Úterý, 28. září, 2021

Analýza: Kolem klíčové funkce soudce ESLP začala vysoká hra, obavy ministerstva jsou liché

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Funkce soudce Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) je velmi významná. Vládě se stále nedaří schválit kandidátku pro volbu nástupce Aleše Pejchala, kterému letos končí mandát. Obavy ministerstva spravedlnosti z mezinárodního skandálu jsou však liché, i když vláda poradnímu panelu Rady Evropy předložila neschválenou kandidátku. Poradní panel jen kontroluje splnění podmínek pro funkci a jedná důvěrně. Výbor pro volbu soudce ESLP pak rozhoduje politicky.

Mezinárodním skandálem hrozí ministerstvo spravedlnosti vládě, která je za kandidáty na soudce ESLP odpovědná jako Vysoká smluvní strana mezinárodní Úmluvy o lidských právech a základních svobodách a jako členský stát Rady Evropy.  O peripetiích ministerstva spravedlnosti ve vládě s kandidátkou tří kandidátů vybraných ve výběrovém řízení na funkci soudce ESLP Česká justice již dříve informovala.

Podle ministerstva hrozí skandál, pokud do kandidátky vybraných kandidátů zasáhne vláda. Ta ovšem za kandidátku odpovídá a předkládá ji prostřednictvím ministra zahraničí jako člena Výboru ministrů Rady Evropy Parlamentnímu shromáždění Rady Evropy, respektive Výboru pro volbu soudce ESLP. Výbor je politickým orgánem Parlamentního shromáždění Rady Evropy.

Vláda poslala Radě Evropy neschválenou kandidátku

Ještě před tím však podle pravidel vláda schválenou kandidátku předkládá poradnímu panelu předmětného Výboru pro volbu soudce. Úkolem poradního panelu je zkontrolovat, zda kandidáti splňují podmínky výběru na funkci soudce ESLP a poskytnout důvěrnou konzultaci vládě. Nic dalšího poradní panel činit nesmí. Své stanovisko panel „posouvá“ k Výboru pro volbu soudce ESLP. Česká vláda však panelu předložila vládou neschválenou kandidátku. Přesto je obava ze skandálu lichá, jde o vnitřní záležitost ČR.

Panel nesmí vůbec komentovat výběr kandidátů jednotlivých zemí. Vyplývá to z pravidla č. 5 Rezoluce (2010)26 Výboru ministrů zahraničí. Tou byl poradní panel ustaven. Jednání ohledně splnění kritérií a všechna jednání s vládami jsou důvěrná.

V pravidle 5 například stojí:  „Zjistí-li panel, že všechny osoby předložené Vysokou smluvní stranou jsou vhodnými kandidáty, informuje o tom vysokou smluvní stranu bez dalšího komentáře.“

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová Foto: Ministerstvo Tiskový odbor Ministerstva spravedlnosti

Tyto informace jsou důvěrné

Stejný postup se týká i nevhodných kandidátů: „Pokud panel shledá jednoho nebo více kandidátů nevhodnými pro úřad (soudce – pozn. autorky), předseda komise se obrátí na dotyčnou Vysokou smluvní stranu, aby ji informoval nebo získal relevantní stanovisko. Pokud se panel na základě písemných podání a jakýchkoli připomínek domnívá, že jedna nebo více osob předložených Vysokou smluvní stranou nejsou vhodné, informuje o tom Vysokou smluvní stranu a uvede důvody svého stanoviska, které jsou důvěrné,“ stojí v pravidle 5.

Informaci o splnění nebo nesplnění kritérií výběru poskytne panel Parlamentnímu shromáždění Rady Evropy. „Tyto informace jsou důvěrné,“ stojí znovu v pravidle 5. Poradnímu panelu předsedá bývalý respektovaný soudce Evropského soudu pro lidská práva Paul Mahoney, který je znám konzervativním přístupem a přes něhož agenda panelu prochází.

Je vyloučené, aby soudce Mahoney v této vrcholné mezinárodní diplomacii vyvolal skandál. A to přesto, že české ministerstvo spravedlnosti o důvěrných procesech informovalo, jak plyne z jeho materiálu. V něm uvádí, že předmětný panel neměl k výběrovému řízení ministerstva spravedlnosti, ze kterého vzešli tři kandidáti na soudce, připomínky. Není však ve skutečnosti jasné, co česká vláda panelu předložila, když žádné kandidáty dosud neschválila.

Politické rozhodnutí a prázdná pole tabulky

Ani politické rozhodnutí o odmítnutí polské kandidátky, tentokrát už Výborem pro volbu soudce ESLP při Radě Evropy není skandální, ačkoliv ministerstvo spravedlnosti k tomuto odmítnutí odkazuje. Možnost odmítnout kandidátku a vyžádat si další tři návrhy na kandidáta na funkci soudce ESLP má Výbor pro volbu soudce ESLP přímo ve svých pravidlech.

Výbor podle pravidel vede pohovory s kandidáty a rovněž zjišťuje, zda se výběr kandidátů v národním státě odehrál podle doporučení nejlépe prostřednictvím „veřejné výzvy“, férově a transparentně. Podle informace České justice došlo k zamítnutí polské kandidátky právě po pohovorech s kandidáty.

Jak vyplývá z tabulky Rady Evropy. která zohledňuje, v jaké fázi se v té které zemi nachází výběr kandidátů na soudce ESLP, polskou kandidátku odmítl z politických důvodů právě Výbor pro volbu soudce ESLP, nikoliv panel.
Co se týče České republiky, všechna pole tabulky jsou stále prázdná. Vláda ve skutečnosti nic zavazujícího nepředložila a jak se uvádí v tabulce u panelu, „konzultace s českou vládou jsou důvěrné“.

Třaskavá politická témata

Funkce soudce Evropského soudu pro lidská práva je klíčová. Soudci rozhodují stížnosti na porušení Úmluvy o lidských právech a základních svobodách proti jednotlivým členským státům Úmluvy, a to nejen stížnosti jednotlivců proti státům.
Evropský soud pro lidská práva vede rovněž stále rozsáhlejší agendu mezistátních stížností, kdy si stěžují jednotlivé státy na jiné státy.  V nich jde o mimořádně třaskavá politická témata, jako v případě sporů Ukrajiny s Ruskem nebo o mimořádné majetky a miliardové částky. Tak jako například v případě stížnosti Lichtenštejnska proti České republice.

Na ČR podalo Lichtenštejnsko stížnost kvůli zabaveným majetkům podle Benešových dekretů, jak Česká justice informovala. V této stížnosti se hraje o pozemky, hrady a zámky v miliardách.
V nedávné době také část českých poslanců zveřejnila, že si přeje, aby Česká republika podala u Evropského soudu pro lidská práva stížnost proti Rusku kvůli údajné akci ruských agentů ve Vrběticích.

Jak Česká justice ze svých zdrojů zjistila, z výběru soudce Evropského soudu pro lidská práva se stala vysoká hra, do které se zapojují různé skupiny s různými zájmy.

Irena Válová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY