Soud bude ve středu pokračovat v projednávání sporu o Slovanskou epopej Alfonse Muchy. Malířův vnuk John Mucha se soudí o to, že se Praha vlastníkem obrazů nikdy nestala, protože nesplnila autorovu podmínku vybudovat pro plátna samostatné výstavní prostory. Pražský magistrát současně vytipoval sedm míst, kde by mohla být Epopej umístěna.

Institut plánování a rozvoje (IPR) vybral tři místa, které považuje za nejperspektivnější. Jsou to Pankrácké náměstí, objekt paláce Savarin v Praze 1 nebo ledárny v Braníku. U všech míst by se ale město muselo potýkat s problémy. Vyplývá to z analýzy, kterou vypracoval pro magistrát IPR. Praha hledá neúspěšně místo pro rozměrná plátna již roky. Celkem IPR prověřoval 19 míst, z nich ale 12 označil jako nevhodná.

Cyklus tvoří 20 velkých pláten, která Mucha od roku 1910 maloval 18 let a věnoval je Praze. Od roku 2010 je epopej kulturní památkou. Obrazy jsou nyní v depozitáři Galerie hlavního města (GHM).

„Za nejperspektivnější považujeme se současnou úrovní poznání sledování varianty umístění na Pankráckém náměstí, v případě dohody se soukromými subjekty v objektech Savarin nebo ledárny Braník, z nichž jedna reprezentuje umístění v centru města, druhá lokalitu mimo současné centrum,“ píše se v analýze.

Pankrácké náměstí má podle IPR výhodu snadné dostupnosti, leží mimo nejužší historické centrum a stavba by pomohla urbanisticky formovat náměstí, které nyní tvoří především velký kruhový objezd. Navíc zde město vlastní pozemky. „Je možné předpokládat i synergii se sousedním Kongresovým centrem Praha nebo areálem Vyšehradu,“ píše se v materiálu.

Využití Savarinu nebo ledáren naráží na problém, že objekty nepatří městu, ale soukromým vlastníkům. S nimi by muselo jednat a domluvit se na formě spolupráce. Za nejrychleji dosažitelnou označuje analýza možnost umístění v Savarinu. Ta ale nesplňuje podmínku ulehčit centru od turismu a přivést návštěvníky také do dalších částí Prahy.

Kromě zmíněných tří možností je mezi preferovanou sedmičkou také areál bývalé Pragovky, nádraží Vyšehrad nebo pozemek u stanice metra C Háje. Ve hře je rovněž v minulosti zvažovaná varianta vrchu Vítkova. Nevýhodou je, že pavilon by musel být malý, místo je obtížněji přístupné a byla by ohrožena rekreační funkce pro místní obyvatele.

Mohlo by vás zajímat

IPR městu pro další postup navrhuje zřídit funkci koordinátora hledání místa pro epopej. „Ten by měl zahájit úvodní jednání a případně zadat zpracování podrobnějších ověřovacích studií,“ píše v materiálu. Na jejich základě by pak bylo vybráno definitivní umístění pláten.

Zastupitelstvo loni v říjnu schválilo, že Praha cyklus na pět let zapůjčí Moravskému Krumlovu, kde byly kdysi obrazy vystaveny. Předchozí vedení hlavního města je odtamtud nechalo odvézt asi před deseti lety. V období zapůjčení by se měl vyřešit problém s chybějícím prostorem v Praze. Přípravy zámku v Moravském Krumlově na vystavení díla nyní vrcholí.

V minulosti se objevila řada nápadů, kam plátna umístit. Mezi nimi stavba nové budovy na Výstavišti, nebo je umístit do zdejšího Lapidária. Zvažovala se také novostavba na Těšnově a pavilonu na Letné. Praha 3 prosazovala vrch Vítkov a Praha 2 zase přišla s nápadem cyklus umístit v bývalém vyšehradském nádraží. V roce 2011 se objevil také návrh umístit epopej do historické budovy hlavního nádraží.

Prvních 11 pláten epopeje bylo v roce 1919 vystaveno v pražském Klementinu a v letech 1920 až 1921 sklízela epopej úspěchy v New Yorku a Chicagu. Celá epopej byla poprvé vystavena v roce 1928 ve Veletržním paláci v Praze a obrazy přešly pod správu Galerie hlavního města Prahy. V roce 1933 byla plátna uložena do depozitáře. V roce 1963 byla opět vystavena na zámku v Moravském Krumlově. Po roce 1989 ale zámek chátral. V roce 2011 obrazy tehdejší vedení Prahy nechalo odvézt.

(čtk, epa)