Pátek, 22. října, 2021

Výše odškodnění za nespravedlivé stíhání stoupá, NKÚ udělá kontrolu na ministerstvu

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Nejvyšší kontrolní úřad prověří peníze, které vyplácí ministerstvo spravedlnosti za škodu způsobenou v soudních řízeních, neoprávněným trestním stíháním nebo nesprávným úředním postupem. Kontrola začne v listopadu, skončit má v červenci příštího roku a do letošního kontrolního plánu ji na konci srpna nově zařadilo širší vedení úřadu. V letech 2016 až 2020 vyplatil stát na odškodném v průměru 210 milionů korun ročně. Celkem šlo za uvedené roky o více než jednu miliardu korun. Uvedla to mluvčí úřadu Jana Gabrielová.

Prezident NKÚ Miloslav Kala řekl, že jeho úřad vývoj vypláceného odškodnění sleduje dlouhodobě a čísla meziročně narůstají. „Takže se chceme podívat na příčiny a rádi bychom v rámci této kontrolní akce přispěli k tomu, aby se této oblasti věnovala větší pozornost,“ řekl. Podotkl však, že ministerstvo spravedlnosti, kam kontroloři zamíří, je až na konci procesu, kdy pouze vyplácí nároky.

Stát za zákonem stanovených podmínek odpovídá za škodu způsobenou rozhodnutím v soudních řízeních nebo nesprávným úředním postupem. Podle zákona o soudech a soudcích musí ministerstvo spravedlnosti také sledovat a hodnotit postup vrchních, krajských a okresních soudů v řízení a sledovat jejich rozhodování především z hlediska zbytečných průtahů. Ministerstvo také vystupuje jménem ČR, pokud jde o odškodňování a posouzení nároků na náhradu škody způsobené při výkonu veřejné moci.

„Výkonnost a rychlost rozhodování české justice je dlouhodobým a vážným tématem. Počet žádostí o odškodnění se stále zvyšuje, stát kvůli tomu také platí pokuty uložené Evropským soudem pro lidská práva za délku soudních řízení,“ uvedla mluvčí NKÚ Gabrielová.

Například anarchista Martin Ignačák získal od ministerstva spravedlnosti 910.000 korun. Předtím čelil obžalobě za to, že připravoval teroristický útok na vlak. Stíhání trvalo bez jednoho měsíce tři roky, z toho 518 dní strávil mladík ve vazbě. Po státu se za to domáhal celkem 4,2 milionu korun. Podnikateli Jiřímu Neužilovi musel podle pražského městského soudu nahradit stát zhruba 8,5 milionu korun v souvislosti s trestním stíháním v kauze pronájmu odpočívadel od Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).

Jednu z nejvyšších částek, 5,95 milionu korun, získal od státu kurdský lékař a podnikatel Yekta Uzunoglu, který v polovině 90. let strávil dva a půl roku ve vazbě kvůli obviněním z údajných podvodů, přípravy vraždy a mučení. Trestně stíhán byl téměř 13 let, soudy jej ale nakonec zprostily všech obvinění. V roce 2017 Městský soud v Praze pravomocně rozhodl, že stát musí mužům dříve označovaným jako Zádamského gang doplatit dohromady více než osm milionů korun a úroky z prodlení za nezákonnou vazbu a stíhání. V únoru 2013 rozhodl soud, že ministerstvo spravedlnosti má vyplatit Janu Šafránkovi z Hlinska 4,88 milionu korun za to, že byl odsouzen za znásilnění dívky, které nespáchal.

Nynější eurokomisařce Věře Jourové v roce 2014 přiznal soud 2,7 milionu korun jako náhradu nemajetkové újmy. Na podzim roku 2006, kdy byla náměstkyní ministra pro místní rozvoj, strávila měsíc ve vyšetřovací vazbě kvůli kauze Budišov. Podezření z korupce se ale neprokázalo a stíhání Jourové v roce 2008 skončilo konstatováním, že skutek se nestal.

Nejvyšší kontrolní úřad se penězi na odškodňování naposledy věnoval v roce 2011. Prověřil kontrolní vzorek 128 žádostí o celkovém objemu téměř 58 milionů korun. Úřad tehdy zjistil, že ministerstvo chybovalo při posuzování žádostí a dodržování lhůt. „Kontrola poukázala i na neoprávněné náhrady škod před vznikem závazků nebo nedostatečné vymáhání regresních úhrad. Důvodem těchto nedostatků bylo mimo jiné i to, že problematiku odškodňování nemělo ministerstvo spravedlnosti upraveno vnitřními předpisy a jeho vnitřní kontrolní systém nefungoval tak, jak měl,“ uvedla mluvčí NKÚ.

(čtk)

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY