Středa, 21. dubna, 2021

Podle soudce ESLP Aleše Pejchala byl událostí roku rozsudek o vrácení migrantů, kteří přelézali plot z Maroka

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Představa, že by česká justice mohla ve 21. století zdravě existovat izolovaně, bez mezinárodního kontextu, je přinejmenším zavádějící. Tak uvádí svoji odpověď na anketní otázku České justice o události roku v justici soudce Evropského soudu pro lidská práva zvolený za Českou republiku Aleš Pejchal.

Podle Pejchala by nebylo správné omezit výběr události v justici za rok 2020 na prostor České republiky“. „Vždyť již Jiří z Poděbrad v patnáctém století uvažoval ve svém ,Tractatus pacis toti christianitati fiendae´ tedy ve ,Smlouvě o nastolení míru v celém křesťanstvu´ o zřízení evropského mezinárodního soudu. Představa, že by mohla zdravě existovat justice v nevelké zemi ve středu Evropy ve století dvacátém prvním bez mezinárodního kontextu, a to nejen evropského, je přinejmenším zavádějící.“

„Událostí roku tedy dle mého skromného soudu těžko mohou být označeny běžné personální změny v české justici či její bezprostřední reakce na opatření výkonné, ale i zákonodárné složky české státní moci v souvislosti se zdravotní krizí mezinárodního rozměru. Ostatně justice by si měla zachovávat vždy určitý odstup od toho, co denně zaplňuje titulní stránky medií a s nadhledem přistupovat k řešení jak zásadních, tak i běžných problémů, jež ztrpčují život v komunitě svobodných občanů, ale pouze v případech, kdy je k tomu veřejnou žalobou či soukromým podáním řádně vyzvána,“ uvádí soudce Evropského soudu pro lidská práva.

Soudce Aleš Pejchal Foto: Vladimíra Pejchalová Grünwaldová

„Za skutečnou událost roku 2020 v justici proto považuji zcela nadčasový rozsudek Evropského soudu pro lidská práva z první poloviny února, byť jsem si dovolil k němu zaujmout kritické stanovisko ve svém souhlasném prohlášení. Leč kritika nebyla takového rázu, aby mi nedovolila pro tento rozsudek ve velkém senátu ESLP hlasovat,“ uvádí dále Aleš Pejchal.

„Jde o rozsudek ve věci N.D. a N.T. proti Španělsku ze dne 13. února 2020. Z formálního hlediska stojí za to podtrhnout, že v říjnu 2017 sedm soudců v senátu ESLP jednomyslně hlasovalo, že Španělsko porušilo článek 4 Protokolu č. 4 a článek 13 Úmluvy ve spojení s článkem 4 Protokolu č. 4., aby za více jak dva roky sedmnáct soudců velkého senátu jednomyslně hlasovalo úplně opačně,“ vysvětluje soudce Evropského soudu pro lidská práva.

O rozsudku N.D. a N.T. proti Španělsku Česká justice informovala včetně průběhu veřejného slyšení před velkým senátem ESLP.
Česká justice rovněž podrobně informovala o vlastním kritickém stanovisku soudce Aleše Pejchala. Toto stanovisko vyvolala mezinárodní ohlas mezi respektovanými právníky.

„Výjimečnost tohoto rozsudku spočívá především v jeho absolutní normálnosti, přirozenosti. Tedy, že suverénní evropský stát, v daném případě Španělsko, pokud umožní zájemcům o politický azyl legální vstup na své území s tím, že zajistí řádný průběh azylového řízení, nemusí tolerovat jejich vstup nelegální. Zároveň pak suverénní evropský stát, tedy Španělsko, nemůže nést odpovědnost za to, že jiný stát, v daném případě Maroko, údajně ztěžuje zájemcům o politický azyl přístup k legálnímu vstupu do onoho suverénního evropského státu,“ dodává k rozsudku Aleš Pejchal.

„Věřím, že dalšího komentáře k tomuto rozsudku není zapotřebí a s ohledem na evropskou situaci v uplynulém desetiletí je zajisté dostatečně zřejmé, proč tento rozsudek považuji za událost roku 2020 a to nejen v justici,“ uzavírá svoji odpověď pro Českou justici soudce Evropského soudu pro lidská práva Aleš Pejchal.

Irena Válová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY