Soud EU je proti polskému zákonu snižujícímu důchodový věk soudců

Polská vláda prosadila předloni v parlamentu zákon, který snížil do té doby jednotný důchodový věk soudců ze 67 let u mužů o dva a u žen o sedm roků Foto: flickr.com

Polský zákon snižující důchodový věk soudců je v rozporu s unijním právem. Rozhodl o tom dnes Soudní dvůr Evropské unie, podle něhož může norma vyvolávat pochybnosti o nezávislosti soudců. Soud rovněž označil zákon za diskriminační, neboť zavedl rozdílný věk pro odchod do penze u žen a mužů. Nejvyšší justiční orgán unie vyhověl žalobě Evropské komise, která proti Polsku vede řízení kvůli několika částem sporné justiční reformy.

Polská vláda prosadila předloni v parlamentu zákon, který snížil do té doby jednotný důchodový věk soudců ze 67 let u mužů o dva a u žen o sedm roků. Loni pak Varšava přistoupila k některým dílčím změnám.

Soud v Lucemburku dnes konstatoval, že stanovením rozdílného věku zákon porušuje unijní pravidla proti diskriminaci na základě pohlaví. Problematický je podle unijní justice rovněž fakt, že polský ministr spravedlnosti může u některých soudců na základě jejich žádosti nástup do důchodu odložit. Tato úprava sice podle soudu přímo neohrožuje nezávislost polské justice, ale může vyvolávat pochybnosti o neovlivnitelnosti soudců.

„Kritéria, na základě kterých má ministr přijmout rozhodnutí, jsou totiž příliš vágní a neověřitelná; uvedené rozhodnutí nemusí být odůvodněno a nelze jej napadnout soudní žalobou,“ zdůvodnil unijní soud své rozhodnutí v tiskové zprávě.

Komise v souvislosti s justičními zákony vede s Polskem téměř dva roky řízení kvůli obavám z ohrožení vlády práva v zemi. Procedura může teoreticky skončit až odebráním hlasovacích práv Polsku v Radě EU, avšak kvůli nutnému jednomyslnému souhlasu ostatních států a přislíbené podpoře od Maďarska je tento závěr nepravděpodobný.

Již v červnu soud na podnět komise rozhodl, že proti unijnímu právu je i norma, jež umožňuje vládě zasahovat do složení nejvyššího soudu a která snižuje důchodový věk u členů nejvyššího soudu.

V říjnu zase EK zažalovala Varšavu kvůli novému disciplinárnímu řádu, který umožňuje trestat soudce na základě jejich rozhodnutí a tím podle komie omezuje jejich nezávislost.

„Je to významný verdikt, který podporuje nezávislost justice v Polsku i jinde, stejně jako prevenci diskriminace na základě pohlaví,“ uvedla EK v reakci na rozsudek.

Polská vláda odmítá postup komise jako neoprávněné zasahování do vnitřních věcí, přesto však po tlaku z Bruselu loni učinila některé změny v kritizovaných zákonech včetně sjednocení důchodového věku soudců a soudkyň na 65 let. Varšava také omezila některé kritizované pravomoce ministra spravedlnosti. Brusel nicméně považoval úpravy za nedostatečné a na své žalobě trval.

„V souladu se současnou politikou Evropské komise měla být žaloba stažena ve chvíli, kdy vstoupily v platnost dodatky k zákonu,“ uvedlo dnes v reakci na verdikt polské ministerstvo zahraničí. Dřívější stížnosti Evropské komise podle něj byly zohledněny v dodatku k zákonu o obecných soudech z 12. dubna 2018.

Podle mluvčí EK Miny Andreevové také Varšava dosud neumožnila nastoupit zpět do práce soudcům odvolaným na základě původní verze zákona ani je jinak neodškodnila.

„Míč je nyní na straně polských úřadů. Očekáváme, že nám sdělí, jak chtějí zajistit nápravu,“ řekla mluvčí komise novinářům. Dodala, že EK nestanovila žádný termín, do něhož by Varšava měla problémy odstranit.

Pokud komise dospěje k závěru, že se Varšava verdiktem soudu neřídí, může podat novou žalobu se žádostí o udělení finanční sankce. Toto krajní řešení však dosud Brusel nepoužil a EK podle mluvčí i nyní očekává, že k němu nebude muset sáhnout.

Podle kritiků se polská vláda snaží omezit nezávislost soudů a získat nad nimi kontrolu. Konzervativně nacionalistická vládní strana Právo a spravedlnost, která v říjnu vyhrála druhé volby v řadě a má opět většinu v dolní parlamentní komoře, reformu vysvětluje jako snahu zefektivnit práci justice a zbavit se soudců spojovaných ještě s komunistickým režimem před rokem 1989.

(čtk)