Pondělí, 19. dubna, 2021

Profesní komory varují: Návrh novely zákona tzv. stošestky výrazně zasahuje do naší činnosti

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Podle společného stanoviska České advokátní komory, Hospodářské komory ČR a dalších profesních komor by Ministerstvem vnitra navrhovaná novela zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, výrazně okleštila spektrum činností profesních komor, když je zařazuje mezi tzv. povinné subjekty s obecnou povinností poskytovat informace. Česká advokátní komora, Hospodářská komora ani další profesní organizace ze své podstaty nemají podléhat tak striktní veřejné kontrole, neboť jejich provoz není primárně financován z veřejných prostředků, byť jsou zřízeny zvláštním zákonem. Novelu tzv. informačního zákona dnes 18. března 2021 projednává vláda. O postoji komor dnes informoval Advokátní deník.

Pokud by kabinet přijal návrh novely ve verzi předkladatele – Ministerstva vnitra – a povinným subjektem s úplnou (obecnou) informační povinností budou subjekty, jejichž jediným kvalifikačním předpokladem bude vznik na základě zákona, dojde v případě profesních komor k přímému narušení volné soutěže ve spolkové oblasti. Návrh jde jak nad rámec evropské směrnice, kterou by měl implementovat, tak nad rámec současné ústavní judikatury.

Jakkoli jsou profesní komory založeny zákonem, svou podstatou se blíží spolkům a jako k takovým by k nim měl stát přistupovat. „Obecné informace o jejich fungování, které by měly být veřejnosti dostupné, jsou ty, kde je informační povinnost založena jinými právními předpisy, než je informační zákon. A pokud jde o ty situace, kdy je na profesní komory přenesena pravomoc rozhodovat o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech jiných subjektů, platné znění informačního zákona tyto případy již dnes přiměřeně řeší,“ říká předseda České advokátní komory Vladimír Jirousek.

„Při sdružování právnických a fyzických osob za účelem prosazování jejich podnikatelských zájmů budou existovat subjekty jako spolky, cechy a sdružení nezaložené zákonem, které přísnou informační povinnost mít nebudou, a na druhé straně jiné, které ji mít budou. Tím může dojít k vyprázdnění subjektů založených zákonem jen na činnost stanovenou zákonem. V případě Hospodářské komory, kde není povinné členství, se proto v krajním případě obávám až jejího zániku z důvodu nulového zájmu o členství,“ upozorňuje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. 

Cílem Směrnice EU o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru je přimět členské státy, aby zajistily možnost použití a využití dat získaných díky financování z veřejných zdrojů a držené veřejnými subjekty jako jsou např. státní výzkumné instituce. Při hledání legislativního rámce je podle profesních komor nezbytné vyvážit jak zájmy žadatelů o informace, tak zájmy držitelů takových informací.

„Z tohoto pohledu jde novela „stošestky“, předložená do mezirezortního připomínkového řízení, nad rámec standardů směrnice. Tento krok je v rozporu s pravidly pro prevenci nadbytečné regulatorní zátěže při implementaci práva EU, ministerstvo vnitra pro takový postup navíc dosud neuvedlo žádný rozumný důvod,“ dodává Jan Kasl, předseda České komory architektů.

Ministerstvo vnitra navíc při prosazování novely informačního zákona nepostupuje standardně a k implementaci této normy využívá hned dvou paralelních scénářů. „Jednak ji tlačí standardní legislativní cestou bez ohledu na jakákoliv odborná stanoviska a zároveň tak činí prostřednictvím pozměňovacího návrhu ve sněmovně. Postup, kdy resort vnitra na dvou frontách takzvaně na sílu prosazuje normu, proti které se vymezuje nejširší možná odborná obec, považujeme za krajně unfair,“ sdělil prezident České lékařské komory Milan Kubek.

Advokátní deník

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY