NS v kauze Nečasová: Soud nesmí být při povolení odposlechu veden pouze užitečným záměrem

Jana Nečasová Reprofoto: ČT

Speciální senát Nejvyššího soudu (NS), který má na starosti kontrolu zákonnosti nařízených odposlechů v čele s Jiřím Pácalem, podle informací České justice rozhodoval na základě podnětu samotné Jany Nečasové. Soudci také naznačili, že nezákonné byly i důkazy, které byly následně na základě nezákonného odposlechu opatřeny.

Soudci podle informací České justice v rozhodnutí připomněli zásadu, že příkaz k nařízení odposlechu musí být v přípravném řízení podložen dostatečnými a relevantními indiciemi, které důvodně nasvědčují spáchání konkrétních trestných činů odposlouchávanou osobou.

Podle soudců NS není totiž přípustné, aby teprve až na základě odposlechů byly takové indicie opatřeny a odposlech byl povolen pouze na základě nejasných a neurčitých konstrukcí orgánů činných v trestním řízení. Jako podklad pro rozhodnutí soudu musí sloužit dostatečně konkrétní a důvodný podklad z relevantního a určitého zdroje. Soud nesmí být veden toliko užitečným záměrem, že takové dostatečné důkazy budou teprve opatřeny v další fázi trestního řízení.

Čtěte také: Nejvyšší soud označil odposlechy v kauze Nečasové za nezákonné

Tyto podmínky podle senátu Jiřího Pácala splněny nebyly, neboť v rozhodnutí Okresního soudu v Ostravě z 6. ledna 2012 není ve vztahu k Janě Nečasové zřejmé, z čeho je podezřelá a jak se měla na trestné činnosti, popsané v žádosti, podílet. V povolení soudu nebyly v žádosti, ani v rozhodnutí soudu obsaženy takové skutečnosti, které by důvodně nasvědčovaly, že byla páchána konkrétní trestná činnost a zda vůbec se na ní měla Jana Nečasová podílet.

Soud také označil žádost státního zástupce za „zmatečný materiál“. Z odůvodnění ostravského soudu, který odposlechy povolil, pak není podle soudců NS zřejmé, jakými důkazy jsou tvrzené skutečnosti podloženy. Pokud jsou jmenovány osoby, s nimiž měla být Jana Nečasová v kontaktu a podílet se s nimi na trestné činnosti, není dostatečně doloženo, v jakém vztahu k Nečasové tyto osoby jsou a jak se měly podílet na konkrétní trestné činnosti. V tomto případě se mělo jednat o to, že podle podezření orgánů činných v trestním řízení se měla Nečasová podílet s těmito osobami na rozsáhlém nelegálním ovlivňování obsazování vysokých postů ve státní správě a v justici.

V odůvodnění ostravského soudu také chybí jasně vymezené skutkové podstaty trestných činů, kterých se měla Nečasová dopustit a toto nevyplývá ani z připojeného důkazního materiálu.

V závěru pak senát NS konstatoval, že poznatky, které orgány činné v trestním řízení takto opatřily a na základě kterých se rozšířilo zahájení úkonů trestního řízení, byly opatřeny díky příkazu k odposlechu, který ovšem nebyl vydán v souladu se zákonem.

Petr Dimun