Pondělí, 19. dubna, 2021

Stop stav na jmenování soudců naráží na realitu, předsedové žádají desítky nových soudců

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Ministerstvo spravedlnosti obdrželo od předsedů krajských soudů v průběhu ledna odůvodněné návrhy na jmenování nových soudců v roce 2021. U některých soudů je totiž počet soudců menší, než předpokládá nová systemizace. Během roku se také očekává množství rezignací soudců a odchodů do důchodu.

Když v září minulého roku ministryně spravedlnosti Marie Benešová rozhodla o nové systemizaci počtu soudců, zároveň předsedům krajských soudů oznámila, že pro rok 2021 zavádí faktický stop stav na jmenování nových soudců. 

Nakonec se po jednání s představiteli justice dohodl kompromis, kdy ministerstvo připustilo jmenování nových soudců, ale pouze v odůvodněných případech. Zároveň ministryně Benešová vyzvala předsedy krajských soudů, aby v případě, že mají v obvodu svého soudu nějakou specifickou agendu, která se vymyká ministerským tabulkám, aby specifikovali případný požadavek na úpravu systemizace. 

V průběhu ledna tak jednotliví předsedové krajských soudů obeslali ministerstvo se svými požadavky, s nimiž měla možnost se Česká justice seznámit. S výjimkou předsedů dvou krajských soudů, Krajského soudu v Plzni a v Hradci Králové, tak učinili všichni předsedové.

Předsedkyně KS v Českých Budějovicích Martina Flanderová sice nepožaduje změnu systemizace z důvodu specifičnosti některé z agend v jihočeské justici, poukázala však na specialitu regionální. Okresní soudy v obvodu tohoto KS patří totiž co do počtu soudců mezi soudy nejmenší, přičemž každý z nich musí „pokrývat“ všechny agendy. Výpadek byť i jednoho soudce (úmrtí, rezignace, dlouhodobá nemoc, mateřská dovolená) znamená pro takový soud výraznou zátěž.

Specifika jihočeské justice

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová Foto: MSP

U velkých okresních soudů, kde je i několik desítek soudců, lze totiž takový výpadek krátkodobě či střednědobě nahradit „záskokem“ v rámci tohoto soudu. Soudci těchto malých soudů musí navíc vyřizovat více hlavních soudních agend najednou a jen velice těžko je u nich možné zajistit specializaci. Pět z těchto soudů pak již dnes nedosahuje (nebo nebudou v krátké době dosahovat) plánovaného počtu soudců.  „Pevně doufám, že paní ministryně tak, jak přislíbila, a zaznělo to i na systemizační komisi v listopadu 2020, zváží tuto specifičnost našeho kraje a chybějící soudce okresních soudů k mému návrhu ze září 2020 navrhne ke jmenování i přesto, že podle letošní systemizace počty soudců v rámci celého kraje překračujeme. Počet soudců v našem obvodu se bude ale výrazně snižovat. Nastala generační obměna soudců. Již dnes, počátkem ledna, mám na stole na vědomí 4 rezignace soudců z důvodu odchodu do důchodu, aniž by dosáhli věku 70 let a další očekávám v prvním pololetí tohoto roku,“ napsala České justici Flanderová.

Z jiného důvodu bude žádat o jmenování nových soudců v roce 2021 předsedkyně KS v Ústí nad Labem Lenka Ceplová. Do nové systemizace totiž nebyl zahrnut faktor nedodělků, který se v minulosti při nárocích severočeské justice vždy zohledňoval.
Lenka Ceplová tak požaduje mimořádné opatření pro jmenování soudců ke čtyřem okresním soudům, které jsou v obvodu KS v Ústí nad Labem nejvíce zatíženy nedodělky z minulosti. Jedná se o Okresní soud v Chomutově, Děčíně, Ústí nad Labem a v Liberci.

„Víte připomíná mi to výlet, kdy děti pořád dobíhají dospělé, kteří na ně teda jako zdvořile počkají, při čekání si sami odpočinou a jak se objeví zpozdilá část výpravy, a ti čekající se hned dají na pochod. Ti dotahující a dobíhající si nikdy vlastně neodpočinou a makají pořád. Ti občas čekající se furt diví, co máte? Vždyť na Vás čekáme. Fakt ale je, že třeba v civilní agendě je OS Chomutov na 1. místě v míře vyřizování věcí. Přesto má tamní civilní soudce stále asi 2,5 krát větší počet nevyřízených věcí oproti českému průměru. Občané, kteří mají věc před tímto soudem, čekají na její vyřízení v průměru 491 dnů, což je téměř dvojnásobek republikového průměru. V trestní agendě je OS Chomutov na 4. místě v míře vyřizování věcí. Přesto má tamní trestní soudce opět asi 2,5krát větší počet nevyřízených věcí oproti českému průměru. Trestní řízení trvá v průměru 410 dnů, což je více než dvojnásobek republikového průměru,“ popisuje důvody své žádosti Lenka Ceplová.

Mateřské a odchody do důchodu

V případě KS v Ostravě se počet soudců (vlivem rezignací a odchodů do důchodu) dostal pod plánovaný stav na rok 2021 již na konci roku 2020. Dalších šest soudců předsedovi KS Petru Novákovi ohlásilo záměr v roce 2021 rezignovat, čímž se počet soudců dále sníží o 12 pod nově určený stav. Dalších 33 soudců pak bude v roce 2021 v důchodovém věku a nelze u nich vyloučit, že podají náhle rezignaci. Devět soudců KS v Ostravě pak vykonává stáž u obou vrchních soudů a u Nejvyššího soudu.
Šestnáct soudců a soudkyň je na mateřské či rodičovské dovolené. Předseda KS Petr Novák bude tedy požadovat jmenování nových soudců do obvodu KS v Ostravě tak, aby byl naplněn nově systemizovaný počet. Konkrétně se k 31. lednu bude jednat o šest soudců.

