Cesta na fotbal? Kárná žaloba na soudce Bernarda naráží na promlčení

Euro ve Francii Foto: Wikipedia

Místopředseda Vrchního soudu v Praze (VS) Stanislav Bernard čelí kritice za to, že se měl v roce 2016 účastnit fotbalového zájezdu do Francie, který jemu a manželce hradila Fotbalová asociace České republiky (FA ČR). Kárná žaloba, o níž uvažují ministryně spravedlnosti Marie Benešová a předseda VS Luboš Dörfl však naráží na to, že skutek je z pohledu kárného řízení již promlčen.

Na případ soudce Bernarda upozornil web Seznam Zprávy, který se měl dostat k interním informacím z blíže nespecifikovaných cloudových úložišť, která se krátce před zatčením někdejšího šéfa FA ČR Miroslava Pelty v květnu 2017 podle novinářů Janka Kroupy a Jana Nováka „nepodařilo zničit a kdy se podle zdrojů Seznam Zpráv na FA ČR zametaly stopy“. FA ČR zájezd platila i bývalému předsedovi Vrchního soudu Jaroslavu Burešovi. ten už odešel do „soudcovského důchodu“.

V nejbližších dnech se má přitom u Městského soudu v Praze začít projednávat žaloba státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze (VSZ) na sportovní funkcionáře v čele právě s Miroslavem Peltou a předsedou České unie sportu Miroslavem Janstou za údajný nelegální lobbing při získávání dotací na sport.

Stanislav Bernard přijetí zájezdu (dohromady za 123 tisíc Kč) vysvětlil médiím tak, že zájezd dostal jako dlouholetý fotbalový funkcionář a s prací soudce to nijak nesouvisí.

Podle ministryně spravedlnosti Marie Benešové a předsedy VS v Praze Luboše Dörfla to však problém je. Oba se již pro média vyjádřili tak, že zvažují podání kárné žaloby. „Věc má primárně v ruce pan předseda VS Dörfl, a tudíž ji zatím detailně neřešíme do doby, než bude disponovat výsledky svého šetření. Otázka případné žaloby je pro nás zatím předčasná,“ řekl České justici mluvčí resortu Vladimír Řepka.

To má však jeden, a to zásadní háček: zákon o řízení ve věcech soudců a státních zástupců má totiž objektivní promlčecí lhůtu 3 roky. Možnost podat kárnou žalobu za tento „výlet“ tedy uplynula nejpozději v roce 2019. I z pohledu subjektivní promlčecí lhůty a případných dalších „fotbalových“ benefitů pro soudce by bylo nutné podrobně zkoumat – s ohledem na to, kdo s informacemi o soudcích během posledních tří let disponoval a zda neměl pravomoc podat podnět ke kárné žalobě – kdy a k jakým potenciálním kárným deliktům došlo. K jedné kárné žalobě, kde byly iniciátorem informace z policejního spisu v případu Pelta a spol.  – už totiž došlo. Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 9 Sylva Mašínová před dvěma lety čelila návrhu na zbavení funkce soudce. Kárný žalobce, tehdejší předseda Nejvyššího soudu (NS) Pavel Šámal tehdy zalitoval, že nemohl před kárným senátem použít informace z trestního řízení.

Předseda VS Dörfl pro Českou justici na otázku ohledně překážky lhůty pro podání kárné žaloby přímo neodpověděl. Uvedl pouze, že by měl Bernard vysvětlit skutečnosti, které byly v reportáži zveřejněny. „Proto jsem mu položil několik dotazů a jeho odpověď očekávám příští týden. Situace trvá teprve několik dnů, takže nechci předjímat výsledek mého šetření“, uvedl k tomu Dörfl s tím, že to, co z reportáží zatím vyplývá považuje za problém, kterým je třeba se „se vší vážností zabývat“.

Petr Dimun