Snižování počtu soudců? Kolegium předsedů žádá změnu, ministerstvo připustilo dílčí úpravy

Prezident Miloš Zeman jmenuje nové soudce Foto z poslední etapy: Hrad.cz

Podle kolegia předsedů krajských soudů je rozhodnutí ministryně spravedlnosti Marie Benešové o systemizaci počtu soudců pro rok 2021 založeno na měřítkách, které již neodpovídají realitě a nevyjadřuje tak skutečnou potřebu jednotlivých soudů. Předsedové soudů zároveň navrhli nový způsob výpočtu, který má podle nich lépe odpovídat aktuálnímu stavu. Vyplývá to z výsledků jednání kolegia 16. prosince, s nimiž měla možnost se Česká justice seznámit.

Rozhodnutím ministryně spravedlnosti z 30. září minulého roku došlo ke snížení plánovaného počtu soudců okresních a krajských soudů oproti stávajícímu stavu o 192 soudců. To bude znamenat, že se prakticky zastaví jmenování nových soudců, vyjma těch, kteří mají zamířit „z venku“ k Nejvyššímu či Nejvyššímu správnímu soudu.

Jakkoliv se systemizace netýká obou vrchních soudů, i na ně rozhodnutí ministryně dopadne: předsedové krajských soudů již naznačili, že nebudou podporovat a souhlasit za tohoto stavu se stážemi či postupem soudců k těmto soudům, potažmo k oběma nejvyšším soudním instancím. Na to už v listopadu upozornil ministerstvo Vrchní soud (VS) v Olomouci.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová Foto: MSP

„Dojde-li ke snížení počtu soudců u soudů nižšího stupně, bude výrazně omezena ochota předsedů soudů nižšího stupně umožňovat stáže soudců z nižších soudů u Vrchního soudu v Olomouci, jakož i ochota předsedů soudů nižšího stupně umožňovat odchody soudců ze soudů nižšího stupně k Vrchnímu soudu v Olomouci. Doplňování stavu soudců Vrchního soudu v Olomouci bude komplikovanější než dosud, což povede k neúměrné zátěži soudců v odvolacím řízení. Jinými slovy řečeno, pokud budou poddimenzovány stavy soudců u soudů nižšího stupně, nebude zde ochota ze strany předsedů těchto soudů uvolňovat soudce na stáž či k přeložení na soudy vyššího stupně,“ varovala v dopise ministerstvo místopředsedkyně VS v Olomouci Diana Vebrová.

Mateřská i nemoc

Pro jednotlivé krajské soudy bude rozhodnutí ministryně znamenat následující: nová potřeba soudců Krajského soudu (KS) v Ostravě a okresních soudů v jeho obvodu je 448 (oproti současnému stavu 477 soudců), KS v Brně 411 (442), KS v Ústí nad Labem 355 (382), KS v Praze 300 (320), KS v Hradci Králové 242 (257), KS v Plzni 228 (245) a KS v Českých Budějovicích 146 (155).

Na první pohled se může jednat opticky o nízký počet, avšak je třeba si uvědomit, že už dnes na mnohých soudech dochází k situacím, že formálně mají sice tabulkově plný počet soudců, ale některé soudkyně jsou na mateřské dovolené, popřípadě jsou soudci dlouhodobě nemocní. Nemluvě o tom, že předsedové soudů nemohou z „přeplněných“ soudů poslat soudce na soud, kde se naopak soudců nedostává. Zvláště u malých soudů, kde několik málo soudců musí zajistit chod všech agend, včetně služeb, je výpadek byť i jednoho soudce znát.

Soudní síň Městského soudu v Praze Foto: AIP architekti

Jakkoliv bylo podle vyjádření předsedů krajských soudů ministerstvem přislíbeno jednání o možných korekcích nové systemizace, jediná změna nastala u Městského soudu v Praze. Zde byla nově vypočtena na rok 2021 potřeba 496 soudců (dnes 540), avšak nová předsedkyně soudu Jaroslava Pokorná dosáhla toho, že ministryně ustoupila a zachovala pro MS v Praze speciální koeficient výpočtu. „Po podrobné analýze a zhodnocení důvodů, které předsedkyně MS v Praze doložila pro zachování speciálního koeficientu propočtu potřeby soudců ve vybraných agendách vyřizovaných obvodními soudy v obvodu Městského soudu v Praze a Městským soudem v Praze, rozhodla paní ministryně dne 17. 12. 2020, že speciální koeficient 1,1 zůstane Městskému soudu v Praze zachován i pro rok 2021,“ potvrdil České justici mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.

