Předloha umožňuje hromadná řízení jen u společného vymáhání většího množství spotřebitelských nároků vůči podnikatelům Foto: Pxhere

Pavel Zeman: Institutu trestního stíhání právnických osob se užívá jako šafránu

Trestnímu stíhání zatím v Česku čelilo 2062 firem, 1340 případů se dostalo k soudu a pravomocný rozsudek vyslechlo 559 právnických osob. Novinářům to dnes řekl nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Vycházel při tom ze statistik zahrnujících období od roku 2012 po první pololetí letošního roku. Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) dnes představilo novou metodiku, která se věnuje prevenci trestní odpovědnosti firem.

Podle Zemana není podíl stíhaných firem v kontextu celkové kriminality žádným zásadním číslem. „Institutu trestního stíhání právnických osob se užívá jako šafránu, s rozmyslem. Jsem za to celkem rád,“ uvedl.

Šéf žalobců zrekapituloval, že v prvním pololetí letošního roku byly firmy stíhány zejména za majetkové trestné činy. Mezi uloženými tresty převažují zákazy činnosti, následuje peněžitý trest a také zrušení právnické osoby. „Vždy to bylo tak, že už byla prázdnou schránkou a fakticky nevyvíjela činnost. Nepostupuje se drakonicky,“ zdůraznil.

Zeman by do budoucna preferoval více peněžitých trestů. „Nikdo nechce právnické osoby likvidovat. Ani tím, že se budou dávat bezbřehé zákazy činnosti,“ podotkl. „Věřím, že budeme uzavírat více dohod o vině a trestu, což by mohlo relativně dost zrychlit celé trestní řízení,“ doplnil.

Tisková konference NSZ

Širší možnost uzavírání dohody o vině a trestu uzákonila novela trestních předpisů účinná od letošního října. Ta také umožnila u části trestných činů zahlazení odsouzení poté, co právnická osoba zaplatí peněžitý trest. „Hledí se na ni, jako by byla netrestána, což je důležité například pro účast ve veřejných zakázkách,“ připomněl Zeman.

Aktualizovaná metodika NSZ se týká takzvaných compliance management systémů, tedy interních pravidel, jež mohou firmu zbavit trestní odpovědnosti. Od konce roku 2016 totiž platí, že pokud firma „vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat“ k zabránění spáchání trestného činu, zůstane trestní odpovědnost na konkrétním zaměstnanci či statutárním orgánu, který skutek v rámci činnosti firmy spáchal.

Třetí vydání metodiky zohlednilo vývoj judikatury a obsahuje praktická doporučení pro státní zástupce, jak mají při hodnocení compliance systémů postupovat. Může ale sloužit také samotným firmám jako inspirace pro zlepšování jejich vnitřních pravidel.

(čtk)