo České advokátní komory toho názoru, že advokát musí zohlednit, že není oprávněn ověřovat si pravost nebo pravdivost důkazu, který má jménem klienta předložit v řízení, bez souhlasu tohoto klienta. Je přitom na místě, aby advokát klienta před předložením listin v konkrétním řízení o následcích předložení padělaného nebo pozměněného důkazu poučil. Jako nejvhodnější se podle vedení ČAK jeví uvést poučení o následcích předkládání padělaných nebo pozměněných důkazů v řízení přímo ve smlouvě o poskytování právní služby. „V této souvislosti pak bude na úvaze advokáta, zdali si v rámci daného poučení vyžádá písemné prohlášení klienta o tom, že konkrétní listinný důkazní prostředek či konkrétní listinné důkazní prostředky, jež mají či mohou mít podstatný význam pro rozhodnutí, a které klient advokátovi předává, nejsou padělané nebo pozměněné. Odepření klienta vystavit takové prohlášení může být důvodem pro vypovězení smlouvy o poskytování právní služby dle ust. § 20 odst. 2 zákona o advokacii,“ vysvětluje ČAK.

Jednání bona fide

Česká advokátní komora v žádném případě neschvaluje předkládání padělaných či pozměňovaných důkazních prostředků, ať již v jakékoliv konkrétní podobě, za jakýchkoliv okolností a z jakýchkoli důvodů. Pokud by na takové činnosti měl participovat advokát, jednal by tím v naprostém rozporu s ustanovením § 17 zákona o advokacii, čl. 17 odst. 2 a čl. 4 odst. 3 etického kodexu. „Jak již bylo zmíněno, advokát není oprávněn prověřovat pravdivost tvrzení, které mu sdělil klient, což se týká i pravdivosti klientem předložených dokumentů. Vycházeje z uvedeného, není třeba řešit situaci, kdy advokát vědomě předkládá padělané či pozměňované důkazní prostředky, neboť, jak výše uvedeno, to je zřejmým deliktem, minimálně v rovině kárné odpovědnosti advokáta. Jinou věcí je, že může za konkrétních okolností jít i o naplnění skutkové podstaty trestného činu dle § 347a trestního zákoníku, což ale nemusí být jedinou skutkovou podstatou trestného činu, která je úmyslným předložením padělaných či pozměňovaných důkazních prostředků naplněna.“

Jako problém se ale podle ČAK jeví situace, kdy advokát jedná bona fide, a předkládá padělané či pozměňované důkazní prostředky, aniž by si jejich vad byl vědom. S čímž souvisí otázka, jak se má advokát takové situaci vyhnout, nebo jak má vyloučit či minimalizovat možné riziko, že bude vůči němu vyvozována právní odpovědnost za předložení takových důkazních prostředků.

Prvým preventivním krokem, který lze v této souvislosti učinit, a který také Česká advokátní komora doporučuje, je úprava smlouvy o poskytování právních služeb, v níž bude klient upozorněn na ustanovení § 347a trestního zákoníku, nejlépe doslovnou citací. Dále pak upozornění tamtéž, že předložení padělaných či pozměněných důkazních prostředků může být spojeno s rizikem trestního stíhání. V této souvislosti lze zřejmě do smlouvy dát i závazek klienta upozornit advokáta na možné námitky týkající se pravosti či nepozměněnosti důkazních prostředků, které by chtěl prostřednictvím advokáta užít.

Výše uvedené preventivní řešení pochopitelně neposkytuje podle doporučení advokátovi absolutní ochranu, přičemž další postup bude vždy záviset na posouzení konkrétních okolností případu ze strany advokáta. Především musí advokát hodnotit, zda důkazní prostředek má podstatný význam pro rozhodnutí. Pokud se jedná o takový případ a pokud advokát má, s ohledem na okolnosti případu, důvodné podezření, že klientem předložený důkazní prostředek je padělaný nebo pozměněný, pak by měl své pochybnosti sdělit klientovi, s upozorněním na možné následky, které by vyplynuly z toho, pokud by byl předložen věcný nebo listinný důkaz, který má podstatný význam pro rozhodnutí a je padělaný nebo pozměněný. Přitom je třeba toto upozornění formulovat tak, že nejde o pochybnost vážící se k osobě klienta, ale pochybnost vážící se striktně ke zmíněnému důkaznímu prostředku, přičemž je třeba vycházet z toho, že klient jedná zcela bona fide. Na to advokát nepochybně právo má, stejně jako je jeho právem upozornit například na nedostatky zpochybňující správnost údajů vedených na příslušném listu vlastnictví Katastrálním úřadem, nesprávnosti ve výpisu z obchodního rejstříku, pochybností o správnosti zápisu z valné hromady atd. Další postup pak již závisí na reakci klienta. Pokud pochybnosti o tom, že zmíněný věcný nebo listinný důkaz je padělaný nebo pozměněný, klient spolehlivě vyvrátí, může advokát předložit příslušný důkaz. „Pokud ale důvodné pochybnosti trvají, pak advokát může klienta požádat, aby věcný nebo listinný důkaz předložil osobně. Advokát ostatně může vždy vyžadovat, aby klient při předložení důkazního prostředku prohlásil, nejlépe písemně, že dle jemu dostupných informací nejde o důkazní prostředek padělaný či pozměněný. V případě, že klient důkazní prostředek předkládá osobně, je vhodné, aby vždy trval na protokolaci tohoto prohlášení,“ uzavírá doporučení ČAK.

(sr)