Čtvrtek, 28. října, 2021

Část poslanců chce, aby vláda podala stížnost na Rusko k ESLP

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Část poslanců českého parlamentu žádá, aby se vláda kvůli událostem ve Vrběticích obrátila k Evropskému soudu pro lidská práva. Počet mezistátních stížností u ESLP loni mimořádně stoupl. Všechny tyto stížnosti podaly země bývalého SSSR, nebo se týkají někdejší země sféry vlivu SSSR včetně České republiky.

Usnesení parlamentu, aby se česká vláda kvůli událostem ve Vrběticích v roce 2014 obrátila k Evropskému soudu pro lidská práva, budou podle svých vyjádření navrhovat Piráti a Starostové a nezávislí. O úmyslu naposledy v úterý 20. dubna 2021 informoval za STAN Vít Rakušan, který však tento krok chce učinit až po „důkladném vyšetření“ případu Vrbětice.

V tuto chvíli strany podmiňují stížnost tím, že se musí prokázat, že za explozí ve Vrběticích stojí Rusko. Takové důkazy už ale měly být podle dostupných informací předány poslancům i ministrům orgány činnými v trestním řízení. Například poslanci ODS, KDU-ČSL a TOP09 mají ruskou účast za prokázanou. Stejně se vyjadřuje i ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a předseda vlády Andrej Babiš (ANO), kteří přikročili k sankcím proti Rusku.

Předseda vlády hovoří i o žalobě na Ruskou federaci. Ke kterému soudu ji má Česká republika podat a co má být předmětem žaloby však neupřesnil.

Soud chce fakta a relevantní argumenty

Podle výroků Pirátů a STAN by při stížnosti u ESLP měl být zohledněn článek 33 Úmluvy. Ten však připouští pouze mezistátní stížnosti: „Každá vysoká smluvní strana může oznámit Soudu každé údajné porušení ustanovení Úmluvy a Protokolů k ní jinou Vysokou smluvní stranou.“

Který konkrétní článek měl být jinou Vysokou smluvní stranou porušen, politici neuvedli. V úvahu tak připadá stížnost České republiky jako Vysoké smluvní strany proti Ruské federaci například na porušení článku 2 Úmluvy. Tak to učinila například Gruzie kvůli Ruskému útoku na Jižní Osetii.

Pokud Evropský soud pro lidská práva shledá stížnost formálně kompletní, podloženou fakty a relevantními argumenty, oznámí ji státu, kterého se týká. Tento stát je požádán o předložení písemného stanoviska, stížnost je dále komunikována a přidělena sekci soudu k rozhodnutí o přijatelnosti. Proces pak pokračuje stejně jako u individuálních stížností proti státům.

Kypr, Severní Irsko, Gruzie, bývalá Jugoslávie

Za existenci Evropského soudu pro lidská práva rozhodoval Soud od roku 1953 celkem 20 mezistátních stížností. První stížnost podalo v roce 1957 Řecko na Velkou Británii kvůli Kypru. „Většina se týká krizí a krizových situací jako například vyšetřovacích technik v Severním Irsku v letech 1971 – 1975, turecké vojenské operace na Kypru v roce 1974 nebo ozbrojeného konfliktu mezi Gruzií a Ruskem v roce 2008 a událostí na Východní Ukrajině v roce 2014,“ uvádí k tomu Evropský soud pro lidská práva.

„Na druhou stranu případ Slovinsko v. Chorvatsko se týká Slovinské banky a dluhů vlastněných chorvatskými společnostmi,“ dodává Soud.

Stěžuje si rozpadlý SSSR a Lichtenštejnsko na ČR

O tom, že na některých územích není dobrá, svědčí zvyšující se počet stížností. V roce 2020 byl tento počet rekordní, bylo podáno pět mezistátních stížností, tedy celá čtvrtina v historii Soudu. Všechny stížnosti podaly bývalé země Sovětského svazu nebo se týkají někdejší země sféry vlivu SSSR jako je Česká republika.

Jde o stížnosti Litva v. Dánsko, Arménie v. Ázerbajdžán, Ázerbajdžán v. Arménie a Ázerbajdžán v. Turecko. Jako pátá byla podána loni stížnost Lichtenštejnska proti České republice. Všechny podaly bývalé země Sovětského svazu nebo se týkají

První stížnost roku 2021 je v řadě už devátá stížnost Ukrajiny proti Rusku.

Irena Válová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY