Pondělí, 25. října, 2021

Pokles zájmu firem o rozhodčí doložky? Může za to vedení a rozhodci RSHAK, míní Vít Horáček

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Jediným českým rozhodčím soudem s univerzální působností v obchodních sporech je Rozhodčí soud při Hospodářské a Agrární komoře ČR (RSHAK). V posledních letech trpí poklesem zájmu podnikatelské veřejnosti, což se projevuje sestupnou statistikou rozhodovaných případů. Zatímco v roce 2011 se u něj vedlo 3110 sporů, za rok 2019 to bylo pouze 769 případů. Přitom v zahraničí, kde často působí vedle sebe několik rozhodčích soudů, je arbitráž respektovanou složku justice, která významně odlehčuje státním soudům v obchodních sporech. Podle JUDr. Víta Horáčka, jednoho z rozhodců, který je aktivní jako u RSHAK, tak u řady zahraničních rozhodčích institucí, může být řešením „rozbití monopolu“ RSHAK a rozšíření působnosti dalších dvou rozhodčích soudů, které v ČR existují: Jeden působí při Burze cenných papírů Praha a druhý u Českomoravské komoditní burzy Kladno. Právě u druhého jmenovaného soudu je Vít Horáček předsedou.

Předsednictvo Rozhodčího soudu při Hospodářské a Agrární komoře ČR (RSHAK) vydalo začátkem roku usnesení, podle kterého vyškrtne ze seznamu rozhodců všechny, kteří do 28. 2. neukončí působení u jiných českých rozhodčích soudů. V ČR existuje čtvrtstoletí praxe, kdy renomovaní právníci a odborníci působí nejen u RSHAK, ale u dalších dvou tradičních rozhodčích soudů: toho při Burze cenných papírů Praha a dalšího při Českomoravské komoditní burze Kladno (ČMKBK). Vy působíte jako rozhodce RSHAK a zároveň jste předsedou rozhodčího soudu při ČMKBK. Co na tento krok RSHAK říkáte?
Můj názor je jednoznačný: Je to bezprecedentní, nemorální a protiprávní rozhodnutí, které pobouřilo širokou právnickou veřejnost, a je proti němu přijatá přiměřená právní obrana.

Proč je protiprávní?
Protože narušuje soutěž jak z hlediska veřejnoprávního, tak soukromoprávního, a to nejen mezi soudy. Omezuje i výkon rozhodčí činnosti nejen právníků, ale i dalších osob. Takové je mé právní stanovisko.

Působíte jako rozhodce u RSHAK a zároveň jste předsedou jiného stálého českého rozhodčího soudu: toho při Českomoravské komoditní burze Kladno označovaného zkratkou PRIAC. Jaké jsou praktické dopady usnesení RSHAK na činnost rozhodčího soudu PRIAC? Přišli jste v důsledku kroku RSHAK o nějaké rozhodce?
Musím vás opravit: Už nejsem rozhodcem RSHAK. Vzhledem k rozhodnutí RSHAK jsem po dvaceti letech ukončil své působení u tohoto rozhodčího soudu. Ale zpět k vaší otázce: S poukazem na rozhodnutí RSHAK opustilo řady rozhodců rozhodčího soudu při komoditní burze cca 20 kolegů. Samozřejmě, že nás to poškodilo, to bylo ostatně cílem celé operace, ale nepodařilo se naplnit záměr, aby byl rozhodčí soud PRIAC paralyzován. Na naší rozhodčí listině nadále zůstává 28 vysoce kvalifikovaných a kompetentních právníků, z nichž někteří platí ve svých oborech za experty.

Zaznamenali jste, že by naopak nějaký rozhodce v důsledku agresivního postupu RSHAK naopak ukončil působení u RSHAK, aby mohl nadále působit u rozhodčího soudu komoditní burzy?
Ano, i takové případy byly. Rozhodně ale nic nevyčítám kolegům, kteří z profesních důvodů v tuto chvíli dali přesnost RSHAK. Vím, že ani jim se politika RSHAK nelíbí a mají zájem o to, aby se stav, kdy se RSHAK chová jako agresivní monopol, změnil.

Podnikáte jako předseda rozhodčího soudu při ČMKBK nějaké právní kroky proti usnesení RSHAK?
Ano. Připravujeme podnět k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a žalobu na nekalosoutěžní jednání ze strany RSHAK.

Snažili jste se o věci komunikovat i s prezidentem Hospodářské komory ČR Vladimírem Dlouhým?
Jak hospodářská komora, tak agrární komora byla o této situaci naším dopisem informována. Bohužel nemáme žádnou reakci.

Rozhodnutí přichází v situaci, kdy další dva rozhodčí soudy v ČR, ten při Českomoravské komoditní burze a ten při Burze cenných papírů, daly najevo ambici, že se chtějí stát rozhodčími soudy s univerzální působností u podnikatelských sporů, tedy mít stejné pole působnosti, jako má nyní pouze RSHAK. Dá se usnesení RSHAK interpretovat tak, že chce chránit určitý monopol v oblasti rozhodčího řízení v Česku?
Určitě ano. Aktivita předsednictva soudu RSHAK směřuje k tomu, aby zde byl jediný dominantní rozhodčí soud. Taková situace je naprosto nestandardní v celém světě a činnost předsednictva RSHAK je v rozporu s českým a evropský právem.

Proč se rozhodčí soud PRIAC vlastně snaží rozšířit svou působnost? Proč je lepší mít v ČR více rozhodčích institucí, které si konkurují?
Především musím předeslat, že rozhodující pro kvalitu rozhodčího řízení není to, kdo poskytuje servis (zázemí) pro rozhodce, ale kvalita rozhodců. Vzhledem ke zkušenostem jak v ČR, tak v cizině, kde rovněž působím jako rozhodce, jsem přesvědčen o tom, že je zde velký prostor, aby spory, zejména mezi podnikateli, byly rozhodovány u více rozhodčích míst. Ale záleží na kvalitě rozhodců, a i proto dosud trváme u rozhodčího soudu, který vedu, na seznamu rozhodců. Chceme, aby rozhodci zapsaní na seznam byli kvalitní, znalí práva.

RSHAK v posledních letech trpí poklesem zájmu firem a podnikatelů o rozhodčí doložky, které by RSHAK v případě sporu stanovily jako arbitra. Čím je to podle vás způsobeno?
Není to způsobeno rozhodčím soudem jako takovým, ale osobami, které rozhodčí soud vedou a zejména rozhodci, kteří nekvalitně a pomalu spory rozhodují. Já sám jsem jako rozhodce RSHAK opakovaně upozorňoval, a to jmenovitě předsedu a tajemnici soudu, na konkrétní problémy, a dokonce konkrétní jména. Na tyto moje výtky, a jak sám vím, obdobné výtky kolegů, je reagováno naprosto výjimečně a většinou tak, že se konkrétním rozhodcům jen pohrozí, ale nejsou vyvozeny žádné důsledky.

Jedním z mediálně známých případů činnosti RSHAK je spor mezi státem a společnosti Škoda Transportation, který měl poněkud překvapivý výsledek, podle kterého stát, i když mu byly dodány objednané lokomotivy pozdě, nemá nárok na smluvní pokutu, a ještě musí dodavateli doplatit. Škodu Transportation přitom zastupoval Radek Pokorný, dnešní místopředseda RSHAK. Není střet zájmů, když je jedna osoba zároveň advokátem jedné ze stran a zároveň členem vedení rozhodčího soudu?
K otázce Škoda Transportation se nemohu vyjadřovat. Co však musím komentovat, je český nešvar, kdy členové vedení různých rozhodčích soudů (a zároveň rozhodci) zastupují jako advokáti strany u dotyčného soudu, kde mají funkci, což je naprosto nepřijatelné. I proto u rozhodčího soudu při komoditní burze, kde jsem předsedou, platí, že členové předsednictva nesmí strany ve sporech u našeho soudu zastupovat jako jejich advokáti.
Pozor, aby nedošlo k mýlce: Nevadí, pokud jsou členové předsednictva soudu zároveň jeho aktivními rozhodci. To je naopak prospěšné, protože vidí z první ruky, jak jimi řízená instituce v praxi funguje.

Na seznamu rozhodců RSHAK je i bývalý děkan Právnické fakulty v Plzni Milan Kindl. Nepovažujete za určitý paradox, že se RSHAK zbavuje rozhodců pod záminkou, že působí u konkurence, a přitom mu nevadí rozhodci, kteří mají ´složitou reputaci´?
K této otázce se z důvodu konfliktu zájmů nemohu vyjadřovat. Pokud jde o složitou reputaci rozhodců, za náš soud (PRIAC) mohu říci, že rozhodující je pro nás, aby osoba na seznamu rozhodců pracovala kvalitně a rychle. To nám řád našeho soudu umožňuje kontrolovat a také toho využíváme. Jak už jsem řekl výše, rozhodující je, aby spor rozhodovali rozhodci, kteří se věci věnují, věc neprotahují a mají odborné znalosti.

