Neděle, 19. září, 2021

Hrozba pro Czerniny: Hrozí revoluční zvrat jejich restituce

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

V Česku se schyluje k jedinečnému případu prolomení již proběhlé restituce, ve které jde majetek v odhadované hodnotě několika set miliónů Kč. Jedna z větví šlechtického rodu Czeninů zrestituovala převážně pozemkový majetek v Jižních Čechách na základě věcně i formálně chybného potvrzení o občanství pro Josefinu Czerninovou. Pravomocný rozsudek potvrdil, že úkon dvou úřednic pražského magistrátu, které potvrzení vydaly, byl trestným činem. Tím se stává potvrzení o občanství nicotným a navazující kroky, restituce části majetku pro Czerniny, je možné zvrátit.

Československé nebo říšské občanství?

Jedná se o spletitý případ, pro jehož vysvětlení je třeba se vrátit do smutných dob po obsazení československého pohraničí hitlerovským Německem v roce 1938. Tato událost přinesla osudové dilema i pro Evžena Czernina, který vlastnil před 2. světovou válkou zámky Petrohrad a Krásný Dvůr v severních Čechách (tedy v okupovaných Sudetech) a jihočeský Jindřichův Hradec. Pro pochopení dalších dějů je důležité zmínit, že manželkou Evžena Czernina byla Josefina Czerninová, rozená princezna ze Schwarzenbergu, se kterou se oženil na zámku v Hluboké nad Vltavou v roce 1919.

Během 2. světové války zůstali Evžen s Josefinou na zámku v Petrohradě, tedy na území Říše (zabraných Sudet). Tím se stali oba dva říšskými občany, i když o občanství nikdy nepožádali. Jejich starší syn Karel Evžen (1920-1940) padl jako příslušník Wehrmachtu ve Francii.

V roce 1945 byl Evženovi Czerninovi na základě Benešových dekretů zabaven veškerý majetek a on sám byl zatčen a vyslýchán na Ruzyni. Nakonec byl propuštěn, protože kolaborace mu nebyla soudně prokázána, přesto mu majetek nebyl vrácen. Později odešel za svou rodinou do Rakouska. Za svého pobytu v Rakousku si zažádal o československé občanství, avšak jeho žádosti nebylo vyhověno a žádost o zachování občanství zamítlo rovněž Ministerstvo vnitra ČR v roce 2005. Zemřel ve Vídni v roce 1955.

Co nešlo v Jindřichově Hradci, vyšlo na ´magoši´

Přenesme se do roku 1999. Tehdy dvě úřednice pražského magistrátu (Ivana Odarčenková, vedoucí odboru vnitřní správy pražského magistrátu, a Markéta Svobodová, právnička a hlavní pražská matrikářka) vydaly na žádost dědiců Evžena Czernina potvrzení, že Josefina Czerninová, vdova po Evženu Czerninovi, byla v době své smrti v roce 1965 ve Vídni československou občankou. Svobodová text připravila, Odarčenková ho podepsala.

Zdá se vysoce nepravděpodobné, že jejich rozhodnutí byla náhodná chyba. Než obě dámy do procesu vstoupily, matriční úřad Prahy 1 rozhodl, že Czerninová československou občankou nebyla. Magistrát do procesu vstoupil až jako odvolací orgán. Magistrát přitom neměl právo potvrzení o občanství vydat: To mohla udělat pouze první instance, tedy matriční úřad Prahy 1. To obě úřednice musely velmi dobře vědět. Legálně mohly pouze vrátit věc na Prahu 1 k dalšímu řešení. Stejně tak ze spisu věděly, že žádost o potvrzení občanství je účelová, aby mohli potomci Czerninů uplatnit restituční nárok. Přesto potvrzení vydaly, a i když bylo věcně chybné a vydané nepříslušným orgánem, stát a jeho organizace začaly na jeho základě restituovat této rodové větvi Czerninů majetek.

Zbývá vysvětlit, proč Czerninové usilovali v Praze o potvrzení pro Josefínu a nikoliv pro jejího manžela Evžena. Nezávisle na rozhodnutí magistrátních úřednic rozhodl okresní úřad v Jindřichově Hradce o necelé tři roky dříve (6. 3. 1998), že nevydá potvrzení o československém občanství pro Evžena Czernina (manžela Josefíny). Získání potvrzení o československém občanství pro Josefinu, které udělily úřednice pražského magistrátu, tak bylo zřejmě pro Czerniny náhradní řešení.

Opožděná reakce státu

Stát začal obě magistrátní úřednice s odstupem 14 let stíhat za jejich ´cinknuté rozhodnutí´. Dne 29.4.2015 státní zástupkyně pro Prahu 1 podala na obě obviněné obžalobu pro skutek kvalifikovaný jako trestný čin maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti. Nejsou žádné důkazy o korupci obou úřednic (i když jejich rozhodnutí je těžko vysvětlitelné). Hlavním významem procesu ale nebylo potrestat úřednice. Státu šlo o to získat podklad, že správní rozhodnutí o potvrzení občanství bylo spácháním trestného činu. Tím by se potvrzení o občanství Josefiny Czerninové stalo nicotné a restituci ve prospěch Czerninů by bylo možné zvrátit. Tedy vrátit majetek do rukou státu a jeho organizací či samospráv, které ho musely vydat. Jedná se namátkou o Státní pozemkový úřad, Lesy České republiky a několik obcí.

Po pěti letech a velkých peripetiích dne 26.8.2020 městský soud v Praze pravomocně rozhodl, že obě úřednice trestný čin spáchaly a uložil oběma obviněným symbolický trest v trvání 1 den (24 hodin) s podmíněným odkladem 1 rok. Podstatná však není výše trestu. Klíčové je rozhodnutí, že vydání falešného potvrzení byl trestný čin. Advokát obou úřednic po půlroce (29. 12. 2020) podal mimořádný opravný prostředek: dovolání. Lze se domnívat, že primárně nejde o zrušení trestu 24hodinového podmíněného odnětí svobody, ale o zásadní věc pro Czerniny, kteří nechtějí přijít o restituovaný majetek. Osud Czerninovského majetku v hodnotě přes 400 miliónů, který byl získán na základě ´cinknutého´ potvrzení o československém občanství Josefíny Czerninové, tak visí na vlásku.

Soňa Chýská

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY