ÚS: Právo na obhajobu musí být zajištěno stejně osobám majetným i nemajetným

V ústavní stížnosti poukazoval pisatel na to, že zákon sice sociálně slabým přiznává nárok na bezplatnou obhajobu, soudy jej ale v praxi značně omezují Foto: Pixabay

Ústavní soud (ÚS) zkritizoval justici za to, že nepřiznala Romovi z chudých poměrů právo na bezplatnou pomoc obhájce. Zrušil rozhodnutí Okresního i Krajského soudu v Ostravě. „Právo na obhajobu musí být zajištěno stejně osobám majetným i nemajetným,“ stojí v nálezu dostupném na webu soudu.

„Ze všech indicií plynoucích ze spisového materiálu je zřejmé, že se stěžovatel zatím nikdy ve svém životě neocitl v situaci, kdy by byl schopen si nutnou výživu a živobytí obstarat zcela sám, natož pak si vydělávat finanční prostředky navíc, z nichž by bylo možno hradit náklady obhajoby,“ rozhodl ÚS.

Mladík byl v létě 2016 zadržen pro podezření z ublížení na zdraví a výtržnictví. Tehdy mu bylo 17 let. O nároku na bezplatnou obhajobu, kdy náklady hradí stát, rozhodovaly soudy tři roky, nakonec návrh zamítly. To, že mladík zrovna neměl dost peněz na právníka, prý automaticky neznamená, že má nárok na bezplatnou obhajobu. Rozhodující jsou obecné výdělkové schopnosti a možnosti, případně jestli mu v práci nebrání zdravotní stav.

V ústavní stížnosti poukazoval pisatel na to, že zákon sice sociálně slabým přiznává nárok na bezplatnou obhajobu, soudy jej ale v praxi značně omezují. Pro zcela nemajetné lidi je navíc velmi obtížné předložit listiny k prokázání své situace.

Podle dnešního nálezu ÚS má být jediným významným hlediskem pro přiznání nároku na bezplatnou obhajobu zjištění úplné nebo částečné neschopnosti obviněného hradit její náklady. Obviněný potřebuje mít zajištěnu efektivní obhajobu právě v době trestního řízení, nikoli někdy v budoucnu. „Náklady na realizaci práva nemajetného obviněného nemůže nést toliko obhájce, který s převzetím jeho obhajoby z dobré vůle souhlasil,“ konstatoval ÚS.

Z nálezu plyne, že mladík žil od dětství v chudobě. V roce 2006 jej město Vsetín s rodinou vystěhovalo do vesnice desítky kilometrů daleko, kde dostali k užívání dům ve špatném stavu. Otec posléze od rodiny odešel a děti byly v roce 2008 odebrány z péče matky a umístěny do dětského domova. Chlapec se do péče matky vrátil v roce 2012, ale v roce 2016 mu byla opět nařízena ústavní výchova.

Dokončil pouze základní školu. Při zahájení trestního stíhání byl stále v ústavní výchově, poté mu zemřeli oba rodiče. Pracoval na brigádách, kterými si vydělával na jídlo v době svých útěků z ústavní péče. Při zadržení byl vůbec poprvé zaměstnán, a to jako montážní dělník na dálnici po dobu asi jednoho týdne.

(čtk)