Rozhodce RSHAK Milan Kindl vysoudil po státu třímiliónovou odměnu za to, že jako rozhodce rozhodoval v kauze Diag Human. Odpovídá idělená několikamiliónová odměna rozhodce dobrým mravům?
Vysoká odměna odpovídá dobrým mravům tam, kde se jedná o rozsáhlý a vysoce majetkově hodnotný spor, ale hlavně tam, kde rozhodce svou činnost vykonává řádně a včas. V cizině, například u ICC (Mezinárodní rozhodčí soud v Paříži, pozn. red.), pokud rozhodce nedodrží termíny například pro vydání nálezu bez závažného důvodu, tak se mu odměna krátí, a to je věc, kterou bych chtěl prosazovat i v ČR.

Kromě některých kontroverzních rozhodnutí, které jsou ´produktem´ činnosti RSHAK, proběhla v loňském roce i bitva o kontrolu předsednictva této instituce. V jednu chvíli dokonce existovala dvě předsednictva vedle sebe. Proč vlastně někomu stojí za to hádat se o vliv v RSHAK?
O tom radši nebudu spekulovat. Určitě nejste sám, kdo si tuto otázku klade.

Usnesení o záměru vyškrtnout rozhodce, kteří působí i u jiných rozhodčích soudů v ČR, přijalo předsednictvo RSHAK 18. 1. 2021 Foto: Pxhere

Jak vlastně u RSHAK probíhá výběr rozhodců pro konkrétní spor (pokud si strany v rozhodčí doložce nestanovili konkrétního rozhodce)? Kdo o výběru rozhoduje a na jakém principu?
Pokud vím, rozhoduje o výběru rozhodce tajemnice soudu. Princip mi není znám.

Zde musím upozornit, že jste sám v předsednictvu RSHAK působil mnoho let. Skutečně neznáte principy, podle kterých se výběr rozhodce řídí?
V předsednictvu RSHAK již několik let nejsem. V době, kdy jsem funkcionářem RSHAK byl, některé principy jsem navrhoval, například požadavek, aby na webu RSHAK byla uváděna specializace rozhodce a jazykové znalosti. Bohužel jsem svoje návrhy neprosadil.

Pokládáte tedy výběr rozhodců řešící konkrétní spor při RSHAK za transparentní?
Dovolte mi nepřímou odpověď: Nevím, jak v současné době RSHAK rozhodce vybírá, a nevím o tom, že by informace, jak probíhá výběr rozhodce pro konkrétní spor, byly někde zveřejněny.

Položím otázku ještě jinak. Domníváte se, že strany, jejichž spor rozhoduje RSHAK, mají záruku nestranného, spravedlivého a pružného rozhodnutí své věci?
Ano, pokud si zvolí kvalitní rozhodce.

Jak mají podnikatelé ve sporu, který se má rozhodnout podle rozhodčí doložky RSHAK, poznat, kteří rozhodci jsou kvalitní?
Odpovím vám jinak: Ještě před deseti lety (a kolegové to ví), jsem měl tzv. černou listinu rozhodců, se kterými nikdy nechci soudit. Tato listina se za poslední léta hodně rozrostla. Hodně mě to mrzí a myslím si, že odborná veřejnost (tím myslím zejména advokáty) velice dobře ví, kteří rozhodci se své práci věnují, jsou odborně zdatní, a tedy rozhodují spory po právu a včas.

V Poslanecké sněmovně aktuálně leží novela, která umožní rozšíření působnosti rozhodčího soudu při Burze cenných papírů a při Českomoravské komoditní burze Kladno. Myslíte si, že v současné situaci, kdy vláda Andreje Babiše i poslanci ve sněmovně řeší jiné starosti, má šanci na přijetí?
Doufám, že ano. Je to velmi důležité proto, aby bylo umožněno rozhodování sporů mezi podnikateli co nejširšímu okruhu soudů, a tím se ulevilo standardnímu civilnímu soudnictví. Dá se totiž očekávat, že v souvislosti se současnou situací, kdy ekonomika bude zbrzděna a bude nutné řešit mnoho sporů, je nezbytné, aby zejména podnikatelé měli možnost, aby spory byly vyřešeny kvalitně a hlavně rychle.