Ohrožení nezávislosti

Ministerstvo ovšem připustilo i další možné „výjimky“ z rozhodnutí o systemizaci. Jejich důvodnost a potřebnost ale bude posuzovat samo ministerstvo, přičemž poslední slovo bude mít samozřejmě ministryně. „Předsedové krajských soudů byli o této skutečnosti informováni a současně vyzváni, aby pokud se domnívají, že u jejich soudu jsou vedena specifická náročnější řízení odlišná od běžných řízení zohledňovaných v rámci jednotlivých agend v propočtu potřeby soudců, zaslali svá vyjádření odboru organizace justice nejpozději do 5. 1. 2021. Případné požadavky musí řádně odůvodnit, a to včetně kvantitativních ukazatelů,“ uvedl k tomu mluvčí Řepka.

To se pochopitelně předsedkyním a předsedům soudů vůbec nelíbí, neboť v tom pociťují možné ohrožení nezávislosti. Jakkoliv jedním dechem zároveň dodávají, že se jejich obavy netýkají ani tak současné ministryně, jako spíše potenciálně až jejích nástupců.

Předsedové krajských soudů se tak již smířili s tím, že pro rok 2021 je situace neměnná. Na prosincovém kolegiu se však shodli na několika návrzích, které podle nich přiblíží výpočet systemizace na další období realitě. Ten současný opakovaně podrobili na několika jednáních se zástupci ministerstva kritice. Některé agendy podle nich totiž ministerský výpočet ignoruje, popřípadě nebere v potaz vývoj soudní praxe a náročnost úkonů podceňuje, typicky je zmíněn například elektronický platební rozkaz.

Předně požadují, aby ministerstvo do budoucna používalo výpočtu potřebnosti soudců jako orientačního nástroje, nikoliv jako nepřekročitelnou hranici.

Jednání formou videokonference na Vrchním soudu v Praze Foto: VS Praha

Stáže i dovolené

Oproti dnešku pak navrhují, aby se propočet odvíjel od nápadu nikoliv za poslední tři roky, ale za pět let a každý rok se započítával stejně. Podle předsedů soudů to umožní „lépe čelit jednorázovým výkyvům a lépe zohlední dlouhodobé trendy, které je třeba sledovat při úvahách o systemizaci soudců vždy na příští kalendářní rok“.

Dále je podle nich nutné při stanovení měřítek pro jednotlivé soudce a soudní senáty brát v úvahu jen 10 měsíců v kalendářním roce. Upozorňují totiž, že soudci nevykonávají soudnictví po celý kalendářní rok: vedle dovolených jsou také povinni se ze zákona školit a vzdělávat, absolvují stáže, zohlednit je také potřeba zdravotní problémy. Dnes se odečítá při výpočtu jeden měsíc, tedy primárně dovolené. Současný výpočet navíc nijak nereflektuje mateřskou či rodičovskou dovolenou, ani dlouhodobé pracovní neschopnosti.

Předsedové taktéž požadují při výpočtu zohlednit dopředu známé faktory ovlivňující nápad, například novelizace zákonů. A zahrnout dosud nezohledněné agendy, zejména v oblasti exekuční, výkonu rozhodnutí v trestním řízení, žalob pro zmatečnost a obnovy řízení v civilním řízení, veřejných rejstříků či evidenci judikatury.

Předmětem systemizace by se měly stát podle nich i vrchní soudy, neboť jde o odvolací soudy, a tudíž není žádný důvod, aby počet jejich soudců nebyl nadále systemizován obdobně, jako je tomu u ostatních odvolacích soudů.

Naopak by nadále neměl již zohledňovat stav nedodělků u jednotlivých soudů, ani specifické podmínky jednotlivých soudních krajů. To by se mělo do budoucna řešit mimořádnými opatřeními.

Petr Dimun