Ústavní právníci nemají na Zemanův dopis stejný názor Foto: Pražský hrad

Vetoval Zeman daňový balíček? Ústavní právníci nemají jednotný názor

Ústavní právník Jan Kysela nepovažuje formulaci v Zemanově dopise předsedovi Sněmovny Radku Vondráčkovi (ANO) za veto daňového balíčku. Podle dalšího ústavního právníka Jana Kudrny o veto podle Ústavy jde, diskusi o právní podstatě ale považuje spíše za akademickou záležitost. Jedná se podle něj o věc, která se bude řešit v politické rovině bez ohledu na právní stanoviska.

Daňový balíček by měl začít platit od začátku ledna. V prosinci normu zahrnující zrušení superhrubé mzdy schválili poslanci a senátoři. Zeman oznámil, že zákon nepodepíše, ale ani nebude vetovat, a toto pondělí návrh daňových změn bez podpisu vrátil Vondráčkovi. Podle některých právníků i politiků je ale možné, že Zeman formulací dopisu zřejmě omylem zákon vetoval, tím pádem by o něm měla znovu hlasovat Sněmovna. Na konci dopisu adresovaného Vondráčkovi totiž prezident napsal, že zákon „vrací k dalšímu opatření“, uvedl v úterý server Info.cz.

„Podle mého soudu o veto nejde. Vyjádřil se tak předem prezident, následně i jeho mluvčí,“ napsal Kysela. „Vrácení k dalšímu opatření“ je podle něj neobratná formulace, znamená ale spíše zajištění publikace ve Sbírce zákonů než nové hlasování o návrhu v Poslanecké sněmovně.

Ústavní právník Jan Kysela Foto: Wikipedia

Ve smyslu článku 50 Ústavy je prezidentův dopis podle Kudrny vetem. „Obsahuje jak výraz ‚vracím zákon‘, tak i zdůvodnění jeho vrácení. Není podstatné, zda v dopisu je obsažený odkaz na konkrétní ustanovení Ústavy, rozhodující je obsah,“ sdělil. „Samozřejmě můžeme brát v potaz vyjádření prezidenta republiky jak z minulého týdne, tak i včerejší (úterní), a neptat se, proč písemné vyjádření vůle není naformulováno tak, jak by odpovídalo těmto vyjádřením,“ dodal.

V zásadě ale diskusi o právní podstatě prezidentova stanoviska považuje za akademickou záležitost bez většího praktického významu. Věc se podle něj bude řešit v politické rovině bez ohledu na právní stanoviska, jež ani nejsou jednotná. „S konečnou platností patrně vše jednou, a to nikoliv rychle, vyřeší až Ústavní soud. Do té doby bude zákon platit a nejspíš bude i mnohokrát znovelizovaný,“ napsal Kudrna.

Tajemník katedry ústavního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Ondřej Preuss a právník Jakub Blažek z advokátní kanceláře Blažek a Bureš serveru Info.cz v úterý sdělili, že prezidentovo stanovisko lze považovat za veto. Za klíčový považují termín, že Zeman „vrací“ zákon k dalšímu opatření.

Postup, který ohlásil Zeman, tedy ani nevetovat, ani nepodepsat zákon, využil několikrát jeho předchůdce ve funkci hlavy státu Václav Klaus, například u zákona o takzvaných církevních restitucích. „Ten ale v těch případech, které jsem zaznamenal, nikdy nepoužil slovo ‚vrátit‘ v jakékoliv podobě, a co je důležitější, dopisy předsedovi Poslanecké sněmovny nepsal on, ale vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Jiří Weigl. Tím byla hned dvakrát vyloučena možná nejasnost,“ doplnil na Kudrna.

(čtk)