Kompenzační vyhláška míří do sbírky zákonů, finanční stabilitu nakonec zajistí i podle ambulantních specialistů

Omezený provoz, vyhrazené kapacity, strach pacientů i práce ve velmi náročných podmínkách – to všechno jsou aspekty, které se výrazně podepsaly na fungování zdravotnických zařízení v době epidemie covid-19 – a to jak v praxi, tak z pohledu financování. Výpadek produkce, který podle ministerstva dosáhl více než 30 miliard, má nahradit tzv. kompenzační vyhláška, která začne platit už příští týden. Její první návrh byl ovšem pro mnoho segmentů zklamáním, protože ani vzdáleně nepokrýval ztráty. Mnozí poskytovatelé, zejména ti ambulantní, se tak začali bát o svou existenci. Ministerstvo však v návaznosti na vypořádání připomínek vyšlo v mnoha bodech segmentům vstříc, takže s výsledným zněním jsou nakonec vesměs spokojeni i ambulantní specialisté. Hlavní změny, k nimž během připomínkového řízení ve vyhlášce došlo, představil ve středu sněmovnímu zdravotnickému výboru ministr Adam Vojtěch.

 

„Na základě připomínkového řízení došlo k navýšení kompenzací u ambulantních segmentů a u nemocničních ambulancí, došlo k navýšení hodnoty bodu a úhrady za epizodu péče. U domácí péče došlo k navýšení úhrady za časové výkony, které má sloužit k vyplacení mimořádných odměn zdravotníkům ve výši 10 tisíc korun za měsíc v období 13. března do 31. května shodně s terénními sociálními pracovníky. U akutní lůžkové péče je stále stanoven produkční limit 79 až 82 procent, to je produkční cíl tohoto roku v závislosti na počtu covid pozitivních pacientů. Tam, kde měli více covid pozitivních a byla tam více utlumena péče, je produkční cíl stanoven nižší. Oproti původní verzi byla až do 87 procent produkce zrušena redukce case mixu v případě překladu a více nákladných pojištěnců, jinými slovy si tak nemocnice mohou snáze sáhnout na nadprodukci, tedy na tři miliardy nad plánované náklady zdravotních pojišťoven,“ vypočítává ministr Adam Vojtěch.

Na základě připomínkového řízení byla také bonifikace za odběr biologického materiálu ve výši 50 korun stanovena na celý rok, nejen na druhé pololetí. Vedle toho byla navýšena úhrada za provoz odběrových center na 240 tisíc korun měsíčně, respektive 8000 denně. U následné péče pak byla výrazně zvýšena kompenzace za jednotlivé typy ošetřovacích dní v závislosti na propadu produkce. V případě pobytových sociálních služeb pro změnu byla vyňata úhrada navázaná na odměny zdravotníkům, protože nakonec došlo k dohodě, že tyto odměny budou vypláceny přes dotační program. Dodatečného navýšení se dočkaly i lázně, kde úhrady v druhém pololetí porostou o 17 procent. Lékárníci se pak v druhé polovině roku dočkají navýšení signálního kódu za výdej léku místo o jednu o čtyři koruny.

„Ze současných odhadů očekáváme, že nenaplněná produkce za všechny segmenty zdravotní péče bude ve výši cca 30,8 miliardy korun. Smyslem právní úpravy je tento výpadek zohlednit,“ dodává Vojtěch.

Hodnotu bodu se ambulantním specialistům povedlo navýšit

Když přitom byl zveřejněn první návrh kompenzační vyhlášky, vyvolal u velké části segmentů nespokojenost až zděšení (psali jsme zde). Vůbec největší obavy vyslovovali ambulantní specialisté, podle kterých hrozilo, že s doúčtováním ze strany zdravotních pojišťoven v příštím roce řada ordinací skončí. V tuto chvíli to však vypadá, že se nejostřejší hrany povedlo napříč segmenty zahladit, což platí i o ambulantních specialistech. „To úplně nejhlavnější je hodnota bodu. V principu se dá říci, že původní základní hodnota bodu (bez bonifikací) byla podle úhradové vyhlášky pro rok 2020 1,07 Kč. V prvním návrhu kompenzační vyhlášky MZ nám bylo přidáno v průměru o cca 2 haléře, další 2 haléře jsme…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Michaela Koubová