Praha vytipovala místa, kde by mohla být Muchova epopej. Jsou ale problémová

Slovanská epopej Foto: Wikipedia

Soud bude ve středu pokračovat v projednávání sporu o Slovanskou epopej Alfonse Muchy. Malířův vnuk John Mucha se soudí o to, že se Praha vlastníkem obrazů nikdy nestala, protože nesplnila autorovu podmínku vybudovat pro plátna samostatné výstavní prostory. Pražský magistrát současně vytipoval sedm míst, kde by mohla být Epopej umístěna.

Institut plánování a rozvoje (IPR) vybral tři místa, které považuje za nejperspektivnější. Jsou to Pankrácké náměstí, objekt paláce Savarin v Praze 1 nebo ledárny v Braníku. U všech míst by se ale město muselo potýkat s problémy. Vyplývá to z analýzy, kterou vypracoval pro magistrát IPR. Praha hledá neúspěšně místo pro rozměrná plátna již roky. Celkem IPR prověřoval 19 míst, z nich ale 12 označil jako nevhodná.

Cyklus tvoří 20 velkých pláten, která Mucha od roku 1910 maloval 18 let a věnoval je Praze. Od roku 2010 je epopej kulturní památkou. Obrazy jsou nyní v depozitáři Galerie hlavního města (GHM).

„Za nejperspektivnější považujeme se současnou úrovní poznání sledování varianty umístění na Pankráckém náměstí, v případě dohody se soukromými subjekty v objektech Savarin nebo ledárny Braník, z nichž jedna reprezentuje umístění v centru města, druhá lokalitu mimo současné centrum,“ píše se v analýze.

Pankrácké náměstí má podle IPR výhodu snadné dostupnosti, leží mimo nejužší historické centrum a stavba by pomohla urbanisticky formovat náměstí, které nyní tvoří především velký kruhový objezd. Navíc zde město vlastní pozemky. „Je možné předpokládat i synergii se sousedním Kongresovým centrem Praha nebo areálem Vyšehradu,“ píše se v materiálu.

Využití Savarinu nebo ledáren naráží na problém, že objekty nepatří městu, ale soukromým vlastníkům. S nimi by muselo jednat a domluvit se na formě spolupráce. Za nejrychleji dosažitelnou označuje analýza možnost umístění v Savarinu. Ta ale nesplňuje podmínku ulehčit centru od turismu a přivést návštěvníky také do dalších částí Prahy.

Kromě zmíněných tří možností je mezi preferovanou sedmičkou také areál bývalé Pragovky, nádraží Vyšehrad nebo pozemek u stanice metra C Háje. Ve hře je rovněž v minulosti zvažovaná varianta vrchu Vítkova. Nevýhodou je, že pavilon by musel být malý, místo je obtížněji přístupné a byla by ohrožena rekreační funkce pro místní obyvatele.

IPR městu pro další postup navrhuje zřídit funkci koordinátora hledání místa pro epopej. „Ten by měl zahájit úvodní jednání a případně zadat zpracování podrobnějších ověřovacích studií,“ píše v materiálu. Na jejich základě by pak bylo vybráno definitivní umístění pláten.

Zastupitelstvo loni v říjnu schválilo, že Praha cyklus na pět let zapůjčí Moravskému Krumlovu, kde byly kdysi obrazy vystaveny. Předchozí vedení hlavního města je odtamtud nechalo odvézt asi před deseti lety. V období zapůjčení by se měl vyřešit problém s chybějícím prostorem v Praze. Přípravy zámku v Moravském Krumlově na vystavení díla nyní vrcholí.

V minulosti se objevila řada nápadů, kam plátna umístit. Mezi nimi stavba nové budovy na Výstavišti, nebo je umístit do zdejšího Lapidária. Zvažovala se také novostavba na Těšnově a pavilonu na Letné. Praha 3 prosazovala vrch Vítkov a Praha 2 zase přišla s nápadem cyklus umístit v bývalém vyšehradském nádraží. V roce 2011 se objevil také návrh umístit epopej do historické budovy hlavního nádraží.

Prvních 11 pláten epopeje bylo v roce 1919 vystaveno v pražském Klementinu a v letech 1920 až 1921 sklízela epopej úspěchy v New Yorku a Chicagu. Celá epopej byla poprvé vystavena v roce 1928 ve Veletržním paláci v Praze a obrazy přešly pod správu Galerie hlavního města Prahy. V roce 1933 byla plátna uložena do depozitáře. V roce 1963 byla opět vystavena na zámku v Moravském Krumlově. Po roce 1989 ale zámek chátral. V roce 2011 obrazy tehdejší vedení Prahy nechalo odvézt.

(čtk, epa)