Jedná se o návrh Ministerstva financí. Myslíte si, že se jedná o politikum nebo o všeobecně prospěšnou věc, která by se měla dočkat podpory Pirátů, ODS, TOP09 či KDU-ČSL?
Není to vůbec politická otázka. Pokud politici myslí vážně svá prohlášení o podpoře a rozvoji podnikání, pak kvalitní rozhodčí řízení nesporně k právnímu státu a podnikatelskému prostředí patří.

Jak by měl ideálně vypadat systém rozhodčích soudů v ČR?
Mělo by existovat několik stálých rozhodčích soudů a tomu odpovídající množství kvalitních rozhodců.

Jaké efekty by naplnění tohoto ideálu pro českou justici i podnikatelskou veřejnost přineslo?
Kvalitní a rychlé rozhodování sporů.

Čím se tedy bude rozhodčí soud PRIAC lišit v případě rozšíření své arbitrability od RSHAK? Jaké inovace přinese?
Náš soud už se liší. Rozhodci jsou vybíráni podle odborných kritérií. Zároveň po vzoru zahraničních rozhodčích soudů může vedení soudu kontrolovat proces řízení a schvalovat kvalitu rozhodčího nálezu. Tím nemám na mysli, aby předsednictvo zasahovalo do meritu, ale kontrolovalo obdobně jako v ICC kvalitní definování procesních otázek či dodržování lhůt.

V souvislosti s RSHAK jsme řešili spravedlnost a transparentnost. Jaká bude záruka, že další dva rozhodčí soudy v ČR, pokud se jim rozšíří působnost, budou po této stránce ´čisté´?
Především se jedná o kvalitní rozhodce, kteří by měli u těchto rozhodčích soudů rozhodovat. A proto také stále trváme na vzdělávání a pohovorech s potenciálními uchazeči o zápis na seznam rozhodců. Zároveň záleží na kvalitním a zodpovědném předsednictvu soudu. To vše velice rychle veřejnost zjistí podle kvality a rychlosti rozhodování. Ne každý má kompetenci, a to po stránce odbornosti i pracovní etiky, aby byl rozhodcem. Diplom z právnické fakulty ani advokátní zkouška nestačí. Vnímáme, že stále důležitější je otázka reputace a etiky, protože nejen podnikatelé, ale i financující banky mají stále přísnější politiku compliance.

Máte zkušenost i s rozhodčím soudnictvím v zahraničí. Jak systém funguje v okolních zemích?
Jako rozhodce i člen různých zahraničních rozhodčích institucí musím především zdůraznit, že rozhodci působí standardně u mnoha rozhodčích soudů, že například v Německu nebo Rakousku existuje pluralita rozhodčích soudů a znovu musím zopakovat, že záleží na kvalitě rozhodců a vedení soudů, aby byly strany při řešení sporu spokojeny.

Jak se může českému právníkovi či jinému odborníkovi povést, aby se stal uznávaný mezinárodní rozhodce?
Jednoduše: Rozhodující je dobrá práce. Pokud pracujete pro významné podnikatelské klienty ze zahraničí a máte jazykovou výbavu, systém se o vás dozví a s nadsázkou lze říci, že si vás najde.

Proč usnesení RSHAK, které jsme řešili v úvodu, nezakázalo českým právníkům a odborníkům působit i u rozhodčích soudů v zahraničí?
Na to nedokážu odpovědět, protože stejně jako mnoho kolegů tomuto zmatečnému usnesení vůbec nerozumím.

Rozhodčí soud při ČMKBK se začal loni označovat zkratkou PRIAC (Prague International Arbitration Court). Znamená to, že výhledově máte ambice rozhodovat i spory zahraničních subjektů?
Ne výhledově, protože dlouhodobě už PRIAC zahraniční spory rozhoduje. Já sám jsem rozhodoval jako rozhodce PRIAC spory s rakouskými a německými subjekty.

Jedním z důsledků pandemie nemoci Covid 19 je, že se stále více procesů odehrává online. Počítáte s tím, že se proces u PRIAC obejde bez nutnosti osobního setkání?
Ano a již jsme takové situace zažili. Koneckonců i obchodování na burze probíhá elektronicky. 

Soňa Chýská

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY