Jana Nečasová Reprofoto: ČT

NSS se i napotřetí zastal Jany Nečasové v případu daní z „kabelek“, ve spisu chyběly klíčové důkazy

Nejvyšší správní soud (NSS) dnes zrušil rozhodnutí Městského soudu v Praze (MS), který zamítl odvolání Jany Nečasové proti rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství. Nečasová měla podle finančních úřadů zaplatit dodatečnou daň za údajný dar v podobě kožichu v hodnotě bezmála 600 tisíc Kč, který měla obdržet v prosinci 2012. Jde již o třetí rozhodnutí NSS, které vyhovělo kasačním stížnostem Nečasové v obdobných případech, kdy po ní finanční úřady požadovaly doplatit daň z údajných darů.

V dnes rozhodnuté věci se jednalo o to, že Finanční úřad pro Hlavní město Prahu měl z usnesení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci (VSZ) z 16. března 2015 zjistit, že Jana Nečasová měla v roce 2012 obdržet jako dar kožich v hodnotě 590 tisíc Kč. Lhůta pro darovací daň uplynula již v lednu 2013, a proto úřad Nečasovou vyval k dodatečnému přiznání darovací daně. Výzvu jí doručil na adresu, kterou pro účely daňového řízení měla Nečasová v roce 2006 uvést, a to do tehdejšího pražského sídla ODS na Jánský vršek.

Nečasová v dané lhůtě nezareagovala – podle zjištění soudu nebyla totiž na adrese zastižena a bylo doručeno fikcí – a tak jí úřad sám vyměřil daň ve výši 41 300 Kč. Rozhodnutí potvrdilo odvolací finanční ředitelství, proti čemuž Nečasová podala správní žalobu k MS v Praze. I ten však rozhodnutí o dani potvrdil.

Nečasová napadla rozhodnutí kasační stížností

V kasační stížnosti Nečasová napadala především dvě věci. Předně to, že správce daně nezjistil skutkový stav sám a spolehl se na zmíněné usnesení VSZ v Olomouci. Podle Nečasové takový postup porušuje zásadu presumpce neviny a také není přípustné použít odposlechy z trestního řízení v řízení správním či daňovém. Podle Nečasové měl správce daně vyslechnout údajného dárce a také tehdejšího šéfa Úřadu vlády, což neučinil a porušil tím zásadu bezprostřednosti dokazování.

Problém spatřovala Nečasová i ve způsobu doručení výzvy, neboť ve spise chyběl jednak údaj o její žádosti, a pak tehdejší znění zákona takový způsob neumožňoval. Bylo podle ní také vyloučeno doručení fikcí, neboť ODS už na dané adrese v době doručování několik let nesídlila.

Soud shledal stížnost důvodnou

Osmý senát NSS, složený ze soudců Michala Mazance, Milana Podhrázkého a předsedy senátu Petra Mikeše, shledal tuto stížnost jako důvodnou a rozhodnutí MS v Praze zrušil.
Soudci ve svém rozhodnutí předně připomněli, že NSS v obdobných věcech již dvakrát rozhodoval a stížnostem vyhověl, konkrétně v prosinci minulého roku a v lednu roku letošního. V obou případech proto, neboť došel k závěru, že Nečasovou udaná adresa pro komunikaci s finančním úřadem z roku 2006 byla účinná pouze ve vztahu k FÚ pro Karlovarský kraj, nikoliv pro FÚ pro Hlavní město Prahu. Soudci i v tomto případě konstatovali, že není důvodu, aby se od předchozích rozhodnutí odklonili.

V dnes publikovaném rozhodnutí však bylo klíčovým důvodem, že kasační soudci nemohli přezkoumat klíčový důkaz. Usnesení VSZ v Olomouci, o které se opírá rozhodnutí o vyměření daně, nebylo součástí spisu, jakkoliv se na něj odkazoval ve svém rozhodnutí i MS v Praze. To kasační soudci MS v Praze vytkli jako podstatnou vadu řízení, neboť nevyžádal-li si ho soud a neprovedl jako důkaz, nemohl přezkoumat napadené rozhodnutí. Kasační soudci taktéž nenašli ve spisu ani žádost Nečasové z ledna 2006 o doručování na Jánský vršek.

Případ se vrací k Městskému soudu v Praze

Na základě tohoto zjištění kasační soudci uvedli, že požadavek na řádné vedení spisu není samoúčelný a neslouží jen nadřízené soudní instanci, ale jedná se o důležitou součást práva na spravedlivý proces. „Účastníku řízení musí být zřejmé, jaké informace bude soud posuzovat a na základě jakých podkladů bude přezkoumávat napadené rozhodnutí. S těmito podklady musí mít možnost se také v plném rozsahu seznámit,“ uvedli soudci v nynějším rozhodnutí.

„Bez posouzení těchto důkazů není postaven na jisto skutkový stav. Soud se tak nemůže vyjádřit k dalším námitkám uplatněným v kasační stížnosti. Posuzovat například, zda mohlo dojít k fikci doručení, pokud se stěžovatelka na dané doručovací adrese nezdržovala za situace, kdy není jisté, zda správce daně doručoval na správnou adresu, by nyní bylo předčasné,“ konstatovali kasační soudci. Případ se dnešním rozhodnutím NSS vrací na Městský soud v Praze.

Petr Dimun