Extremistická scéna je podle BIS v krizi, lidé více tolerují projevy nenávisti

Rudou barvou někdo v roce 2018 polil sochu Ivana Koněva na náměstí Interbrigády v pražské Bubenči Foto: Facebook

Tradiční extremistická uskupení ani v loňském roce nenašla témata, kterými by se jim podařilo mobilizovat své příznivce a veřejnost. Vzhledem ke své nevýznamnosti tak nepředstavovala hrozbu pro ústavnost v Česku, píše ve své výroční zprávě za rok 2019 Bezpečnostní informační služba (BIS). V Česku podle kontrarozvědky pokračovalo šíření dezinformací, jeho představitelé se v té souvislosti pokoušeli označení za dezinformátory zbavit a legitimizovat své názory prostřednictvím zavedených médií.

BIS v předchozí zprávě uvedla, že tradiční extremistická scéna stagnuje, v loňském roce to podle aktuální zprávy bylo podobné. „Již několik let se nachází v krizi. Existující skupiny štěpí a oslabuje vnitřní názorová roztříštěnost i řada osobních animozit,“ stojí ve zprávě. Extremisté tak nejsou schopni získávat podporovatele a jejich aktivity upadají.

Kontrarozvědka upozorňuje na to, že extremistům dlouhodobě chybí témata, kterými by aktivizovali lidi. „Tento stav je mimo jiné důsledkem postupné proměny veřejné debaty a zvýšené tolerance veřejnosti k projevům nenávisti, která umožnila dalším politickým subjektům opanovat prostor, v němž se dříve realizovali extremisté,“ uvádí BIS.

Tradiční extremistickou scénu výrazněji mobilizovalo jen dění kolem sochy sovětského maršála Ivana Koněva v Praze 6. „Na demonstracích za její zachování participovali stoupenci marxisticko-leninského spektra spolu s dalšími aktivisty proruské a dezinformační scény,“ napsala BIS. Socha maršála, který se podílel na osvobození Prahy od nacistů, ale i na krvavém potlačení protikomunistického povstání v Maďarsku v roce 1956, stála v Praze od roku 1980 a byla odstraněna letos v dubnu.

V Česku se podle BIS loni šířilo manipulativní zpravodajství i dezinformace, což způsobilo mimo jiné polarizaci společnosti. V posledních letech se etablovala stabilní „dezinformační scéna“ složená z médií, která se prezentují jako nezávislá či alternativní. Jejich protagonisté se nyní podle BIS snaží zbavit „přívlastku dezinformační“ skrze tradiční a zavedená média. „Tyto aktivity lze interpretovat jako přirozenou součást širšího trendu, který lze popsat jako snahu posunout konspirační teorie, proruské narativy a protizápadní postoje z okraje mediálního spektra do jeho středu,“ stojí ve zprávě.

Podle BIS byl v období loňských voleb do Evropského parlamentu patrný nárůst zpravodajství s tendenčními narativy, které byly zejména proruské a zaměřené proti EU či migraci. „BIS nezískala žádné informace, které by svědčily o ohrožení integrity volebního procesu domácími aktéry, ani ze strany cizí moci,“ stojí v dokumentu.

Reálnou bezpečnostní hrozbu podle BIS loni neznamenala ani domobranecká uskupení. „Mobilizačním tématem se pro jinak pasivní domobraneckou scénu stalo zveřejnění záměru ministerstva vnitra navrhnout právní úpravu, která by zakázala vytváření a organizování ozbrojených paramilitárních skupin,“ stojí ve výroční zprávě. Návrh přiměl některá uskupení k prohloubení spolupráce. BIS očekává, že skupiny budou vyvíjet snahu vyhnout se finančním či jiným postihům.

(čtk)