Vzhledem k tomu, že ministryně spravedlnosti vyhověla požadavku předsedkyně Městského soudu v Praze (MS) Jaroslavy Pokorné ohledně speciálního koeficientu, kterým se má zohledňovat vyšší náročnost agendy vyřizované soudci v obvodu MS, požádal o stejnou věc i předseda KS v Praze Ljubomír Drápal.  „Domnívám se, stejně jako soudci ze soudů v působnosti Krajského soudu v Praze, že u soudů Středočeského kraje jsou projednávány a rozhodovány takové věci, které se co do své obtížnosti zcela vyrovnají agendě soudů v působnosti Městského soudu v Praze. Vůči soudcům soudů Středočeského kraje bych pokládal za krajně nespravedlivé a neomluvitelné, kdybych za této situace o vydání takového opatření nepožádal a kdybych tím dehonestoval jejich práci,“ uvedl pro Českou justici předseda Drápal. Upozornil také, že fakticky, primárně z důvodu mateřských a rodičovských dovolených, chybí ve středočeské justici 22 soudců, tedy jeden větší okresní soud.

Jakkoliv předsedkyně největšího krajského soudu v zemi, Městského soudu v Praze, Jaroslava Pokorná dosáhla dílčího úspěchu v již zmíněném návratu speciálního koeficientu 1,1 pro výpočet potřebnosti soudců, bude přesto žádat ministerstvo o jmenování nových soudců v roce 2021. Důvodem je nedobrý personální stav na několika pražských obvodních soudech.

Problém specializace

Nejpalčivější je problém u vytíženého a co se agendy týče velmi specifického OS pro Prahu 1. Tady totiž chybí i po nové systemizaci 10 soudců (plánovaný 48, skutečný 38). Dalším personálně poddimenzovaným soudem je OS pro Prahu 4, který trpí dlouhodobými pracovními neschopnostmi a jsou avizované i odchody soudců. Tři soudci chybí na OS pro Prahu 10, další pak na OS pro Prahu 5 a 8.

Ministerské tabulky pak ne zcela zohledňují specializaci, kterou jednotlivé OS historicky mají, a to s ohledem například na sídla institucí a centrálních orgánů státní správy. Podle nové systemizace tak má třeba OS pro Prahu 2 výrazný „nadstav“ soudců, avšak skoro 40% nápadu u tohoto soudu za minulý rok činily spory o náhradu škody proti státu. Vyšší počet soudců u tohoto soudu měl zajistit, aby se tyto často komplikované spory vyřizovaly do 2 let od zahájení řízení. Obdobně má tabulkový nadstav i nejmenší z pražských obvodních soudů, Praha 7, kde je 13 soudců. Zde se ovšem, vedle nedodělků z minulosti, budou potýkat s očekávaným nápadem žalob na stát, respektive Ministerstvo vnitra, a to v souvislosti s údajnými škodami vlivem postupu státu při řešení pandemie. Jedná se navíc o malý soud, u něhož platí, že náhlý výpadek byť i jediného soudce znamená výraznou komplikaci. Soudci tohoto soudu na civilním úseku vykazují zvláště v posledním období mimořádnou zátěž, ale i výkonnost. To může do budoucna, při pokračujícím trendu, přinést komplikace typu vyhoření či zdravotních problémů.

Vyšším počtem soudců, než kolik by podle tabulek bylo potřeba, se pak v minulosti řešil i tristní stav na správním úseku MS. Dnes se díky tomu daří zvládat řešit nedodělky i zvýšený počet komplikovaných správních žalob.

Klíčová novela

V neposlední řadě se pak podobně, jako u jiných krajských soudů, očekávají u MS odchody soudců do důchodu a rezignace. Ve zvýšené míře se to bude v roce 2021 týkat třeba důležité odvolací trestní agendy MS, kde dosáhne hned 10 soudců věku 70ti let.

V souvislosti s novelou zákona o soudech a soudcích, kterou minulý týden schválila Poslanecká sněmovna a bude ji posuzovat Senát, se v justici rozšířila obava, zda přechodná ustanovení pamatují i na již vybrané kandidáty na soudce. Účinnost novely, která mj. zavádí nový způsob výběru soudců, je od prvního ledna příštího roku. Ministerstvo spravedlnosti k tomu uvedlo, že v případě těchto kandidátů se „bude za odbornou přípravu justičního kandidáta považovat přípravná služba justičního čekatele podle dosavadní právní úpravy a doba výkonu funkce asistenta soudce, pokud asistent soudce vykonal úspěšně odbornou justiční zkoušku přede dnem nabytí účinnosti shora uvedené novely a v posledních 5 letech předcházejících dni nabytí účinnosti novely vykonával funkci asistenta soudce alespoň 1 rok“.

Aby ovšem mohli být opětovně navrženi na jmenování, budou muset projít výběrovým řízením podle novely, neboť stávající právní úprava žádné výběrové řízení neobsahuje a není možné na ni odkázat.

Petr Dimun

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY