Omezení pravomoci prezidenta jmenovat vedoucí diplomatických misí přináší novela služebního zákona, která podle části opozice míří k Ústavnímu soudu. Poslanec Marek Benda (ODS) upozorňuje na nesouvisející „přílepky“, jež mohou vést ke zrušení části zákona.
Lidsky malicherné – tak hodnotí zástupci opozice v ústavně-právním výboru Sněmovny pozměňovací návrh ke služebnímu zákonu s cílem omezit kompetenci prezidenta jmenovat vedoucí diplomatických misí k NATO nebo OSN. Upozorňují, že pokud Parlament novelu schválí, skončí zákon s největší pravděpodobností u Ústavního soudu. „Je to obyčejná lidská malichernost sebrat prezidentovi pravomoc jmenovat vedoucí diplomaty. Tohle fakt úroveň nemá,“ konstatoval na úvod zpravodaj zákona Karel Haas. Novela, která má po 11 letech upravit fungování státní správy, je ve výboru po 2. čtení. K ní a doprovodnému zákonu se sešlo na čtyři desítky připomínek.
Benda: přílepky Ústavní soud shodí
Podle poslance za ODS Marka Bendy je řada z nich zcela nesouvisející. „Uděláte-li si z toho supersběrný zákon, kde si budete chtít vyřídit účty se všemi, včetně prezidenta, pak se nedivte, že to dojde k Ústavnímu soudu. Polovina těch návrhů jsou úplné přílepky i podle dřívější judikatury,“ připomněl Benda, že optika posuzování strážců ústavnosti je nyní ještě přísnější. Novela má například zasáhnout do působnosti zákona o podpoře sportu.
Podle Pirátů je na vině forma poslaneckého návrhu. „Tím, že to neprošlo meziresortem, že jste zvolili cestu poslaneckou, Evropská komise patrně vznesla požadavky a vy se je teď snažíte nesystematicky lepit pozměňovacími návrhy. Kvalita konečné podoby zákona bude negativní,“ prohlásila poslankyně Kateřina Stojanová v narážce na to, že zákon dopadá na více než 70 tisíc státních úředníků.
Pro tajemníky obecních úřadů přijde změna v čase voleb
Největší odpor vzbudila chystaná změna dopadající na tajemníky obcí a městských částí. Vedoucím úřadů samosprávních celků zavádí pětileté funkční období. Poslanec Karel Dvořák (STAN) návrhu vytknul chybějící zhodnocení dopadů změny a kolize s letošními komunálními volbami. „V případě, že by tento pozměňovací návrh byl přijat, znamenalo by to masový konkursní proces u 90 % tajemníků při nástupu nových zastupitelstev,“ upozornil Dvořák.
Z publika ho k tomu podpořil tajemník Karviné Roman Rogol, který na výboru vystoupil. „Existence tohoto návrhu v rámci projednávání zákona o státních zaměstnancích byla pro nás překvapením. Rádi bychom diskutovali s předkladatelem,“ uvedl. Také on poukazuje na nedomyšlené načasování. Tento zásadní krok má přijít v době, kdy na města nastoupí nové politické vedení.
Výbor souhlasí s posílením pravomocí NKÚ
Ústavněprávní výbor dále podpořil senátní návrh senátorky Hany Marvanové ke změně Ústavy. Ta má zavést pravomoc Nejvyššího kontrolního úřadu prověřovat hospodaření veřejnoprávních médií. Část opozice přitom poukazovala na to, že návrh přichází předčasně. Není totiž zatím projednán mediální zákon měnící financování České televize a Českého rozhlasu z formy koncesionářských poplatků na financování ze státního rozpočtu.
Poslanci také zvolili obsazení jednotlivých podvýborů, o jejichž zřízení rozhodli už na dřívější schůzi. Podvýbor pro justici povede Renáta Vesecká, pro oběti a problematiku násilí Helena Válková, podvýbor pro svobodu slova Radek Vondráček a pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení poslanec František Bureš.
